„Pojistka demokracie“. Jak se volí do horní komory a jaké mají senátoři pravomoci?

Čtěte také

Nepříliš populární volby rozhodují o využití 400 miliard. Kolik se o vedení krajů uchází žen?

V horní komoře Parlamentu ČR sedí celkem 81 senátorů. Složení se mění každé dva roky – postupně po třetinách. Tento rok své zástupce volí třeba České Budějovice, Zlín nebo Chomutov. Jestli čekají i vás, zjistíte jednoduše: podle žluté obálky s volebními lístky ve schránce nebo třeba na webu Senátu.

Životní zkušenost

Kandidovat do něj může každý, komu bylo alespoň 40 let. Proč, to vysvětluje ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra Tomáš Jirovec: „Zákonodárce seznal, že v případě horní komory parlamentu je třeba nějaké životní zkušenosti, přičemž tím kritériem pro získání životní zkušenosti byl stanoven věk kandidáta.“

Senátorský mandát letos končí 27 politikům, převážně zástupcům vládní koalice, jen dva jsou opoziční. Nejčastěji se o senátorské křeslo uchází kandidáti mezi 50 a 60 lety. V letošních volbách je to podle statistického úřadu průměrně 56 a půl roku.

„Kandidujících žen znatelně ubylo. V roce 2022 kandidovalo 43 žen, letos je jich jen 29,“ dodává ke kandidatuře senátorek místopředsedkyně statistického úřadu Eva Krumpová. „Kandidátek je vůči kandidátům v letošních volbách asi 17 procent.“

Schvalují každý nový zákon

Čtěte také

Hlasovací lístky naleznete ve svých schránkách, případně u volební komise. Jak nezneplatnit svůj hlas a jak správně kroužkovat?

Senátoři posuzují – až na státní rozpočet – každý nový zákon poté, co ho schválí poslanci. Sepsat mohou také úplně nový zákon a poslat ho naopak do Sněmovny. Bez horní komory by Česko nemělo ani ústavní soudce, k jejich jmenování totiž prezident potřebuje souhlas Senátu. A v případě rozpuštění Sněmovny Senát částečně zastupuje poslance.

Senátní volby jsou zpravidla dvoukolové – uchazeč by totiž v prvním kole musel získat nadpoloviční většinu hlasů, což se stává jen výjimečně. Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti a voliči už vybírají jen mezi nimi.

Popularitou jsou senátní volby na konci pomyslného žebříčku. I proto se spojují s termíny jiných. Významný pokles je tak vidět ve volební účasti u druhého kola, které už je samostatné. „Ve druhém kole volební účast od roku 2012 nepřekročila hranici 20 procent. Je tak jednoznačně nižší než u všech ostatních druhů voleb,“ cituje statistiky místopředsedkyně úřadu Krumpová.

Volební místnosti se otevřou už tento pátek 20. 9. ve 14 hodin a hlasovat v nich bude možné do 22 hodin. Další den, tedy v sobotu 21. 9., pak od 8 do 14 hodin. Pro druhé kolo senátních voleb pak platí to samé – jen o týden později.