Vodní toky a povinná péče
O významu vody pro život a životní prostředí se hodně mluví. Ale co říci na fakt, že za posledních 50 let zmizelo z naší přírody 4 650 kilometrů vodních toků. Kdo se má tedy vlastně u nás potoky a potůčky starat? Dříve to byla zemědělská a vodohospodářská správa nebo také meliorační správa, které měly malé toky na starosti. Dnes správcem těchto malých nebo chcete-li drobných toků, může být téměř kdokoliv.
Martin Dušek: Takže i nadále tím většinovým, ale ne tedy výlučným správcem drobných vodních toků zůstává zemědělská vodohospodářská správa. Vysvětluje současný statut, nikoliv majitelů, ale správců těchto toků Martin Dušek z Českého svazu ochránců přírody. Správcem drobných vodních toků se tedy dnes mohou stát jak fyzické osoby, tak státní organizace i obce. Na všechny ale platí stejný vodní zákon. Tedy zákon o vodách, ze kterého pak vyplývají nemalé povinnosti.
Martin Dušek: Tou základní povinností je zejména údržba takového vodního toku a ta údržba se týká především vodních toků upravených. Protože ty vodní toky, jedním z kritérií, podle kterého se dělí, jsou vodní toky upravené a neupravené. A ten upravený vodní tok je upraven, řekněme, nějakou stavbou. Nemusíme si pod tou stavbou představit přímo teda betonové, ošklivé koryto bez života, ale mohou to být nějaké dílčí úpravy. Tyto úpravy, které zabraňují erozi nebo pomáhají převést uvnitř obcí větší vody, relativně neškodně, tak tyto stavby a ten stav koryta musí správce vodního toku udržovat a pečovat o něj.
Vlasta Valentová: Za tím účelem také může každý správce vodního toku požádat o dotaci.
Martin Dušek: Ale není to získání dotace nárokové. Ta údržba a péče o ten vodní tok není podmíněna tou dotací. Čili starat se musí, dotaci dostat může.
Vlasta Valentová: A to je asi taky ten hlavní důvod, proč o správcování malých vodních toků u nás velký zájem není. Ale pojďme ještě mluvit o vodním toku, který protéká obcí. Při jarním tání by mohl hrozit záplavou. Jak takový potok upravit?
Martin Dušek: Dá se upravit tak, že to bude široké, vybetonované koryto, kde poteče centimetr vody a nic tam nežije. Na druhou stranu se dá ta úprava udělat relativně šetrně takovým způsobem, že to koryto je široké, ale je třeba zatravněné a uvnitř toho velkého koryta, které funguje pro převedení velkých vod, tak uvnitř něj vlastně, na dně toho velkého koryta může být ještě jedno malé korýtko, kde vlastně ten potůček může meandrovat a můžou tam být tůně, peřejky a může být plný pstruhů, což je zase druhý extrémní pozitivní případ.
Vlasta Valentová: Zato mimo obec už ochránci přírody radí dát vodě větší volnost. A na zemědělské půdě se rozlité vody nebát. Časem se vsákne a pokud půda v zátokách potoků a řek zůstane vlhká, je to šance pro přežití mnoha tvorů.
Martin Dušek: Z těch živočichů jsou to zejména obojživelníci, kteří potřebují ty vodní plochy ke svému rozmnožování. Určitě u těch stálých vodních ploch by stálo zato jmenovat některé druhy hmyzu. Například vážky. Z rostlin to může být třeba velmi zajímavá, masožravá rostlinka rosnatka.
Vodní toky dnešní Vaše téma právě skončilo. Připravila ho Vlasta Valentová. Ptáte se, co nabídneme zítra? Zítra se ho ujala Pavla Dluhoschová a jeho námětem jsou rizika pozdního těhotenství.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
