Vladislav Rapprich

Sopečný prach obsahuje mikroskopické střípky sopečného skla. „Jeho mechanické vlastnosti a ostré kraje můžou ohrozit lidské zdraví, ale prach jako takový není nebezpečný. Pro rostliny může posloužit jako hnojivo, protože obsahuje hořčík a mangan,“ vysvětluje Vladislav Rapprich s tím, že prach kolem velkých silnic ohrožuje zdraví mnohem víc.

„Příroda se sama se sebou vždycky nějak popasuje,“ domnívá se a uvažuje nad tím, zda se s ní vyrovná i člověk, případně jak se příroda vyrovná se zásahy člověka. „Sopka Eyjafjallajökull je vysoká asi 1660 metrů a není příliš aktivní. Za posledních 500 let projevila aktivitu jen dvakrát,“ popisuje Vladislav Rapprich.

Na otázku, kdy její aktivita skončí, však odpovědět neumí. „To můžeme jen odhadovat podle analogií z předchozích aktivit,“ nastiňuje s tím, že chrlení prachu může pokračovat klidně týdny nebo měsíce a prý ani rok není v životě sopky příliš dlouhá doba. „Islandské sopky bývají aktivní i několik let,“ potvrzuje.

Vladislav Rapprich|foto: Šárka Ševčíková

Každá sopka nejdřív varuje. V případě islandské sopky se začaly objevovat záplavy. „Sopka tavila ledovec a roztavená voda způsobila na úpatí vulkánu povodně,“ popisuje Vladislav Rapprich. Metod předpovědí erupce je mnoho a závisí na specifických podmínkách každého vulkánu.

Podle Vladislava Rappricha existuje mnoho sopek, které nejsou monitorovány. Každé sledování sopky je totiž finančně náročná záležitost a u některých sopek se jednoduše předpokládá, že nejsou natolik rizikové, aby se do jejich monitorování vyplatilo investovat.

Sopka, která se stala zdrojem největšího výbuchu, neleží na Islandu, ale ve Spojených státech. I o té se Vladislav Rapprich zmínil a nezapomněl ani popsat, jakým způsobem může sopka ovlivnit klima, a mluvil i o vulkanické aktivitě v Česku.

Záznam celého rozhovoru s Vladislavem Rapprichem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.