Virus mpox se přenáší dotykem. Epidemie měřítek covidu v Evropě nehrozí, ubezpečuje vakcinolog Chlíbek

Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí zvýšilo na konci minulého týdne kvůli nebezpečí šíření virového onemocnění mpox, dříve opičích neštovic, stupeň ostražitosti na mírný. Co to znamená?

Znamená to, že začínají hodně narůstat počty případů v Africe, kde se tyto neštovice vyskytovaly i v minulosti. Ten nárůst je poměrně rozsáhlý, jde o velké množství států, poměrně rychle a snadno se toto virové onemocnění šíří mezi lidmi.

Čtěte také

Na dovolenou nezapomeňte léky. Které je dobré přibalit a proti čemu se nechat očkovat?

Samozřejmě i vzhledem k cestování v letních dovolenkových měsících je tady do jisté míry riziko, že cestovatelé mohou tuto nemoc zavléct do Evropy. Tyto případy už v Evropě jsou. Tím, že je onemocnění přenosné z člověka na člověka, se potom může šířit i v rámci Evropy.

Mpox pro Evropany nepředstavuje vážnější nebezpečí, alespoň v tuto chvíli?

Pro Evropu to znamená tolik, že spíše v jednotkách případů se může stát, že si to cestovatel z Afriky přiveze do Evropy. A pokud v daném státě nebude včas podchycen, včas izolován a bude-li se nezodpovědně chovat, tak to může šířit na své okolí. Zejména jsou určité rizikové skupiny osob, mezi kterými se to šíří daleko snadněji.

Stále nejčastějším způsobem přenosu zůstává pohlavní styk.
Roman Chlíbek

Světová zdravotnická organizace vyhlásila nejvyšší stupeň varování poté, co byla identifikována nová varianta viru mpox. V čem se nová varianta liší od té předchozí?

Ten virus byl poprvé objeven v roce 1950, varianty jsou podle místa výskytu: buďto oblasti střední a východní Afriky, nebo západní Afriky. Nyní se objevila nová varianta, která je smrtelnější a závažnější než předchozí varianta. Ta nemoc se snadněji šíří, u řady lidí má závažnější průběh a procento lidí, kteří na tuto nemoc mohou zemřít, je vyšší než u předchozích variant.

Čtěte také

iROZHLAS

Mpox je rizikový jen pro malou část obyvatel. ‚Nepočítejme s plošným očkováním,’ říká epidemiolog

Jakým způsobem se tento nový virus přenáší?

On se přenáší poměrně snadno, přestože stále nejčastějším způsobem přenosu zůstává pohlavní styk, myšleno jako úzký intimní kontakt s místy, kde je kožní vyrážka. Proto také například použití prezervativu nezabrání přenosu.

Může se ale šířit i dotykem a líbáním, anebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů, jako jsou prostěradla, ručníky, ale i třeba jehly nebo oblečení. Případně v úzkém kontaktu, tzv. tváří v tvář, se může šířit i cestou dýchacích cest, kapének, které se vdechují.

Jaké má onemocnění příznaky?

Příznaky začínají v průměrné době 10 dnů od kontaktu s nemocnou osobou. První se objeví horečka, bolesti hlavy, svalů, taková únava, pak se objeví zvětšené lymfatické uzliny. Co je asi nejviditelnější, že zhruba za jeden až tři dny od začátku prvních potíží se objeví kožní nález.

Čtěte také

Zabránit šíření opičích neštovic by mohla nová látka českých vědců. Vyvinuli ji v rekordním čase. Nadějí by mohla být i proti koronavirům

Kožní puchýřky, které jsou podobné planým neštovicím, na kterých se potom dělají strupy, se mohou objevovat kdekoliv po těle. Dost často se objevují právě v genitální oblasti.

Kdy může být onemocnění smrtelné?

Smrtelnost samozřejmě záleží na variantě a na základním zdravotním stavu nemocného jedince. Smrtnost se pohybovala mezi 3-5 %, nyní se hovoří o 10-11 procentech. To znamená, že šance na úmrtí je jedenáctiprocentní, ale zpravidla to bývají lidé s poruchou imunity, mohou to být třeba HIV pozitivní lidé atd..

Pravděpodobnost, že zcela zdravého jedince – nebo s nějakým běžným chronickým onemocněním postihujícím imunitu – postihne těžký průběh nebo úmrtí, je poměrně minimální.

Izolace po návratu

Šéfka už zmíněné evropské agentury Pamela Rendiová-Wagnerová řekla v rakouském rozhlase, že nebezpečí, že nastane situace jako při koronavirové pandemii, teď podle ní v Evropě nehrozí. Můžeme se na to spolehnout?

Na to se určitě spolehnout dá, protože u koronaviru a covidu je způsob přenosu daleko jednodušší a rychlejší. U covidu stačí, když někdo kýchá, prská, dýchá a ve vzduchu se objevují kapénky, které můžete vdechnout kdekoliv – takže přenos u covidu je daleko snazší a rychlejší.

Kdežto u mpoxu musí být člověk v úzkém kožním kontaktu nebo v pohlavním kontaktu. To samozřejmě dává záruku, že určitě neočekáváme nějaké veliké epidemie v Evropě.

Čtěte také

iROZHLAS

Onemocnění mpox se objevilo ve Švédsku. Jedná se o první případ závažnější varianty viru mimo Afriku

Přesto se zeptám, jak by měly být nastaveny kontrolní mechanismy, aby včas a efektivně odhalovaly ty sporadické případy nákazy dovezené z Afriky?

Asi nejdůležitější je, pokud se kdokoliv vrátí z nějaké africké země – ale v tuto chvíli jsou případy i ve Švédsku, koneckonců i v ČR – pokud jsem byl v této zemi nebo v kontaktu s někým s touto vyrážkou, nejdůležitější je samozřejmě izolace doma.

Takový člověk by měl být vyšetřen lékařem, a když jede k lékaři nebo od lékaře domů, měl by používat respirátor. Pokud má někde na těle vyrážku, měl by si vyrážku nějakým způsobem zakrýt, aby nebyla volně přístupná. A pak by měl být doma, izolován a v rodině zabezpečit minimální kontakt s členy rodiny – aby určitě nesdíleli ložní prádlo, oblečení nebo ručníky – a čekat na vyléčení.

Důležité je i epidemiologické šetření: jestli se tady vyskytne případ tohoto onemocnění, tak zjistit, kdo byl s touto osobou v kontaktu. Epidemiolog by pak měl rozhodnout, zda takového jedince v kontaktu umístit do karantény.

Jakou pomoc může Africe v řešení epidemie mpox poskytnout Evropa? A jak si rozvrhnout harmonogram očkování proti rizikovým nákazám? Poslechněte si celý rozhovor.