Většina pacientů s celiakií o své nemoci vůbec neví. Následky přitom mohou být kritické!
Restaurace a jídelny musí od 13. prosince uvádět alergeny obsažené v jídle. V platnost vstoupilo nařízení EU, které tuto povinnost zavádí. Alergikům se tak výrazně usnadní život – a týká se to i lidí s celiakií, kteří jsou alergičtí na lepek a dosud se o jeho přítomnosti v jídle mohli jenom dohadovat.
„Pacienti se nyní v restauracích mohou cítit bezpečně. Často mívali obavu z toho, že nevědí, co vlastně je na jídelníčku,“ upozorňuje lékař Pavel Kohout, odborník na celiakii.
V tomto případě podle něj jde především o zodpovědnost restauratérů – a nejde jen o jídelní lístky. „Málo se to ví, ale příprava bezlepkové stravy musí oddělit provozy, ve kterých jsou potraviny s lepkem, od těch, kde jsou potraviny bez lepku,“ upozorňuje.
Celiakie a alergie na lepek nejsou totéž
Celiakie je autoimunitní onemocnění – organismus vytváří protilátky proti vlastním tkáním. Alergie na lepek je reakce, při níž se vytvářejí protilátky proti lepku, ale na rozdíl od celiakie nepoškozují buňky tenkého střeva.
„Opravdu mi to usnadňuje život,“ pochvaluje si nové nařízení také Kateřina Moravcová, které celiakii diagnostikovali ve 32 letech. „Problémem může být, zda není maso při přípravě pomoučené, zda se jídlo připravuje v oleji zvlášť a podobně. Lepek je v různých kořeních, v bujónech, v některých sójových omáčkách, v uzeninách a podobně.“
Celiakie není nemocí dětského věku!
Ve společnosti dnes stále ještě přetrvává rozšířený mýtus, že lékaři celiakii u pacienta odhalí už v jeho dětském věku. Skutečnost je ale jiná. „V USA byl proveden průzkum, podle nějž se lidé k diagnóze celiakie dostávají 11 let, v Německu je to 12 let. Klasické příznaky – tedy bolesti břicha, nadýmání nebo hubnutí – se objevují jen u 10 % pacientů!“ upozorňuje lékař. „90 % pacientů nemusí mít žádné příznaky.“
Celiakie se může projevovat i chronickou únavou, neplodností, potraty, chudokrevností nebo třeba osteoporózou.
Spousta lidí, kteří celiakií trpí, tak o své nemoci vůbec nevědí. „Spouštěcími faktory celiakie u lidí, kteří k ní mají genetické dispozice, jsou například stres, průjem, operace nebo těhotenství. V podobných stresových situacích je možné uvažovat preventivním dodržování bezlepkové diety, byť člověk celiakii nemá,“ doporučuje lékař.
V Česku podle odhadů trpí celiakií 50 až 100 tisíc lidí. „V gastroenterologických poradnách přitom je dispenzarizováno kolem šesti tisíc lidí, většina pacientů tedy vůbec neví, že celiakií trpí.“
Jak vypadá bezlepková strava?
Lidé, kteří o tom, že trpí celiakií, nevědí, a tedy se neléčí, před sebou podle Pavla Kohouta nemají příliš dobré vyhlídky. „Je u nich výrazně zvýšené riziko rakoviny, lymfomů a dalších nádorových onemocnění, dále může jít o řídnutí kostí, těžkou anémii, selhání jater, opakované potraty, chronické průjmy a podobně.“
V čem vlastně spočívá bezlepková dieta? Lepek se vyskytuje ve čtyřech hlavních obilovinách pěstovaných u nás: pšenici, ječmenu a žitu. Oves je v některých jiných státech povolen poté, co se osoba s celiakií dostane do klidového stádia.
„Lepek se však přidává i do řady dalších potravin!“ upozorňuje Pavel Kohout. „Je proto třeba pátrat na etiketách, výrobce by měl bezlepkovost dokumentovat přeškrtnutým klasem.“
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.