Velké malé zprávy 16. června 2006

Spojené státy vyhlásily rozsáhlou oblast severozápadně od Havajského souostroví za největší přírodní chráněnou oblast na světě. Oznámila to americká média s tím, že prezident George Bush podepíše příslušný zákon ještě dnes. Nová rezervace svou rozlohou předstihne dosavadní největší chráněnou oblast světa, kterou byla Velká útesová bariéra u australského pobřeží. Má délku 2250 kilometrů a celkovou rozlohu zhruba 350 tisíc kilometrů čtverečních, tedy asi jako Německo.

Více než 70 procent rozlohy tvoří mělké moře s rozsáhlými korálovými útesy a zbytek neobydlené ostrovy. V oblasti hnízdí přes 14 milionů mořských ptáků a žije tam více než 7000 živočišných druhů, z nichž asi čtvrtina je ohrožena vyhynutím. Nová rezervace svou rozlohou předstihne dosavadní největší chráněnou oblast světa, kterou byla Velká útesová bariéra u australského pobřeží.

Lékaři v Krakově pod vedením amerického chirurga Scotta Bartletta provedli unikátní operaci. Jejím cílem je odstranění deformací tváře, které způsobuje Apertův syndrom. Podrobnosti má náš zpravodaj v Polsku Martin Dorazín.

Dorazín: Tým specialistů operoval devítiletou Martynku postiženou Apertovým syndromem, při kterém deformované kosti tlačí na mozek. Dochází k zastavení jeho růstu a tím se zvyšuje nitrolebeční tlak, může dojít až ke smrti dítěte. Náprava spočívá v odsazení kostí přední části lebky a obyčejně se provádí po částech.

Poprvé v Polsku chirurgové celou část odoperovali najednou. Lícní, čelní a nosní odřízli a pod ně podsunuli zvláštní hák, který budou tři týdny roztahovat. Každý den o jeden milimetr. Je to možné přirovnat k těhotenství, kdy se břicho matky pomalu postupně roztahuje. Zákrok je velmi náročný, naděje na úspěch je ale poměrně velká, žádný z pacientů nezemřel.

Desítku let dlouhé boje maoistických povstalců proti vládním vojskům přivedly populaci jednorohých nosorožců v Nepálu na pokraj vyhynutí. Vládní vojáci totiž nebyli schopni zvířata ochraňovat, a tak pytlákům usnadnili jejich lov. Ochránci přírody v nedávno vydané studii uvádějí, že počet nosorožců se v rezervaci Bardia, vzdálené asi 500 kilometrů na jihozápad od hlavního města Káthmándú, ztenčil na pouhé tři kusy ze 72 v roce 2001.

Zpráva je první po čtyřech letech. Ochránci přírody mohli populaci nosorožců sečíst jedině díky dohodě o ukončení vzájemných útoků mezi vládou a povstalci. Nosorožci jsou v ohrožení i v jiných částech Nepálu. Například v národním parku Chitwan, který je zapsán na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, zabili pytláci 97 z tamějších 544 nosorožců. Dalších 75 zemřelo buď přirozenou smrtí, nebo v přestřelkách mezi bezpečnostními silami a povstalci.

Tento národní park je hlavním místem výskytu nosorožce v zemi. Rovněž v něm se během bojů proti maoistickým povstalcům výrazně snížil počet vojáků střežících nosorožce před pytláky. Ti je loví zejména kvůli rohům a kopytům, s jejichž pomocí lze podle pověr panujících v Asii léčit řadu onemocnění či je dokonce využít jako afrodiziakum.

Desítky zkamenělin dávných ptáků podobných dnešním alkám objevili vědci na severozápadě Číny. Pravděpodobně jde o ostatky jednoho z chybějících článků ptačí evoluce, informují výzkumníci v dnešním vydání časopisu Science. Ostatky jsou staré 110 milionů let a patří členům podtřídy praví ptáci, do které patří i všichni novodobí ptáci a jejich nejbližší vymřelí příbuzní.

Většina předků ptáků z období dinosaurů jsou příslušníky skupin, které vymřely beze stop. Avšak Gansus vedl k novodobým ptákům, takže to je článek mezi primitivními ptáky a těmi, které vídáme dnes. Dosud byla z tohoto tvora, kterému se odborně říká Gansus yumenensis, nalezena pouze jedna noha. Vědci věří, že se jim díky velmi dobře zachovaným ostatkům, u kterých je dokonce peří, možná podaří vytvořit velmi přesnou podobu tohoto druhu.