Velké malé zprávy 12. listopadu 2002

Vědci doufají, že jim odlehlé jezero v kráteru na spící sopky pomůže zjistit, jak by mohl vypadat život kdysi na Zemi - nebo na Marsu. 10ti členný tým vědců umístil speciální destičky do jezera vulkánu Licancabur na hranici mezi Chile a Bolívií, v nadmořské výšce 6 tisíc metrů. Jak informovala agentura Reuters, chtějí měřit vliv ultrafialového záření na tamní organismy. S nadmořskou výškou se totiž škodlivé účinky ultrafialového záření zesilují.

Odborníci soudí, že pokud se jim podaří zjistit, jak se organismy v jezeře chrání, pomůže jim to pochopit, jak přežil život na Zemi v raných fázích její existence - a možná také na Marsu. Jezero vulkánu Licancabur je totiž po většinu roku pokryto ledem - stejně, jako by byla zmrzlá případná ledová plocha na Marsu. Pokud tedy před asi 3 a půl miliardami let byl na rudé planetě život, mohly tamní organismy používat k přežití stejné mechanismy jako ve zkoumané jihoamerické sopce, soudí vedoucí vědeckého týmu Nathalie Cabrolová.

Počasí vědcům zabránilo ponořit se do chladných vod jezera. Nicméně umožnilo geologické experimenty v oblasti i zkoušku dvoukolového vozítka zvaného "MARVIN", které by se mohlo použít pří budoucích výpravách na Mars. Destičky umístěné v jezeře příští rok vyzvedne další expedice.

Marihuana nebo hašiš jsou podle britských vědců nebezpečnější než tabák. Vykouřit tři cigarety z těchto drog denně je pro plíce stejně škodlivé, jako vykouřit 20 cigaret, uvádí nová studie odborníků z Britské nadace pro výzkum plic. Dehet obsažený v marihuaně a hašiši totiž obsahuje o 50 procent více rakovinotvorných látek než tabák. Když se tyto drogy smíchají s tabákem, jsou účinky mnohem horší.

Podle prezidenta zmíněné nadace Marka Brittona tyto statistiky překvapí mnoho lidí, zvláště ty, kteří se rozhodli kouřit marihuanu či hašiš místo cigaret v domnění, že je to pro ně méně nebezpečné. Studie také zdůrazňuje, že tendence šlukovat a dlouho zadržovat kouř v plicích vede k tomu, že se do plic dostává větší množství oxidu uhelnatého a dehtu.

Organizace Spojených národů zahájila projekt, který má zastavit další rozšiřování pouště v Africe. Program se zaměří na suché oblasti v devíti afrických zemích, včetně Jižní Afriky, Namibie, Mali, Senegalu a Zimbabwe, informovala agentura DPA. Má pomoci vědcům zjistit, jak rostliny přežívají na okrajích pouště a jak mohou zemědělci obnovit úrodnost suché půdy. Výsledky se pak využijí v ohrožených oblastech.

Podle výkonného ředitele Programu OSN pro životní prostředí Klause Töpfera nejde jen o projekt na ochranu životního prostředí, ale také o zmírnění chudoby. Asi dvě třetiny půdy v Africe jsou klasifikovány jako poušť nebo polopoušť. Na okrajích Sahary a polopouště Kalahari žije na 22 miliónů lidí a snaží se uživit v oblastech, kde ročně nespadne víc než 20 - 60 mm srážek.

Podle odborníků tam lidé tam celá století přežívali díky kočovnému stylu života. Dnes se však častěji usazují - a tím se zvyšuje poškozování životního prostředí. Nemají však jiné možnosti obživy. Program financovaný OSN by mohl pomoci najít nové zdroje příjmů a uvést do praxe plány, jak zamezit rozrůstání pouští.