Velikonoce jsou pro Romy z křesťanského hlediska jedním z nejdůležitějších svátků v roce

Zmrtvýchvstání Ježíše Krista (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Pixabay

Podle křesťanské víry došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetí den po jeho ukřižování. Jana Talváková prozradila, jaké zvyky a tradice se v její rodině dodnes dodržují:

„Velikonoce jsou pro nás největším svátkem roku. Ježíš Kristus byl ukřižován, zemřel pro nás. Jeho vzkříšení znamená naději.”

„Spojuje se s tím rodinná sešlost a společná oslava. Rodina se schází dopoledne u svátečního stolu. Jíme dzeveli, což jsou míchaná vajíčka s nakrájenou klobáskou. Na stole je samozřejmě beránek, mazanec, pečou se různé záviny. Nechybí velikonoční výzdoba, chléb a víno. Chléb symbolizuje tělo Ježíše.”

„Modlíme se, abychom byli zdraví, zůstali jsme všichni spolu, žili jsme v hojnosti a aby nás ochraňoval po celý rok.”

Jana Talváková se po smrti rodičů snaží společně se svou rodinou předávat tradice i svým potomkům:

„Velikonoce jsou současně i svátkem jara. Všechno se probouzí, proto na stole nechybí jarní květiny spolu s velikonoční výzdobou. Po smrti mých rodičů se scházíme dál a snažíme se tuto tradici udržovat se sourozenci a s jejich dětmi, předáváme to dalším generacím.”

Velikonoční pomlázky|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Paní Talváková nemá pocit, že by se v jejich rodině tradice vytrácely:

„Nevnímám to tak, že by se u nás tradice vytrácely. Rodiče tento svátek milovaly, měli ho možná raději než Vánoce, protože pro nás má díky vzkříšení Ježíše Krista ještě větší význam.”

Talváková vzpomíná, že dříve mnohem více Romů chodilo s pomlázkou a navštěvovali se mimo svou rodinu:

„Když jsem byla malá, chodilo se i s pomlázkou. Kdokoliv nějaký muž vstoupil do domu, ať o Vánocích nebo o Velikonocích, popřál romsky hezké svátky. O Velikonocích pak vyprášil ženy pomlázkou, pokropilo se trochu vody. Táta mě a mámu kropil vždycky ráno, vodou nebo voňavkou.”