Ve válce: Už dva roky Ukrajina čelí ruské agresi. Poslechněte si seriál Martina Dorazína

Bachmut a Avdijivka před dobytím: Vybombardované domy, zima, žádná pitná voda. A Rusové se blíží

V posledním díle seriálu reportáží z Ukrajiny, který jsme připravili k druhému výročí začátku ruského vpádu do této země, zpravodaj Martin Dorazín míří do míst, kde se odehrály nejtěžší bitvy v Evropě od konce druhé světové války. Do Bachmutu a také Avdijivky na východě Ukrajiny těsně před jejich dobytím okupačními ruskými vojsky.

Do Bachmutu jsme s pastorem a humanitárním dobrovolníkem Olegem Tkačenkem jeli naposledy loni na jaře.

Bachmut

Po celém městě jsou betonoví nebo oceloví ježci. Ulice jsou v hrozném stavu. Všechny domy nesou stopy po příletech, po nějakém zásahu – přímo, nepřímo. Dole se válejí stromy, občas projíždějí sanitky sem a tam.

Takhle vypadal Bachmut před dobytím ruskou armádou

Přijeli jsme ke školce, jak nám místní paní ukazuje, jsou tady taky lidi a jsou tam i malé děti, které tam žijí. Paní si od nás bere pitnou vodu v kanystrech a říká, že tady už žádná taková voda nezůstala, jenom louže. Nemají se nejen v čem umýt, ale hlavně nemají co pít.

Rusové se blíží

Takhle vypadal Bachmut před dobytím ruskou armádou

Ptám se spíš tak ze slušnosti, proč nechtějí na evakuaci. Určitě nechtějí. A paní mi to potvrzuje. „No a kam mám jet? Kdo nám tam bude pomáhat? Ne, ne. Tady je to přece jenom takové moje rodné...,“ vysvětluje.

Nejvíc jim vadí, že nejde elektrika a že je tu zima. Všude kolem se ozývají rány. Z této zvukové kulisy by i pařez pochopil, že se Rusové blíží. Bachmut padl do jejich rukou v květnu minulého roku. Rusové pak na podzim hlavní síly vrhli na Avdijivku.

Avdijivka

Čtěte také

Právě jsme překročili hranici města Avdijivka, už jsme ve městě. Od chemičky, od koksárny jedeme směrem k obydleným částem. Toto je nejhorší doba pro Avdijivku od začátku konfliktu, protože Rusko už několik dní vede rozsáhlý útok ze tří stran. My jsme v jakési kapse z jihu, z východu a ze západu obklopení ruskými vojáky. Město-pevnost Avdijivka, podobně jako Bachmut.

Horník na penzi pan Pavel mě vybízí, abych se s ním posadil na lavičku a snědl to, co jsme přivezli, protože, jak říká, samotnému mu nechutná.

Takhle vypadala Avdijivka před dobytím ruskou armádou

Důvody, proč tady lidi zůstávají, jsou podobné jako v Bachmutu. Někdo se stará o nepohyblivé rodiče, jiný se bojí kroku do neznáma, třetí našel tajný sklad lihovin a tabáku, další jsou tu kvůli opuštěným zvířatům. Pan Pavel má taky svůj důvod. Nechce umřít jinde.

autoři: Martin Dorazín , vma
Spustit audio

Související