Ve Švédsku řídí pandemii epidemiolog, bez zásahu politiků. A premiérovi ještě roste důvěra

Čtěte také

Čím déle budeme v karanténě, tím víc se budeme ptát, jestli už nebojujeme jen s koronavirem, ale i s virem absolutní moci, míní právník Přibáň

Švédsko je sice podle redaktora zahraničí redakce Českého rozhlasu Jakuba Luckého svými 10,5 miliony obyvatel velmi podobné Česku, počty nakažených novým typem koronaviru jsou tam ale vyšší (4,5 tisíce), stejně tak má zhruba 180 mrtvých. Země své podniky a obchody nezavřela (kromě těch, které to udělaly dobrovolně). Švédsko je tak na tom líp než třeba poloviční Norsko. Zavřené jsou i některé školy, není to ale celostátní nařízení.

Ve Švédsku totiž pandemii řeší Úřad pro veřejné zdraví Folkhälsomyndigheten, který je nezávislý na politicích a má vlastního státního epidemiologa Anderse Tegnella, který v tuto chvíli situaci de facto řídí.

Jeho úřad vydává doporučení a vláda je pak může zpracovat do zákonů nebo nařízení, ale je nezávislý proto, aby se nerozhodoval na základě nějaké politické objednávky.

Staví na důvěře ve Švédy

Samotný Tegnell nemá v plánu svůj postup měnit a vláda zase zatím nemá žádný důvod, proč by ho měnila, protože důvěra v premiéra v posledních dnech vzrostla o 18 %.

Čtěte také

Jan Fingerland: Švédsko doplácí na pýchu a laxnost

„Doporučení se z velké části dodržují a mají efekt,“ řekl nedávno epidemiolog. „Ve Švédsku je stavíme na důvěře, svobodné vůli a na schopnosti jedince najít řešení. Jiné země mají jiné tradice, takže proto tam jsou i zákony,“ dodal Tegnell.

V tuto chvíli je tak nejhorší stav ve Stockholmu. Nejenže je to největší město se 2 miliony obyvatel, ale hlavní roli tady hraje podle švédského deníku Expressen selhání úřadů. Stockholmské radnici trvalo 14 dnů od první smrti spojené s COVID-19, než přeložila a vytiskla informační plakáty pro menšiny, konkrétně do somálštiny. Nemoc se mezi nimi šíří hlavně kvůli jejich profesím, které nejdou dělat doma, pracují třeba jako řidiči taxi.  

Selhání podle profesora žurnalistiky Christiana Christensena ze Stockholmské univerzity naznačuje i to, že z této menšiny jsou všechny nalezené případy lidé, kteří se sami přihlásili. Tedy ne ti, které úřady našly pomocí trasování už známých případů.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru.