Válka jí sebrala domov, který už nikdy nenajde
V Anglii vyšla knížka rokycanské rodačky Zdenky Fantlové Plechový prstýnek (Tin ring). Je to příběh ze života v koncentračním táboře za války, překlad její prvotiny vydané česky v Praze.
Knížka Tin Ring, Plechový prstýnek, je překlad její české prvotiny Klid je síla, řek tatínek. Zajímalo mě, co bylo podnětem k napsání knížky. „Po 50 letech jsem se vrátila poprvé do Rokycan, odkud pocházím. Kamarádky ze školy se mě ptaly, jak je možné, že jsem jediná z celé rodiny a města, která přežila holokaust. A protože jsem nemohla odpovědět na to, co jsme tam čtyři roky dělali, rozhodla jsem se, že to musím napsat, protože je to část dějin. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli těm, kteří to nepřežili. Po nás se budou přepisovat dějiny, tak aby byl důkaz, že to existovalo,“ vysvětlila důvody Zdenka Fantlová.
Knížka byla nejprve přeložena do němčiny. „Pak to bylo přeloženo do angličtiny, kdy kniha vyšla v Americe. Deset let jsem se pak snažila, aby to vyšlo v Anglii. Život mi zachránil anglický voják, kterému jsem knížku věnovala. Až letos mi to padlo do klína,“ přiblížila autorka, která svého zachránce už nikdy neviděla a stále ho hledá. „Asi ho už nenajdu,“ doplnila.
Plechový prstýnek v titulu anglického překladu knížky je památka na jejího snoubence Arna, který zahynul v koncentráku. Čirou shodou okolností je byt paní Zdenky Fantlové právě přes chodbu od bytu, kde za války bydlel šéf československé vojenské rozvědky František Moravec. V tomto bytě dostali poslední pokyny atentátníci říšského protektora Heydricha, parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš.
Jak se paní Zdenka dozvěděla, že to bylo právě zde? „Někdo mi řekl, že v tomto domě dostali poslední instrukce, než odletěli zbavit se Heydricha. Minulý týden jsme měli přednášku anglického historika na našem Velehradě a on tom nevěděl. Proto jsem ho pozvala sem do Porchaster Gate a ukázala jsem mu dvůr, kde oba parašutisté dostávali poslední instrukce,“ vzpomněla.
Zdenka Fantlová se rovněž zajímala o to, kdo byl vlastně původcem nápadu zbavit se říšského protektora Reinharda Heydricha. „Odpověděl mi, že Moravec to spunktoval, Beneš schválil a Angličané zorganizovali,“ řekla.
Usnout na vavřínech paní Zdenka rozhodně nehodlá. Je zvána na přednášky o holokaustu po celém světě. Do staré vlasti jezdí také jako učitelka angličtiny. Co dělá nyní? „Píšu další knížku. Ta první, která vyšla pod titulem Klid je síla, řek tatínek, byla ukončená v roce 1946. Pak to ovšem pokračovalo emigrací, zpátky do Evropy a pak opět zpátky do Česka. Byl to takový životní kruh, tak jsem se do toho pustila. Bude se to, myslím, jmenovat Hledání ztraceného domova, který už asi nikdy nenajdu,“ svěřila se Zdenka Fantlová.
Spisovatelka také natočila dokumentární film s režisérkou Helenou Třeštílkovou, která se jí v závěru snímku zeptala, kde se vlastně cítí doma. „Odpověděla jsem, že moje generace, která byla tak hluboce vykořeněná, může žít kdekoliv a už nepatří nikam. Ale můj domov je moje řeč, tam jsem doma,“ dodala Zdenka Fantlová. Jak krásný domov si paní Zdenka Fantlová vybrala!
