Vadí perlorodkám vodáci? Na to odpoví nová studie

Ondřej Simon zkoumá vliv turistiky na perlorodky
Ondřej Simon zkoumá vliv turistiky na perlorodky

Kvůli vzácným perlorodkám bude i letos omezeno splouvání Vltavy, a to na 16kilometrovém úseku mezi Soumarským mostem a Pěknou v Národním parku Šumava. Na dně řeky žijí podle nejnovějšího průzkumu stovky perlorodek a vodáci je při nízkém stavu vody mohou poškodit pádly i loděmi.

Výsledky počítání mlžů otisklo poslední číslo časopisu Šumava, který vydává národní park. Jeho řediteli Janu Stráskému se však omezování turistů nelíbí a změny ve splouvání hodlá prosadit co nejdříve. Chce, aby mohlo na Vltavu víc lodí.

„Vidíte tu perlorodku? A před ní je další, mladá. Najít ji je daleko těžší než tu dospělou,“ říká Ondřej Simon, který klečí u vody a ukazuje stovky perlorodek zabořených v písku. Klidný a utajený meandr leží na Blanici, kde je chovná stanice vzácných mlžů.

Mladý biolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského bortí fámy o tom, že se odtud převážejí perlorodky do Teplé Vltavy, kde se uměle zvyšuje jejich populace. „Přenášet z potoka do potoka se nemůžou a ani by se jim nedařilo. Perlorodky se už dlouhou dobu nerozmnožují uměle, v čemž jsme jim dřív pomáhali,“ dodává Ondřej Simon.

Mladé perlorodky prý spočítat nejde

V Teplé Vltavě byly před dvaceti lety perlorodky na vyhynutí. Ochranáři je odchovali, a to na žábrách pstruhů. Rozmnožování těchto mlžů je fascinující biologický děj, ale výsledky vyžadují trpělivost.

Perlorodka na dně řeky

„Spočítat lze pouze dospělé mlže, ti mladí žijí zahrabaní v písku,“ vysvětluje hydrobiolog Ondřej Bílek a pokračuje: „Jediný způsob, jak lze zjistit počet mladých jedinců, je prohrabat dno a tím je vlastně pozabíjet, což je samozřejmě nesmysl,“ zamýšlí se ještě.

Ondřej Bílek je vystudovaný přírodovědec a momentálně také důležitá osoba. Jako autorizovaný odborník získal od Národního parku Šumava zakázku a dělá posudek o vlivu lodí a vodáků na populaci perlorodek.

Letos může při nízkém stavu vody plout po Vltavě jen 28 lodí denně. Ondřej Bílek doporučuje dvojnásobek. Část výprav by však měla být s průvodcem, aby došlo k minimalizaci rizika poškození ekosystému Teplé Vltavy. „Za výsledky práce se nestydím, kdykoliv je může někdo oponovat. Vše je veřejně přístupné,“ nastiňuje.

Letos může Šumavou proplout jen 1800 lodí

S novým posudkem chce jít správa parku do Bruselu a požádat o změnu pravidel. Letos už to nestihne, ale od příštího roku to chce mít náměstek správy Národního parku Šumava Jiří Mánek v kapse. „Do Bruselu dovezeme studii společně s ministerstvem životního prostředí,“ vysvětluje.

Takto vypadá perlorodka říční

Před sedmi lety plulo Národním parkem Šumava bez omezení 12 tisíc lodí ročně, a proto tehdejší správa parku přistoupila k regulaci. Letos to tak může být maximálně 1800 lodí.

Celý spor o splouvání může působit na lidi bizarně. Vltava je totiž sjízdná téměř od pramenů až do Labe. Jediné drobné omezení platí v Národním parku Šumava, a to pouze tehdy, když je málo vody. Když je vody dost, může to v národním parku vypadat třeba jako na Berounce.


Zobrazit Vltavu mezi Pěknou a Soumarským mostem na větší mapě