V rámci frakce se shodujeme. O Rusku nebo Benešových dekretech jsme zatím nemluvili, říká místopředsedkyně Patriotů Dostálová

Hnutí ANO opustilo liberální uskupení Renew v Evropském parlamentu a společně s maďarským hnutím Fidesz a rakouskými Svobodnými založilo frakci Patrioti. Čeho chce ANO s novou frakcí dosáhnout, když nemá zastoupení ve vedení parlamentu? „Pro nás je velmi důležité najít partnery, kteří budou prosazovat priority, které jsme slíbili voličům. Green Deal, migrační pakt, zachování práva veta,“ popisuje místopředsedkyně nové frakce, Klára Dostálová (ANO). Moderuje Tomáš Pancíř.

V minulých dvou volebních obdobích bylo hnutí ANO součástí frakce ALDE, která se následně přejmenovala na Renew Europe (Obnova Evropy). V předvolebním rozhovoru pro Český rozhlas jste na otázku, jestli se na tom, že jste v této frakci, po volbách něco změní, odpověděla: „Doufám, že ne. Patříme ke konzervativní části frakce a budu doufat, že tam zůstaneme a že budeme mít silnou pozici.“ Proč se vaše dva měsíce staré přání nenaplnilo?

Hned po volbách jsme měli jednání s Renew i s ALDE. V podstatě jsme si hned v úvodu vyměnili priority na základě volebních programů do Evropského parlamentu. Pak přišel návrh manifestu v rámci Renew Europe, kde jsme skutečně s velkým zděšením zjistili, že je absolutně nulová reflexe výsledků voleb.

To znamená, že voliči napříč Evropou žádají konkrétní změny, ať už je to revize Green Dealu, migrační pakt nebo samozřejmě pro nás velmi důležité téma, zachovat právo veta. O návrhu tohoto manifestu jsme komunikovali napříč naší stranou, hnutí ANO, to znamená s našimi poslanci a naším vedením.

Ve finále jsme dospěli k závěru, že jsou na výběr dvě cesty. Buď – a omlouvám se za tu trochu lidovost – políbíme prsten, získáme sice nějaké zajímavé funkce, ale bude to svým způsobem zrada našich voličů, anebo si vybereme cestu, že opustíme tuto frakci a budeme tvrdě plnit náš program, který jsme voličům slíbili.

My jsme si vybrali tu druhou cestu. To znamená, v žádném případě nezradit voliče a hledat partnery, kteří s námi budou zastávat stejné priority, jako máme my. To znamená, revizi Green Dealu, změna migračního paktu a zachování suverenity jednotlivých států včetně práva veta.

Před dvěma měsíci jste neznali program dalších stran, které jsou v Renew Europe? To vás to po volbách tolik překvapilo?

Musím říci, že ano. V předvolebním klání i strany, které jsou součástí Renew, říkaly: „Ano, vnímáme, jak se přenastavuje vědomí jednotlivých voličů v členských zemích. Určitě se těmi tématy budeme zabývat.“

Ale po volbách byla opravdu skutečně nulová reflexe. První věta z toho manifestu byla, že chtějí federalizaci Evropy, což je pro nás absolutně nepřijatelné. Takže ty cesty se rozcházely a považovala jsem za správné oznámit, že nejsme schopni doznat takových kompromisů, které by nezradily české voliče, kteří nás volili, a proto jsme začali velmi otevřeně komunikovat, že odejdeme z frakce.

Programy ostatních stran

Co si slibujete od členství v nové frakci Patrioti pro Evropu?

Je to docela silná frakce, skutečně máme hodně poslanců. Budeme velmi silně zastoupeni v jednotlivých výborech, což pro nás bude velmi důležité, protože na půdě Evropského parlamentu je největší práce na takzvaných filech (z anglického file, složka – pozn. red.), neboli konkrétních návrzích legislativy, které budeme chtít upravovat.

Samozřejmě třeba za hnutí ANO mapujeme programy ostatních stran, zejména z České republiky. Na mnoha tématech se shodujeme, ať už je to právě revize Green Dealu, revize zákazu aut se spalovacími motory nebo urychlená příprava nové legislativy, která by zabránila nekontrolovatelnému vstupu migrantů na půdu EU.

Když říkáte, že studujete programy českých politiků, koho máte na mysli? S kým se shodujete? S ODS?

Čtěte také

Ne na všech tématech, to je potřeba říci. Ale musím říci, že na mnohých tématech – jak jsme vystupovali v debatách a každý si to může zkontrolovat, tak to byli zástupci jak lidovců, tak například ODS.

Například i s paní (předsedkyní KSČM Kateřinou) Konečnou jsme měli mnoho společných témat, takže věřím, že jsme schopni se na některých tématech domluvit napříč frakcemi v Evropském parlamentu.

Protože co si budeme namlouvat? Za Českou republiku máme 21 lidí a je přece v našem výsostném zájmu bojovat za zájmy Česka a našich občanů a v důležitých věcech se spojit.

„Cordon sanitaire“

Základem vaší nové frakce jsou strany, které předtím byly ve frakci Identita a demokracie. V minulém volebním období se ostatní frakce neformálně dohodly na pravidlu „Cordon sanitaire“ a tuto frakci de facto izolovaly, nespolupracovaly s ní. Frakce neměla tolik pozic, jak by odpovídalo D'Hondtově metodě, podle které se běžně funkce rozdělují. Nemůže to ve vašem případě v tomto volebním období dopadnout stejně?

Určitě to může dopadnout stejně. Mě by spíše zajímalo, jak se k tomu postaví veřejnoprávní média, protože to je totální potírání demokratických principů v přímém přenosu. Je potřeba si uvědomit, že za frakci patrioti, protože to je skutečně 84 poslanců z dvanácti zemí, stojí miliony voličů. A není přece možné, aby si …

Omlouvám se, samozřejmě se veřejnoprávní média budou ptát i druhé strany, ale na druhé straně jste v minulém volebním období vy byli součástí frakcí, které k tomuto přistoupili. Také to byly desítky milionů nebo stovky milionů voličů, které ti lidé reprezentovali.

Ano, znova říkám, že se nám nelíbí nálepkování „krajní pravice“ nebo dokonce, a to už považuji za úplně absurdní, nějaké narativy směrem k Rusku. To je úplný nesmysl. Nic takového samozřejmě není.

Spojili jsme se za účelem, abychom dělali Evropu lepší. Věřím tomu, že k tomu nedojde. A pokud k tomu dojde, tak to samozřejmě budeme řešit na konkrétních filech, neboli návrzích, které budeme projednávat, protože pro nás jsou důležité konkrétní kroky ke změně legislativy, k lepším návrhům, které by Evropský parlament měl přijímat.

Benešovy dekrety

Říkala jste, že nemáte ráda nálepkování, že strany jsou krajně pravicové nebo populistické a tak dále. Na druhé straně média v poslední době připomínají v souvislosti s vaší frakcí konkrétní výroky některých politiků jednotlivých stran, které jsou ve vaší frakci, různá protiromská vystoupení, protižidovské výroky a tak dále. Předpokládám, že mnohé z nich jste četla. Jak se cítíte ve společnosti těchto politiků?

Musím říci, že je potřeba, aby se všichni posluchači seznámili s manifestem, který přijala frakce Patrioti pro Evropu, kde naopak vyzdvihujeme suverénnost jednotlivých států, jejich tradicí a hodnot.

Zakládáme si i na tom, že to jsou křesťanské země, že tam žádný antisemitismus není, že všechny tyto věci jsou mezi námi vyříkané. Takže si myslím, že toto není předmětem frakce Patrioti pro Evropu.

Omlouvám se, že do toho skočím s konkrétní věcí. Vy říkáte, že to máte vyříkané, to znamená, třeba s rakouskými svobodnými máte vyříkaný postoj k Benešovým dekretům.

My jsme o tom vůbec nehovořili. Znova vám opakuji, že frakce byla založena ke konkrétním tématům, která nás spojují jako programová shoda. Tyto věci jsme vůbec napříč frakcí neřešili, nekomunikovali jsme to.

Čtěte také

Je to úplně absurdní stahovat to do těchto momentů. Pro nás je velmi důležité najít partnery, kteří s námi budou prosazovat priority, které jsme slíbili našim voličům. Green Deal, migrační pakt, zachování práva veta…

Rozumím, ale není rizikem se v tomto prosazování spojovat se stranou, jejíž politici opakovaně vyzývali ke zrušení Benešových dekretů?

Národní zájmy nějakých zemí, které nějakým způsobem něco říkají, není to samé, co se odehrává na půdě Evropské unie a Evropského parlamentu. Tady jsme se pospojovali, protože máme programovou shodu v mnoha věcech, které hnutí ANO slíbilo svým voličům.

Já se nenechám vmanévrovat do těchto manipulativních otázek, protože jsme o tom s rakouskou stranou nehovořili, já jsem to pouze četla v médiích. Až bude příležitost, můžeme to neformálně mezi čtyřmi očima nebo mezi sedmi očima, to je úplně jedno, debatovat, protože by pro nás samozřejmě takové věci byly nepřijatelné. Ale na půdě frakce se nic z těchto věcí, tedy o kterých vy hovoříte, neříká.

Vycházím z veřejných vyjádření konkrétních politiků, nevím, co je na tom manipulativního…

Ano, ale neotevřeli to na půdě frakce, to znamená nekomunikovali jsme to. Tam nás spojuje ten společný zájem, což jsou ty priority.

„Absurdní vyjádření“

Premiér Petr Fiala na sociální síti X uvedl, že nová frakce slouží vědomě či nevědomě zájmům Ruska a ohrožuje tak bezpečnost a svobodu Evropy. Přemýšlela jste o tom, jestli na tom něco nemůže být?

Já to považuji za absolutně absurdní vyjádření, ale mě už na české vládě nepřekvapí skoro nic, takže se nad tím asi jenom pousměji. Je to úplný nesmysl. Pokud narážíte na Maďarsko, tak i Maďarsko ve finále podpořilo všechny kroky na podporu Ukrajiny.

Stejně tak my vždycky říkáme, že Rusko je agresor, pomáhejme Ukrajině, stojíme na straně Ukrajiny. Jenom druhým dechem dodáváme, že je potřeba zahájit mírové rozhovory, nejlépe nejprve dojednat příměří a pak reálně debatovat kolem kulatého stolu, aby se našla nějaká cesta z válečného konfliktu.

To znamená, že na postoji k Rusku a k Ukrajině jste v rámci frakce jednotní a dohodnutí?

Ne, v rámci frakce jsme ani o tomto tématu nehovořili, ani to neobsahuje manifest. Frakce vznikla na základě společných priorit, které jsme slíbili voličům. To znamená, do Evropského parlamentu jsme kandidovali s tím, že chceme revizi Green Dealu, změnit migrační pakt a zachovat právo veta.

Mohly by se k frakci Patrioti pro Evropu přidat i strany, jako jsou německá AFD nebo české SPD? Jaká je šance, že se do vedení některého z výborů dostane český europoslanec nebo česká europoslankyně? A panuje ve frakci shoda v otázkách jaderné energetiky a Green Dealu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , job
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.