V Minsku už se řeší krize na Ukrajině. Doněck i Mariupol ale stále hlásí střelbu
I přes slíbené příměří pokračují na východní Ukrajině boje mezi armádou a povstalci. Podle ukrajinského důstojníka v Mariupolu nedostali vojáci žádný příkaz k ukončení operace. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek slíbil, že dnes odpoledne vyhlásí klid zbraní, pokud se v Bělorusku sejde kontaktní skupina. Schůzka v Minsku o řešení krize na Ukrajině začala ve 13 hodin.
Mariupol na jihovýchodě země čelí dělostřelecké palbě proruských rebelů. Střely dopadají na severní a východní periferii tohoto půlmilionového města na břehu Azovského moře.
Přístav leží na strategické spojnici mezi ruskou hranicí a ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko obsadilo letos na jaře. Mariupol je vzdálený jen 60 kilometrů od hranic s Ruskem.
Mariupol je pod palbou už od včerejšího odpoledne. Podle starosty města, citovaného agenturou Reuters, dorazilo do přístavu ukrajinské dělostřelectvo, které zaujímá obranné pozice.
Obyvatelka Mariupolu Anžela Tymčenková řekla ukrajinské televizi TV 112, že kolem 21. hodiny se palba trochu utišila, v půl páté ráno ovšem začalo ostřelování nanovo. Výbuchy se ozývají od východu od města Novoazovsk z území, která jsou podle paní Tymčenkové obsazená ruskými vojsky.
Obyvatelé Mariupolu jsou nervózní a připravují se na možný útok – dlouhé fronty se tvoří před bankomaty i před obchody.
Bojuje se také na předměstích Doněcku. Desítky střel zasáhly večer obytné čtvrti ve třech doněckých obvodech a jejich ozvěny se nesly po celém městě. Počet mrtvých a zraněných zatím radnice neoznámila.
Kvůli bojům se technici nemohou dostat k poškozené přečerpávací stanici posledního zdroje pitné vody, doněckému kanálu, a v metropoli východu začíná být velký problém s vodou.
Stále zuří také boje o mezinárodní letiště v Doněcku. Podle ukrajinské strany bylo při noční přestřelce zajato asi sedm ruských vojáků. Ruská strana tyto zprávy samozřejmě nepotvrzuje.
Prezident Petro Porošenko slíbil, že nařídí generálnímu štábu klid zbraní, pokud v Minsku začnou čtyřstranné mírové rozhovory.
V běloruské metropoli už mezitím začali jednat bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, ruský velvyslanec na Ukrajině, vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky a také zvláštní emisarka OBSE.
Proruští rebelové si jako podmínku příměří kladou přijetí sedmibodového mírového plánu ruského prezidenta Putina. Ten počítá například se stažením dělostřelectva nebo obnovou fungování zdravotnických zařízení.
Evropská unie by se dnes měla dohodnout na zostření kroků vůči Moskvě. Pokud ale na východě Ukrajiny skutečně zavládne příměří, další vlna sankcí proti Rusku možná nebude ze strany osmadvacítky potřeba.
