V babelsberských studiích má Tarantino vlastní ulici
Co mají společného němá sci-fi Metropolis, kultovní Modrý anděl s Marlene Dietrichovou nebo třeba Tarantinovi Hanební pancharti? Všechny tyto snímky se natáčely ve filmových studiích Babelsberg v německé Postupimi. Ateliéry založené už v roce 1911 se dodnes právem považují za jedno z center světové kinematografie. Babelsberg má co nabídnout - profesionalitu i dobrou cenu.
Když jsme udělali cenovou kalkulaci, zjistili jsme, že oproti natáčení ve Spojených státech ušetříme v Babelsbergu 20 procent celkového rozpočtu, prohlásil třeba producent válečného snímku Nepřítel před branami Roland Pellegrino. Jeho autoři využili nejstarší a největší ateliér v celém areálu pojmenovaný po Marlene Dietrichové.
"Naposledy se v tomto ateliéru natáčel Tarantinův film Hanebný pancharti. Právě někde tady jsme postavili budovu kina. Muselo se stavět celkem dvakrát. Tarantino totiž chtěl, aby v něm hořelo. A když chce Tarantino oheň, tak to musí být oheň opravdový, žádné triky nebo digitální animace," otírá si čelo při vzpomínce na náročného, ale spokojeného klienta babelsberských ateliérů místní pracovnice Angelika Müllerová. Nebyla sama, kdo se zpotil.
"Zapálí se tedy skutečný oheň a je tu pořádné horko. Když si uvědomíme, že jsme v uzavřené hale, není divu, že požární experti vykřikli rezolutně: 'Ne!' Podruhé se tak kino postavilo a zapálilo v jedné opuštěné cementárně, kde se natočily opravdu výbušné záběry, a kino tam pak celé shořelo," popisuje Angelika Millerová.
Dá se říct, že se v Babelsbergu tak trochu specializují na snímky, které se odehrávají v období nacistické hrůzovlády. Blízkost Berlína a jeho autentických kulis tomu pochopitelně nahrává. K dispozici je taky celá řada fantastických kostýmů, které ovšem tu a tam američtí tvůrci nepoužijí správně.
"Takovým typickým příkladem jsou uniformy SS. Na sklonku války začaly mít šedivou barvu, ale všichni režiséři neustále chtějí, aby byly černé, protože to prý lidé chtějí taky. Historicky vzato je to hrubá chyba, ale náš hlas je pouze poradní," vzteká se vedoucí skladu kostýmů Gabriele Leuterová.
V jejím království najdete úplně všechny kusy oblečení a doplňky, jaké jen vaše fantazie dokáže vyplodit. Pohled na takové zakrvácené a rozstřílené uniformy komparsistů z už zmiňovaného filmu Hanebný pancharti bych vám snad ani nepřál.
"Kostým, který měl v tomto snímku na sobě Brad Pitt, nevznikal v naší dílně, ale už si ho filmaři přivezli s sebou z Ameriky. Samozřejmě jsme ho ovšem museli nejrůznějším způsobem podle jeho představ upravovat. Brad Pitt je hodně náročný, ale tak to má být," vzpomíná vedoucí skladu.
Se svými 30 tisíci metry čtverečními natáčecí plochy v ateliérech a studiích je Babelsberg největším "jednolitým" filmovým komplexem v Evropě. Co do počtu natočených snímků ovšem na špici nefiguruje.
"Našimi konkurenty jsou v první řadě anglická studia Pinewood Shepperton. Potom samozřejmě ateliéry v Praze na Barrandově, kde mají taky skvělé možnosti. Čím dál víc se do popředí žene v poslední době Maďarsko. Někdejší slavné filmové ateliéry, jako je třeba Cinecitta, se teď specializují na televizi a filmy v nich už moc nevznikají," uvádí jeden ze spolumajitelů babelsberských studií Christoph Fisser.
Ten má nelíčenou radost z osmi oscarových nominací pro Hanebné pancharty. Má pocit, že se jejich režisér zase do Babelsbergu se svým týmem brzy vrátí. Vždyť si tady po sobě nechal pojmenovat i jednu ulici - Quentin-Tarantino Strasse.
Zvětšit mapu: Filmová studia v německém Babelsbergu
