Územní ústupky nejsou pro Ukrajince tabu, říká Mokryk. Chybí ale debata, čím k míru přispěje Rusko
Prezident Volodymyr Zelenskyj napsal po pátečních nevydařených jednáních v Bílém domě svému americkému protějšku dopis, tvrdí Donald Trump. V něm podle něj stojí, že Ukrajina je připravená pod silným vedením Spojených států a právě Trumpa pracovat na dosažení míru. „Na Ukrajině sílily hlasy, že pokud by se prezident Zelenskyj neměl omluvit, tak aspoň nějak se pokusit vztahy narovnat,“ komentuje toto rozhodnutí pro Český rozhlas Plus ukrajinský historik Radomyr Mokryk.
Vítá ukrajinská veřejnost snahy Volodymyra Zelenského o zmírnění napětí s Donaldem Trumpem?
Ukrajinská veřejnost v poslední době reaguje na vztahy se Spojenými státy americkými různě. Dá se říct, že se ukrajinský prezident dočkal podpory od ukrajinské veřejnosti jeho chování kolem konfliktu s Trumpem v Bílém domě.
Současně je ale zřejmé, že Ukrajina je závislá na americké vojenské podpoře, což znamená, že v posledních dnech se hodně probíralo, jaké by mělo být chování prezidenta Zelenského v tomto smyslu.
Čtěte také
A jelikož USA v podstatě zastavily vojenskou pomoc, tak na Ukrajině sílily hlasy, že pokud by se prezident Zelenskyj neměl omluvit, tak aspoň nějak se pokusit vztahy narovnat. A zdá se, že to se podařilo, aspoň podle reakcí Trumpa. Vyznívá to pozitivně a v ukrajinské společnosti obecně odezva je taky pozitivní.
A jak ukrajinská veřejnost vnímá návrh dohody o přístupu k nerostným surovinám?
Upřímně řečeno to není klíčové téma, protože klíčové jsou garance míru, klíčová je vojenská pomoc. Rozebíraly se především střely pro systémy Patriot, což je klíčové pro obranu Ukrajiny, pro obranu ukrajinských měst.
Dohoda o nerostech je taky důležitá, ale veřejnost se přiklání spíše k tomu, že pokud něco takového je třeba podepsat, tak asi by bylo dobré vyjednat příznivější podmínky. Ale pokud je toto nezbytné pro získání a pokračování americké vojenské pomoci, tak je správné to podepsat v tom či onom smyslu.
Bez USA to nepůjde
A jaká očekávání teď směřují k Evropě? Jak zatím hodnotí Ukrajinci snahy evropských lídrů o to nalezení řešení situace? Věří Evropanům tak, jak věří Spojeným státům?
Samozřejmě, že naděje byly vždycky velké. Tím větší očekávání jsou na Ukrajině v průběhu minulého týdne po tom, co se odehrála roztržka ve Washingtonu. Takže v jistém smyslu ano. Jednání v Londýně skutečně přinesla jistý výsledek.
Čtěte také
Současně se ale dá říct, že také Evropa má představu, že mírové dohody lze dosáhnout pouze společně se Spojenými státy. A že Evropa nedokáže nahradit vojenskou pomoc ze strany Ameriky.
Je v tom samozřejmě pro Ukrajinu zklamání jak ze Spojených států, tak i Evropy. Není tam dostatek kapacit, není tam dostatek vůle pro obranu a pomoc v obraně Ukrajiny. Ale taková je realita.
Naděje samozřejmě stále budou, a to i snahy dotlačit Evropu k tomu, aby se více zapojovala do pomoci Ukrajině. Současně ale situace vypadá tak, že bez Spojených států amerických to nepůjde.
Co se týče mírových dohod, na začátku války byli Ukrajinci většinově proti uzavření míru za cenu územních ztrát. Platí to i dnes?
Sociologické průzkumy dnes jasně ukazují na to, že jestli ještě rok nebo dva roky zpátky jakékoliv územní ústupky byly vnímány jako naprosté tabu na Ukrajině, tak dnes tomu není.
Čtěte také
Myslím, že poslední sociologický průzkum poukazoval na to, že až kolem 40 až 45 procent Ukrajinců by zvažovalo nějaké územní ústupky, pokud by na tomto základě bylo dosaženo skutečného míru. Takže toto by v jistém smyslu asi mohl být předmět pro jednání.
Otázkou ale zůstává, jaké budou skutečné garance. To je to, co Ukrajince zajímá především. Jak dosáhnout reálného míru, který bude fungovat.
Protože jsme se dostali do situace, kdy se všichni baví o tom, jaké mají být ústupky ze strany Ukrajiny, územní, legislativní, ale nevíme nic o tom, jaké ústupky by mělo udělat Rusko. A to je pro ukrajinskou společnost další velké zklamání a velké téma pro diskuzi.
Související
-
Ukrajinci mohou Zelenského milovat, nebo nenávidět. Za války ale volit nechtějí, říká zpravodaj BBC
„Stěží najdete člověka, který by chtěl pokračování války. Ale mír musí být spravedlivý a trvalý. Lidé chtějí jistotu, že se tato hrozná válka nebude opakovat,“ zdůrazňuje.
-
Trump se chová nestrategicky. Nikdo neví, kolik minerálů na Ukrajině skutečně je, říká novinář Boháč
„Na Ukrajině vám lidé často řeknou, že teď sice umírají po statisících. Ale kapitulovat před Ruskem by mohlo znamenat čistky v mnohem větší míře,“ upozorňuje Boháč.
-
Landovský: Ukrajina těžko drží frontu, je nutné něco udělat. Trumpův mír na sílu má dnes svou váhu
„Trumpův amorální a pragmatický mír na sílu má v dnešním světě větší váhu než evropský mír skrze moralizování bez síly,“ říká bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.