Úrokové sazby se měly snižovat rychleji. Oproti nynější inflaci jsou stále poměrně vysoké, říká ekonom ČNB Holub

Inflace se v dubnu přiblížila třem procentům a předčila očekávání ČNB. Bylo to překvapení i pro vás?

Bylo to pro mě překvapením. Čekali jsme, že inflace z našeho dvouprocentního cíle zrychlí na dva a půl procenta. Část zrychlením proto překvapivá nebyla, ale o čtyři desetiny vyšší ceny potravin překvapení bylo.

To je to hlavní důvod?

Prakticky dominantní. Bylo tam i zvýšení cen pohonných hmot, ale to se dalo čekat v návaznosti na dočasné zdražení cen ropy a oslabení koruny vůči dolaru.

Pojďme k jednání bankovní rady na začátku května. Zvažovali jste snížení základní úrokové sazby spolu s viceguvernérem Janem Fraitem o tři čtvrtiny procentního bodu. Proč nakonec rada jednomyslně schválila půl procentního bodu?

S kolegou viceguvernérem Fraitem jsme hlasovali pro rychlejší snížením koncem března. Byla to reakce na to, že únorová čísla inflace byla překvapivě nízká. Vrátili jsme se tak na náš cíl rychleji, než jsme čekali. Vložit do tohoto cyklu snižování sazeb by pro mě byla zřetelná reakce na pozitivní překvapení v inflaci.

Čtěte také

Neočekávaná inflace by měla začít klesat během léta. Změny cen v obchodech nejsou výrazné, říká ekonom

Jakými argumenty jste se nechali přesvědčit v dubnu?

Nové informace, které se objevily mezi březnem a květnem, mluvily spíš pro pokračování v dosavadním tempu snižování úrokových sazeb o půl procentního bodu. Byl to jednak posun v očekávání finančních trhů a načasování snižování úrokových sazeb Evropské centrální banky a amerického FEDu.

Zdá se, že počátkem letošního roku je také o něco rychlejší mzdový růst české ekonomiky, než jsme si mysleli. V té době byl také slabší kurz koruny vůči euru, než jsme očekávali. Bylo by obtížně vysvětlitelné směrem k veřejnosti a finančním trhům, že když jsme nezrychlili v březnu, tak proč to děláme v květnu.

A neukazuje se, že ta většina měla nakonec pravdu?

Kdybychom šli dolů o tři čtvrtě procentního bodu už v březnu, tak by se nic dramatického nestalo. Ocitli jsme se v situaci, kdy úrokové sazby jsou relativně vysoké proti tomu, kde máme inflaci. Ať už je inflace dvě nebo tři procenta, tak stávající úroková sazba 5,25 je poměrně přísné nastavení měnové politiky.

Je tam prostor pro další snižování. Poslední informace spíš mluví pro to, aby se tempo poklesu už dále nezrychlovalo.

Počátkem letošního roku byl rychlejší růst mezd
Holub o ekonomickém vývoji

Podle mnohých analytiků není vyloučeno, že na červnovém zasedání bankovní rady se tempo poklesu bankovních sníží jen na čtvrt procentního bodu. Kromě dalších to řekl i bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok pro Český rozhlasu Plus. Souhlasíte, že se to bude vyvíjet tímto směrem?

Dříve nebo později určitě přejdeme z tempa 50 bodů na 25. Jestli to bude už v červnu, to bych nepředjímal. Mezitím dostaneme ještě květnová čísla inflace a uvidíme, jestli se překvapivý vývoj potravin trošku nevykompenzuje.

Uvidíme také další vývoj kurzu koruny. A jak jsem zmiňoval, pro mě osobně bude důležitý i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování sazeb.

Nehrozí v budoucnu opakování inflační vlny z předchozích dvou let? A proč většina Čechů nechce přijmout euro? Poslechněte si celý pořad.