Umělá inteligence v našich životech: Jak ovlivní školství, sport nebo zpravodajství?
Lidé se často bojí umělé inteligence špatně, čekají, kdy roboti získají nadvládu a všechny nás pozabíjejí, říká výzkumník
Z umělé inteligence se stal světový fenomén, kterému většina z nás moc nerozumí. Její rozmach se dá přirovnat k masivnímu nástupu internetu v devadesátých letech. „Na webu bude lepší než my, naopak tam, kde data nejsou, je prostor pro člověka,“ říká hacker. Poslechněte si celý díl seriálu.
Vědec Hans Moravec pojmenoval paradox umělé inteligence, který zjednodušeně říká, že to, co je složité, je lehké, a to, co je lehké, je složité. Co tím měl na mysli?
Čtěte také
„To znamená, že všechny možné výpočty, testy, advokátní zkoušky, sepsání esejů a vědecké práce už umělá inteligence umí. My tento typ práce považujeme za těžký, protože je intelektuálně náročný.
To, co naopak považujeme za jednoduché – to, že vstanu, někam dojdu a jiné triviální věci, které se naučí i malé dítě rychle, umělá inteligence stále nesvede,“ vysvětluje Tomáš Studeník, inovátor, hacker a také zakladatel THEAITRE – projektu na pomezí vědy a umění.
Živí se neustálým přísunem dat
Jedním z důvodů, proč umělá inteligence udělala za posledních pár měsíců takový skok, je i neustálý přísun dat, kterými ji lidstvo nepřetržitě zásobuje.
„Umělá inteligence se trénuje a zdokonaluje tím, jak fotíme na mobilech nebo píšeme články. V této oblasti bude lepší než my. Naopak tam, kde data nejsou, to je pořád prostor pro člověka, tam budeme mít navrch,“ říká výzkumník Rudolf Rosa. Podle něj je správné se umělé inteligence bát, ale je nutné se jí bát tím správným způsobem.
Čtěte také
„Lidé se často bojí umělé inteligence špatně, čekají, kdy roboti získají nadvládu a všechny nás pozabíjejí. Je na nás lidech, abychom se domluvili na tom, na co ji chceme používat, na co ji nechceme používat, abychom trochu rozuměli tomu, jak funguje, chápali, v čem má silné, v čem slabé stránky.
Může být společenská dohoda na tom, že se její vývoj zarazí, protože v určitou chvíli bude natolik složitá, že už jí nebudeme schopni nejenom rozumět, ale ani rozumět tomu, proč se rozhoduje tak, jak se rozhoduje.“
Prostor pro nový typ práce
Aby umělá inteligence dokázala vygenerovat perfektní obrázek, třeba papeže v drahém kabátě nebo divadelní hru, musí dostat perfektní vstupní zadání, tzv. prompt. A to je disciplína, kterou většina z nás neumí. Podle Tomáše Studeníka se tak nabízí hned několik nových a lukrativních povolání. Mimo jiné někdo, kdo dokáže převést lidská přání do řeči umělé inteligence.
Čtěte také
„Bude tu práce pro prompt designera, který bude propojovat různé nástroje umělé inteligence,“ doplňuje.
AI s sebou logicky přináší i temnou stránku – dezinformace, deepfake videa a fotografie, kyberútoky a další.
„Myslím si, že je to stejné jako s internetem nebo s jakoukoli jinou technologií. Internet sám o sobě za nic nemůže, stojí za tím člověk. Takže to, jak umělou inteligenci využijeme, máme plně v rukou my, technologie je hodnotově neutrální, je to prostě nástroj,“ uzavírá Tomáš Studeník.
Související
-
O umělé inteligenci musíme přemýšlet jako o mimozemšťanovi, říká novinář Koubský
Umělá inteligence překvapuje lidstvo svou úrovní, která v mnohém sahá za hranice sci–fi. Co všechno dokáže? Poslechněte si rozhovor s novinářem Petrem Koubským.
-
Pomocí dat a AI dostáváme finance tam, kam banka nedosáhne, vysvětluje ředitel startupu Lemonero
Start-up Lemonero pomáhá e-shopům získávat růstový kapitál, ať už peníze potřebují na skladové zásoby, expanzi nebo třeba marketing. Představujeme další z
-
Co už dokáže umělá inteligence? A umíme to využít v praxi?
TensorFlow je otevřená softwarová knihovna pro vysokovýkonné numerické výpočty, kterou vyvinuli vývojáři ze společnosti Google a nabídli ji volně k dispozici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka