Úkryty pro případ nebezpečí
Pokud se stane jakákoliv katastrofa, kolik úkrytů máme pro obyvatelstvo, nebo jsou jenom pro elitu národa? Přesně tak se zeptala naše posluchačka. Funkčních bude skutečně jen několik. Většina, v pražském metru i jinde, jsou nepoužitelné a nefunkční. Povídali jsme si na toto téma s prezidentem Asociace obranného průmyslu Jiřím Hynkem.
Hynek: Obecně se dá říci, že vybudované úkryty pro veškeré obyvatelstvo byly z II. světové války a šedesátých let. Jejich funkce hlavně spočívala v ukrytí před bombardováním, případným jaderným útokem. Dnes už je to přežité. V době končícího socialismu se do těchto zařízení přestalo investovat, většina není použitelná. Viděl jsem v jedné továrně úkryt zcela plesnivý, bez fungující elektrické ventilace.
Jak říká Jiří Hynek dnes už je situace úplně jiná, žijeme v době teroristických útoků.
Hynek: Domnívám se, že investovat do úkrytů jako takových jsou vyhozené peníze, je vhodnější zabezpečit ochranu infrastruktury, aby nebylo možné otrávit vodu, zabezpečit rozvody plynu.
Úkrytů je v u nás evidováno 5 tisíc. A kde jsou? Kromě opravdu funkčních úkrytů, které jsou zabezpečené proti tlakové vlně a mají elektrickou ventilaci, se do úkrytů počítají i prostory ve starých domech. ve sklepích.
Hynek: Viděl jsem domovní úkryt z poslední války, tam bych se neschoval, není zabezpečen ventilací, ochranné masky nejsou.
V příručkách, které jsou zřejmě opisovány podle těch z padesátých let zjistíte, že si úkryt můžete vybudovat také svépomocí. Jedná se zpravidla o místnosti a prostory na odvrácené straně zdroje nebezpečí, třeba výbuchu jaderné zbraně, utěsněné proti pronikání nebezpečných látek a nad úrovní terénu.
Hynek: Tyto příručky jsou spíš k smíchu.
Jiří Hynek ale jedním dechem dodává, že je rozhodně dobré mít alespoň nějaký model toho, jak se v krizových situacích chovat. Příkladem mohou být povodně, kdy nikdo pořádně nevěděl, jak má obyvatelstvo varovat a podobně. Dnes už se snad všichni poučili.
