Ukrajincům se daří opravovat infrastrukturu. Rusové se je při tom ale snaží zabít, popisuje reportér Forró
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu nemohou zlomit odpor Ukrajinců, myslí si válečný reportér Tomáš Forró, podle kterého si to uvědomuje i ruské velení. „Má to i postranní cíle. Když ničíte infrastrukturu, tak ta země pak musí daleko víc prostředků vynakládat na její obnovu než na zbraně a armádu. A váže to i nemalé prostředky Západu,“ upozorňuje.
Na mnoha místech Ukrajiny jsou dnes lidé kvůli ruským útokům bez elektřiny a vody. Zřizují se proto takzvané body nezlomnosti, kam je možné se přijít ohřát a připojit se k internetu nebo si dobít telefon. Klíčové pro to ovšem jsou generátory, o které západní politiky žádá například i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Čtěte také
„Neumím si představit, že by jich mohlo být dost. Bavíme se dnes o 30milionové zemi a pokud ty výpadky začnou být masivní a dlouhé, tak generátory budou chybět všude. Nemyslím si, že civilizovaný svět má dostatek těchto prostředků. Když generátory sháníme, tak počítáme s tím, že bude muset stačit jeden pro stovky lidí,“ popisuje.
Ukrajincům se prý daří poměrně rychle opravovat poničenou infrastrukturu, protože vědí, že na tom závisí životy například seniorů, kteří by se jinak obtížně dostávali třeba pro vodu.
„Můj kolega, slovenský režisér Palo Pekarčík, v Charkově na vlastní oči viděl, že když Rusové zjistili, jak rychle Ukrajinci opravují, tak někdy vypálí raketu na cíl, počkají půl hodiny, až dorazí hasiči, a odpálí druhou, aby zabili i opravárenské specialisty,“ přibližuje Forró.
Část té infrastruktury je založená na sovětských systémech, které je dnes možné získat už jen z Ruska a Běloruska.
Tomáš Forró
Nejde ovšem jen o kapacitu oprav, ale i o dodávky náhradních dílů, potrubí nebo transformátorů. „Jakmile dojdou zásoby těchto kritických komponent, tak to začne být obrovský problém. Část té infrastruktury je založená na sovětských systémech, které je dnes možné získat už jen z Ruska a Běloruska,“ vysvětluje.
Rozdělený Donbas
Forró už před několika lety napsal reportážní knihu o válce na Donbasu, v níž přinesl svědectví z obou stran konfliktu. Na Ruskem kontrolovaná území se dnes už ale nemíní vydávat.
Bude to velká zkouška dospělosti ukrajinského státu, jak se s tím po skončení války vypořádá.
Tomáš Forró
„Po únoru padly všechny masky. I Češi, se kterými jsem se přátelil, mi před tím říkali něco jiného než teď. Ty rozhovory jsou dnes absurdní a nemají žádnou informační hodnotu. Když si přečtete ruské noviny a nejhorší propagandu, tak nevidíte žádný rozdíl,“ podotýká.
Čtěte také
Ruská propaganda například tvrdí, že Ukrajinci bombardují okupovaný Doněck, sami jeho obyvatelé ale vědí, že je ostřelují Rusové: „Říkají mi to i lidé, kteří byli proruští a nemají důvod mi to říct. Říkají mi: ‚My nejsme hloupí, vidíme, odkud vylétají rakety, které nás zabíjí.‘“
Stejně tak si mu ale stěžují i ukrajinští vojáci, že se v některých osvobozených oblastech necítí bezpečně, protože na ně prorusky naladění místní obyvatelé navádějí ruské dělostřelectvo.
„Je to problém, který se s tím regionem táhne od roku 2014. Bude to velká zkouška dospělosti ukrajinského státu, jak se s tím po skončení války vypořádá,“ uzavírá.
Páchají válečné zločiny i Ukrajinci? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Pokud Ukrajina padne, Putin vám znásilní ženu, ukradne dceru a nakonec vás zastřelí, vzkazuje Čech
Ukrajinci si musejí zvykat na četné výpadky elektřiny, ale restaurace, kina a divadla jsou přesto otevřená. Ekonomika musí fungovat i ve válce.
-
Zpravodaj Dorazín: Ukrajina bude s Rusy jednat, jen pokud se stáhnou z celého jejího území
Kyjev má podle vyjádření prezidenta Zelenského zájem o mírové rozhovory s Ruskem, ovšem za podmínek, ke kterým patří i obnovení územní celistvosti Ukrajiny.
-
Už půl roku nemají obyvatelé ukrajinského Mykolajiva pitnou vodu. Perou i myjí ve slané
Infrastrukturu ve městě v dubnu zasáhly ruské rakety a systém se pořád nedaří zprovoznit. Z kohoutků teče jen voda slaná, kterou vodohospodáři berou z mořského zálivu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.