Tři čeští novináři jsou na svobodě, Slovensko volí prezidenta, vláda chce bojovat s šedou ekonomikou

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková: Tři čeští novináři, minulou neděli zmizelí v Iráku, jsou na svobodě. Vít Pohanka, Michal Kubal a Petr Klíma se včera dostali na naši ambasádu v Bagdádu a zavolali domů. Ministerstvo obrany pro ně vypravuje letadlo.

Kabinet Vladimíra Špidly bojuje proti šedé ekonomice. Schválil už dva záměry, kolkování lihu a registrační pokladny. S jejich zavedením se počítá od ledna 2005 a vláda se za ně bude bít v Parlamentu. Chystá také majetková přiznání.

Slováci ve druhém kole volí prezidenta. Hlasy rozdělují mezi Ivana Gašparoviče a Vladimíra Mečiara. Oba kandidáti už u urny byli, volby končí v deset večer.

Takové události přinesl povelikonoční týden. Jejich podrobnější rozbor právě přinášíme. Příjemný poslech přeje Barbora Kroužková.

Únos našich novinářů

Barbora Kroužková: Čeští novináři jsou naživu a brzy se vrátí domů. Víme to od včerejška. Do zpravodajského newsroomu se nám pár minut před sedmnáctou hodinou ozval, jakoby nic, Vít Pohanka. Všichni vykřikli radostí a hned jsme ho propojili do vysílání. Moderoval František Lutonský a Vít Pohanka popsal, co se s ním, Michalem Kubalem a Petrem Klímou šest dní dělo.

František Lutonský: Jak to všechno probíhalo, ten únos?

Host (Vít Pohanka): Stalo se to tak, že jsme vyrazili v neděli ráno směrem Hamán v Bagdádu, po několika desítkách kilometrů jsme byli zadrženi na jednom místě místními ozbrojenci, pak jsme museli vystoupit z auta, začali nám rozebírat věci, svázali nám ruce za zády, šátky na oči, byli jsme převezeni na jedno místo, tam jsme byli vyslýcháni. Po jisté době nám opět zavázali oči, to byly asi ty nejkrušnější chvilky, protože nám říkali, že nás propustí, ale cestovali jsme krajinou, točili jsme se neustále sem a tam, takže jsme absolutně ztratili orientaci a z auta jsme se dostali až na takové malé, není to snad ani usedlost, to byla spíš taková dílna uprostřed pole, bylo to, jak jsme si teďka ověřili, severozápadně od Bagdádu, nedokázali jsme ale odhadnout, jak daleko od Bagdádu. Tam s námi nejdřív natočili takové krátké rozhovory na video, které absolutně nevím, jestli použili nebo nepoužili a tam vlastně od té chvíle to probíhalo neustále tak, že jsme byli naštěstí alespoň všichni tři společně, měli jsme kde spát, měli jsme co jít, měli jsme co pít a i když jsme se obávali, že nás jenom převádějí na jiné místo, pouze nám tvrdí, že nás dovezou do Bagdádu, tak nás vlastně ti lidé přivezli na jedno z bagdádských předměstí a tam už nám sehnali taxíka a tím jsme se teď dopravili na velvyslanectví.

Barbora Kroužková: Česko se teď snaží novináře dostat co nejdříve domů. Mluvčí Ministerstva obrany Ladislav Šticha Radiožurnálu řekl, že náš kolega Vít Pohanka a novináři z České televize nejdříve z Bagdádu odjedou do Basry, kam pro ně přiletí vojenský speciál.

Host (Ladislav Šticha): Podle posledních informací to zatím vypadá, že by se mělo odlétat z Prahy mezi 18 a 19 hodinou, zatím došlo k jediné změně, místo speciálu TU 154 pro tři novináře do Basry odletí menší letadlo Speciál Challenger, zatím počítáme s návratem do Prahy na starou Ruzyni kolem šesté hodiny ranní, ale tam ten termín je zatím skutečně jen velmi odhadem, protože závisí samozřejmě na tom, jak se podaří domluvit odlet přímo z Basry.

Barbora Kroužková: Ve vysílání teď vítám náměstka ministra zahraničí Petra Koláře, dobrý den.

Host (Petr Kolář): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Návrat novinářů domů teď chystá Ministerstvo obrany. Co v této věci ještě dělá Ministerstvo zahraničí?

Host (Petr Kolář): Ministerstvo zahraničí se podílelo od rána na získávání jednak podpory spojenců, aby byli přepraveni naši novináři do Basry vojenským letadlem spojeneckým a za druhé jsme pomáhali, já samozřejmě standardně pomáhám při zajišťování povolení s přelety pro náš vojenský speciál.

Barbora Kroužková: Ano, my se ohlížíme za uplynulým týdnem, proto se zeptám, jak přesně vypadala diplomatická jednání? Můžete teď říct víc?

Host (Petr Kolář): No, diplomatická jednání vypadala, jak jsem už říkal i předtím, velmi různorodě, jednalo se na všech možných úrovních, jednali jsme jak s místními autoritami, tak i na mezinárodním poli s našimi partnery a . . .

Barbora Kroužková: Některá konkrétní jména uvedete, abychom si představili, na jakých úrovních ta jednání probíhala?

Host (Petr Kolář): Těch konkrétních jmen je strašná sousta, se kterými se jednalo, já jsem si osobně zval velvyslance zemí, které jsou podobně postižené nebo byly podobně postižené, jako my, měly zadržené občany. Jednalo se přes naše ambasády po světě s našimi partnery na různých úrovních, takže teď po mě nechtějte žádná konkrétní jména. Jednak samozřejmě, pokud vezmeme tu poslední fázi, tak tam opravdu asi důležité bylo, že se podařilo velvyslanci Klepetkovi dostat se na setkání, já se omlouvám za ten hluk, já přitom musím řídit, protože se snažím stihnout letadlo do Basry, tak s velvyslancem Klepetkem jednali představitelé výboru muslimských duchovních a jak už jsem říkal i včera, tak to bylo docela dost důležité jednání.

Barbora Kroužková: Víte přesně o tom, jak to probíhalo, jaké třeba nálady tam byly nebo jestli šlo vše úplně hladce, jak dlouho se jednalo?

Host (Petr Kolář): Tak to jednání bylo poměrně dlouhé, začalo to s jakýmsi vysvětlením z jejich strany, proč jsou nespokojeni s Českou republikou a s její účastí v Iráku, byli jsme v podstatě jaksi pokáráni a potom tedy následovalo vysvětlení velvyslance Klepetka, které popisoval myslím on sám, mluvil také o tom, že jsme tam měli nemocnici, že operujeme irácké děti v Čechách a že jsme nikdy nerozlišovali lidi podle jejich náboženské příslušnosti, takže nic osobně nikdo z nás proti muslimům nemá a potom byl také velmi užitečný ten dopis, který měl velvyslanec Klepetko už v té době k dispozici. To byl dopis našich muslimských spoluobčanů tady z České republiky.

Barbora Kroužková: Říká náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. Díky za informace, mějte se, na shledanou.

Host (Petr Kolář): Taky děkuju, na shledanou.

Barbora Kroužková: No a v kontaktu s iráckou stranou byla celý týden také kolegyně Pavla Jazairiová, dobrý den.

Pavla Jazairiová: Dobrý den.

Barbora Kroužková: Pavlo, víš, jaká je jejich verze? Verze irácké strany?

Pavla Jazairiová: No tak, jak jsem měla možnost sledovat já verzi irácké strany, to znamená respektive Mufída Jazairího, ministra kultury, tak on se to v podstatě dověděl už v neděli, protože my v neděli se začali postrádat v televizi Michala Kubala, my jsme taky zjistili, že nám vlastně chybí Vítek Pohanka. Kontakty podle Mufída Jazairího začaly už v pondělí, bylo třeba tam dojet, tak tam měl dojet člověk, který je přímo tam ze západního Iráku a Mufíd Jazairí byl velmi optimistický, ale ukázalo se, že vlastně to jednání bude trvat mnohem déle, než se počítalo.

Barbora Kroužková: A proč, proč trvalo déle?

Pavla Jazairiová: No, to je ten typický řetězec. To je, irácká společnost je do jisté míry kmenová společnost a já, když jsem byla vlastně před rokem v Iráku, v tom severním Iráku, tak jsem viděla, jak to funguje. Že nikdy není možné s někým, i když se vlastně jedná jenom třeba o pouhé interview nebo malou informaci, mluvit přímo. Vždycky někdo vás musí doporučit k někomu a tady to byli únosci. Takže v podstatě ty přímo je kontaktovat ani nebylo možné, oni měli strach, oni se velice báli, údajně se velice báli, že někdo vlastně je může objevit, že jim může rukojmí vzít. Potom také když vlastně chtěli pustit už ty rukojmí, protože zjistili, že to nejsou ta správná rukojmí, tak se báli, že by je vlastně mohli chytit Američané po té cestě do Bagdádu, tak váhali, jak to mají udělat. To jako, co jsem slyšela.

Barbora Kroužková: Unesení byli i mnozí další, kam bys zařadila únos našich novinářů? Skupina, která je měla, se totiž vůbec neozvala.

Pavla Jazairiová: No právě, že ta skupina se vůbec neozvala, ono těchto skupin je velmi mnoho, údajně, no tak velmi mnoho, několik desítek pravděpodobně určitě a to jsou lidé různých orientací a můžou to být bývalí basisté, můžou být nábožensky založení, ale mají jedno společné, že si myslí, že prostě tímto extrémistických chováním vypudí to, co vnímají jako koloniální moc v Iráku. Ovšem jak už jsem řekla, naši lidé vlastně nebyli pro ně úplně ten nejlepší lup, protože jednak teda to byli Češi a vlastně Češi nehrají nějakou významnou roli v těch vojenských silách, my tam nemáme vojáky a máme docela dobrou pověst a tak nakonec se ukázalo, že to není moc prestižní kořist, protože ty různé skupiny, také spolu soutěží.

Barbora Kroužková: A proto je tedy nakonec pustili, týden jim trvalo, než zjistili tu míru, díky které mohli dělat nátlak.

Pavla Jazairiová: No tak ve čtvrtek, ano ono už ve čtvrtek vlastně bylo dosti jasné, že je pustí a věděl to pan velvyslanec Klepetko, jenomže se dohodli vlastně s Mufídem Jazairím, že nebudou vůbec tu informaci pouštět, protože už vlastně předčasné to, doufám, že zítra nebo myslím, že zítra vlastně vzbudilo velké naděje, takže ve čtvrtek už byl pan velvyslanec Klepetko informován, že je pustí v pátek.

Barbora Kroužková: Pavlo, jaký odhaduješ vývoj, pokud se tedy budeme teď držet těch únosů? Budou pokračovat?

Pavla Jazairiová: Tak, já samozřejmě dělat jakoukoliv prognózu ode mě by bylo velice opovážlivé, ovšem podle mých informací každopádně situace v Iráku nebude jen tak hned klidná. Budou tam pokračovat střety, budou pokračovat střety mezi tedy spojeneckými jednotkami a různými extrémistickými skupinami, takže to je velmi špatná prognóza. Na druhou stranu mě bylo řečeno, že irácká veřejnost, jako taková, vnímá násilí jako něco, co už nechce, že s únosy v podstatě nesouhlasí a to je taky jeden z těch důvodů, údajně, proč vlastně únosci většinou svá rukojmí pouští.

Barbora Kroužková: Tolik Pavla Jazairiová, díky a na slyšenou.

Pavla Jazairiová: Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: Příběh českých novinářů zaujal také Jana Pokorného. Slyšte tedy jeho fejeton.

Jan Pokorný: "Napsat fejeton o únosu kolegů den po jejich propuštění je téměř nemožné. Od dnešního časného rána jsem koukal na prázdnou plochu počítače a čekal na myšlenku. Mám snad popsat, kterak mi minulou sobotu telefonoval Vít Pohanka z Bagdádu, že posílá slíbenou reportáž do Týdne v tahu? Na tom bylo zajímavé snad jen to, že jsem zrovna seděl v lanovce na Černou horu v Krkonoších a když Vítek nepublikovatelnými slovy líčil situaci v Iráku a já mu týmiž slovy odpovídal, zeptal se mě můj syn, proč mluvím sprostě, když s námi v kabině jedou i další lidé.

Mám snad popisovat, kterak jsme se od Velikonočního pondělka scházeli tady v rádiu na poradách, v redakcích, po hospodách a pronášeli tu více, tu méně zasvěcené soudy o osudu našich kolegů? Nejde to, protože fejetonista má mít odstup a nadhled a tahle událost je příliš, příliš čerstvá.

Mám tedy snad popsat, kterak včera v 16 hodin 54 minuty náš editor zvedl sluchátko telefonu, chvíli na něj nevěřícně hleděl a jen zamumlal, Vítku, jsi to ty? V tu chvíli jsme všichni ve zpravodajském sále ztichli a až po editorových slovech, máme Pohanku, jsme zařvali jak tuři. To také pořád není ten nosný nápad.

Snad, snad by se nějak dalo psát o tom, jak jsme se sešli s moderátorem Františkem, který jako první mluvil ve včerejším vysílání Radiožurnálu s uneseným Vítem Pohankou a Michalem Kubalem a pak se přiznal, že měl slzy na krajíčku. Ale, co když mi pak vynadá, že z něj dělám před posluchači měkkotu? Vracím se tedy zpátky na začátek, prostě napsat fejeton o únosu kolegů den po jejich propuštění je téměř nemožné."

Duel

Barbora Kroužková: Vláda chce bojovat s šedou ekonomikou. Podle kabinetu Vladimíra Špidly ji v boji pomohou registrační pokladny a kolkování lihu. Na těchto návrzích se koalice už shodla. O týden odložila další plán, zavedení majetkových přiznání. Shrnuje Aleš Heřmánek.

Aleš Heřmánek: Před několika lety, kdy se objevil v tehdejší Zemanově vládě první návrh na zavedení registračních pokladen, se měla tato povinnost týkat téměř každého živnostníka, který přijímá hotové platby. Současná podoba zákona je daleko mírnější. Týká se už jen maloobchodníků a pohostinských zařízení. Navíc už mezi technickými parametry takové pokladny chybí ty skalní, tedy daňová paměť. Jejich pořízení tedy bude stát méně peněz, podotýká náměstkyně ministra financí Yvona Legierská.

Host (Yvona Legierská): Nicméně jsme přesvědčeni, že u převážné většiny těchto daňových subjektů jsou používání registrační pokladny, takže všichni ti, kteří ještě nemají, si se budou muset pořídit.

Aleš Heřmánek: Pokud zákon schválí Parlament a podepíše prezident, tak budou mít podnikatelé ještě celý rok 2005 jako určité přechodné období na zakoupení odpovídající pokladny. Zákon obsahuje i řadu sankcí, které se týkají jednak nesprávného používání pokladen, nevydávání pokladních dokladů zákazníkům a i samotného zakoupení nebo provozování pokladny.

Host (Yvona Legierská): Pokud nebude někdo používat registrační pokladnu, ač mu to ze zákona vyplývá, může mu být po ukončení zdaňovacího období vyměřena dodatečně daň a proto ten zákon má díky tomuto ustanovení výrazně preventivní charakter.

Aleš Heřmánek: Dodatečná daň se bude vyměřovat podle takzvaných pomůcek, nikoli podle skutečných příjmů poplatníka, takže se dá předpokládat, že bude každopádně vyšší. To, kolik stát získá zavedením kolků na lihoviny a povinnosti účtovat na registračních pokladnách není jisté. Náměstkyně ministra financí odmítla jakoukoli sumu odhadovat.

Host (Yvona Legierská): Jakékoliv číslo, které bych uváděla, by bylo čirou spekulací. Nicméně tím, že tyto zákony budou mít výrazně preventivní charakter, tak vlastně očekáváme zejména od zákona o povinném značení lihu zastavení poklesu výběru spotřební daně v lihu, který byl tady do roku 2003 a co se týká zákona o registračních pokladnách platí tedy totéž. Nelze spekulovat o nějakých konkrétních údajích.

Barbora Kroužková: A ve studiu jsou už hosté dnešního Duelu, náměstkyně ministra financí Yvona Legierská a Tomáš Pilař z Wood and Company, dobrý den.

Host (Yvona Legierská): Dobrý den.

Host (Tomáš Pilař): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Paní náměstkyně, prý se neví, jaký bude výnos, pokud začnou platit tato nová opatření. Proč?

Host (Yvona Legierská): Ten dotaz, který zazněl na tiskové konferenci po skončení vlády zněl, na kolik se zvýší daňové výnosy z titulů zavedení registračních pokladen, kolkování lihovin, případně majetkových přiznání.

Barbora Kroužková: A nebo jinak, kolik vlastně stát ušetří, o co nebude okraden a tak podobně a ví se to nebo neví?

Host (Yvona Legierská): Prosím vás, v žádném případě toto spočítat nelze. Nicméně mohla bych sdělit, že co se týká rozsahu a fungování šedé ekonomiky v České republice, tak zhruba dosahuje asi 18 procent hrubého domácího produktu a pokud bychom šli na úroveň cen roku 2003, tak by se jednalo asi o 430 miliard korun.

Barbora Kroužková: Pane Pilaři, jak je podle vás na tom opravdu Česko s šedou ekonomikou a které jevy ji nejvíc živí?

Host (Tomáš Pilař): Tak je bohužel nutno souhlasit s údajem 18,5 procenta hrubého domácího produktu, nicméně je třeba si uvědomit, že i nejúspěšnější země v Evropě mají podíl na šedé ekonomice okolo 10 až 12 procent, takže pokud by se České republice podařilo dosáhnout tohoto podílu, tak by státní rozpočet mohl dodatečně získat okolo 30 až 40 miliard, ale to by se muselo. . .

Barbora Kroužková: My se k tomu dostaneme, jenom mi ještě řekněte, co podle vás tu šedou ekonomiku hlavně živí, abychom se dostali k tomu, jestli vláda jde správným směrem.

Host (Tomáš Pilař): Tady si myslím, že vláda nejde správným směrem, protože byla zjištěna silná závislost mezi velikosti šedé ekonomiky a složitostí daňového systému, včetně výše daní. Ani jedno z těchto opatření nesnižuje daně, nevylepšuje podnikatelské prostředí v České republice a nepřidává České republice konkurenceschopnost proti ostatním zemím.

Barbora Kroužková: To je jiný názor, vláda nyní, pojďme k tomu, přikročila k těm třem záměrům, které mají přispět k boji s šedou ekonomikou, tak si je proberme, protože jsou k nim mnohé také výhrady. Paní náměstkyně, pojďme k registračním pokladnám, o kterých právě živnostníci tvrdí, že jim ztrpčí podnikání a že nejsou tedy tak vhodné, jak se domnívá vláda. Jak vy obhájíte jejich zavedení?

Host (Yvona Legierská): Konkrétně tuto problematiku jsme konzultovali se Svazem obchodu, Svaz obchodu velmi prosazuje už několik let zavedení právě registračních pokladen. Bylo to už i v minulém volebním období, je to i v současném volebním období a ta podpora tady je, protože vlastně v obchodě se nastavují nerovnoprávné podmínky tím, že ti, co mají registrační pokladny evidují denní tržby na těchto registračních pokladnách, vedou perfektní evidenci, kdežto ti, kteří takové to registrační pokladny nemají, tak samozřejmě jejich evidence je velmi pochybná.

Barbora Kroužková: Pane Pilaři, slyšela jsem, že podnikatelé už mluví o tom, že si zřídí dvě pokladny, jednu budou používat na vydání účtů a tu druhou třeba pro finanční úřad.

Host (Tomáš Pilař): Já se domnívám, že zavedení registračních pokladen u obchodníků nebude mít ten kýžený efekt a to z toho důvodu, jak paní náměstkyně zmínila, že drtivou většinu obratu v maloobchodě tvoří velké řetězce a zahraniční supermarkety, které používají pokladny již podobné těm registrovaným, čili ten dopad zavedení registračních pokladen bude tedy pouze na ty drobné prodejce a stánkaře a pro ně to bude samozřejmě finančně náročné pořídit si tyto pokladny a navíc se domnívám, že kdo bude chtít, tak si cestu najde, jak způsob obejít.

Barbora Kroužková: Paní náměstkyně, zvažovali jste ten dopad na především ty malé a středí podnikatele s tímto?

Host (Yvona Legierská): Tak pokud byli tady zmíněni trhovci, tak zaplať pán Bůh, že povedou alespoň nějakou evidenci, pokud ji tedy povedou. Nicméně co se týká registračních pokladen, protože se bude jednat o obyčejné registrační pokladny, každý poctivý podnikatel už dnes registrační pokladnu má, takže to pro něj nebudou žádné mimořádné výdaje.

Host (Tomáš Pilař): Tak já na to musím reagovat, protože z mého pohledu je problém v tom, že ty velké firmy většinou na konci roku provedou daňovou optimalizaci a daně většinou platí tam, kde je to pro ně výhodné a často se stává, že to není Česká republika. Naproti tomu ti drobní prodejci, kteří musí platit tady tuzemský vysoký daně pak nemají na investice a nejsou schopné těmto supermarketům anebo obchodním řetězcům konkurovat a samozřejmě krachují.

Barbora Kroužková: Vy tento závěr odmítáte?

Host (Yvona Legierská): Je otázka, na kolik se mělo dopustit v průběhu devadesátých let takové rozmnožení doslova obrovských obchodních řetězců, které vlastně vytlačily naše drobné prodejce. Nicméně dovolte mi pár údajů, protože zde údaje některé byly konstatovány. Samozřejmě, pokud jsme dělali různá nelegislativní opatření k potlačení daňových úniků, pak jsme si provedli pečlivou analýzu a jenom například údaje z roku 2002 znamenají, že z milionu dvě stě tisíc daňových přiznání, která jsou podávána zhruba 140 tisíc je těch, kteří jsou ve ztrátě, nicméně, samozřejmě daňová přiznání tohoto typu podávají i ti, kteří nepodnikají, takže podle údajů Českého statistického úřadu je v České republice registrováno 750 tisíc podnikatelů, včetně tedy spolupracujících domácích příslušníků, to znamená, že jestliže z nich je 140 tisíc ve ztrátě, je to velmi vysoké procento.

Barbora Kroužková: Pojďme k dalšímu bodu a plánu vlády. Jedná se o kolkování lihovin. Kabinet tím, že budeme muset kolkovat lihoviny, chce právě zabránit nelegální výrobě a dovozu lihovin. Proč je kolkovat, anebo nekolkovat? Pane Pilaři.

Host (Tomáš Pilař): Tak já se domnívám, že vláda v tomto případě opět sankcionuje nebo bude sankcionovat výrobce a dovozce lihovin, kteří jsou registrováni a poctivě podnikají, odvádějí daně tak, jak ji tom daňový zákony ukládají. Já kdybych byl v pozici výrobců lihovin, pak bych po vládě žádal opatření, která opravdu zabrání tomu, že se nelegální výroba lihu bude provádět a.

Barbora Kroužková: Která by to mohla být, navrhněte.

Host (Tomáš Pilař): Důsledná kontrola na tržištích, důsledná kontrola prostě prodeje alkoholu v gastronomických zařízení, to se prostě neděje a je tady samozřejmě opět riziko, že nelegální výrobci si opatří tyto falešné kolky, anebo že svou produkci budou prodávat samozřejmě levněji přímo do gastronomických zařízení, takže ten výnos, který je odhadován okolo 3 miliard korun, je čistě spekulací.

Barbora Kroužková: Někteří zástupci výrobců tvrdí, že kolkování, které bylo zavedeno v řadě zemí Evropy, nepřineslo očekávaný efekt. Paní náměstkyně, slyšeli jsme také, že určitě se najdou podnikatelé, kteří budou vyrábět falešné kolky a podobně. K čemu podle vašich výpočtů povede tento zákrok?

Host (Yvona Legierská): Před řadou let se podařilo zavést kolkování tabákových výrobků. Nicméně chtěla bych říci, že se podařilo udržet v každém roce velmi slušný výnos spotřební daně z tabákových výrobků a zejména po opatřeních, které jsme udělali v roce 2002 a 2003 došlo k podstatnému nárůstu výběru této spotřební daně a úplně stejný přístup vlastně bude i u kolkování lihovin. Situace v devadesátých letech vypadala tak, že se vyrábělo v různých stodolách, sklepích a podobně z takzvaného mimobilančního lihu, bohužel ve druhé půli devadesátých let se výroba z mimobilančního lihu přenesla do řady oficiálních výroben a odsud možná pramení i nechuť některých firem podporovat kolkování lihovin.

Barbora Kroužková: Pojďme si právě říci, vy jste v úvodu srovnala výrobu cigaret, kolkování cigaret a podobně. Souhlasíte s tím, co tu zaznělo s těmi úspěchy, které se týkají kolkování cigaret a možného srovnání za pár let s kolkováním lihovin?

Host (Tomáš Pilař): Tak já doufám, že prostě podnikatelský prostředí v Český republice se vstupem do Evropské unie a postupem času prostě bude zlepšovat a.

Barbora Kroužková: Naznačujete tím, že si myslíte, že i přesto, jakým způsobem paní náměstkyně obhajovala to kolkování lihovin, tak máte jiný názor?

Host (Tomáš Pilař): Začnu tím, že věřím tomu, že postupem času by se prostě a s dobrou prací orgánů činných v trestním řízení by se mělo docílit toho, aby se nelegální výroba lihu a jeho distribuce prostě z český ekonomiky vytratila.

Barbora Kroužková: Takže je kolkování podle vás zbytečné?

Host (Tomáš Pilař): To opatření, který si vyžádá ze strany výrobců mnohamilionové investice, které ty výrobci mohli použít například na marketing a na prosazování svých výrobků v Evropské unii.

Barbora Kroužková: Pojďme ještě k další věci. Vláda chystá i majetková přiznání, proběhnou ještě koaliční jednání, ty zásady jsou, že by se přiznání k majetku musela povinně podávat jenom na výzvu finančního úřadu a u majetku nad jeden a půl milionu korun.

Host (Yvona Legierská): Bude se jednat o registrovaný majetek, samozřejmě jedná se o majetek, nabývaný v tuzemsku nebo v zahraničí, co se týká zahraničí, tak by to majetkové přiznání bylo podáváno vždy za zdaňovací období, pokud by jeho pořizovací hodnota přesáhla milion a půl. Nicméně, co se týká majetku v tuzemsku, registrovaného majetku, včetně akcií, tak pouze na výzvu správce daně.

Barbora Kroužková: Některé neshody jsou okolo sankcí. Ministerstvo financí by chtělo zdanění případného nepřiznaného majetku padesátiprocentní sazbou, ale ministr vnitra Stanislav Gross zastával dokonce to stoprocentní zdanění. Pane Pilaři, jak se vy díváte na majetková přiznání a řekněme tyto sazby? K čemu to povede?

Host (Tomáš Pilař): Já musím znovu zopakovat, že řešením boj proti šedé ekonomice je prostě zjednodušení daňovýho systému, snížení daní, snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, snížení nákladů práce. Poslední průzkumy naznačují, že Česká republika přestává být ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi konkurenceschopná, co se právě atraktivity toho podnikatelského prostředí týče. To znamená, že pokud my budeme vymýšlet další nástroje, jak sledovat podnikatele nebo sledovat i ostatní osoby, který si pořídí majetek, tak si myslím, že toto zahraniční investory rozhodně odláká a že to k tomu podnikatelskými prostředí nepřispěje.

Barbora Kroužková: Směřuje k tomu vláda?

Host (Yvona Legierská): Z teoretického hlediska máte, pane kolego, pravdu, samozřejmě, čím menší je daň, tak z matematického hlediska opravdu bude i menší daňový únik. Nicméně nevím, jestli jste neopomněl, že od 1.1. letošního roku se postupně bude snižovat sazba daně z příjmu právnických osob až na 24 procent v roce 2006, dále v současné době máme ve vnějším připomínkovém řízení další novelu zákona o dani z příjmu s účinností od 1.1.2005, kde podstatně chceme zavést zrychlení odpisů z dnešních 4,6,12 let na 3,4, a 10 let. To bude podstatná úleva pro podnikatelské subjekty. Samozřejmě jsme si také vědomi.

Barbora Kroužková: .že se zužuje nebo omezuje prostor pro podnikání.

Host (Yvona Legierská): Jsme si také vědomi, že je nutné určitým způsobem se zamyslet nad výší sociálního, zdravotního pojistného, placeného zaměstnavatelem. Nicméně nacházíme se v období reformy veřejných rozpočtů a ty kroky je nutné určitě načasovat.

Barbora Kroužková: Já vám oběma mnohokrát děkuji, dnešní Duel končí a ve studiu diskutovali náměstkyně ministra financí Yvona Legierská a Tomáš Pilař z Wood and Company. Mějte se hezky, díky za názory, na shledanou.

Host (Tomáš Pilař): Hezký večer.

Host (Yvona Legierská): Na shledanou.

Na Slovensku se volí prezident

Barbora Kroužková: Slovensko čeká na novou hlavu státu a žije druhým kolem prezidentských voleb. Soupeři v něm jsou Ivan Gašparovič a Vladimír Mečiar. Proto jsme se spojili se sociologem Michalem Vašečkou, dobrý den.

Host (Michal Vašečka): Dobrý den přeji.

Barbora Kroužková: Řekněme si nejdříve ale, jak se Slovensko vyrovnávalo s výsledky prvního kola?

Host (Michal Vašečka): Musím říci, že se vyrovnávalo velmi těžko. Tito dva páni, kteří postoupili do druhého kola, rozhodně nereprezentují nadpoloviční většinu lidí na Slovensku. Postoupili vlastně dva opoziční kandidáti. Především ve větších městech, které jsou baštou středopravé koalice, především stran jako Ano, SDKÚ, SMK, do značné míry je, vlastně vládne už druhý týden jisté zaskočení, skepse, bylo to dnes vidět i při vlastně samotných volebních urnách, kde lidé častokrát chodili ne s velkým nadšením. Jednoduše, rozhodují se mezi takzvaným větším a menším zlem, dokonce někteří intelektuálové poukazují na rozdíl mezi absolutním zlem a zlem banálním, jako o něm psala kdysi dávno Hanah Arent.

Barbora Kroužková: Ono se totiž tak projevilo vlastně porážka favorita Eduarda Kukana. Řekněte, co lidem vůbec doporučovali před druhým kolem politici koalice?

Host (Michal Vašečka): To je velmi zajímavé. Vládní koalice se do jisté míry zbavila zodpovědnosti za druhé kolo tím, že nevyzvala lidí podpořit žádného z kandidátů, v tomto případě by se zdálo na první pohled, že dřív pana Gašparoviče, ani nevyzvala k účasti v druhém kole. V podstatě tiše akceptuje skutečnost, že prezidentem se může stát Vladimír Mečiar. V tomto smyslu to zůstalo na lidech. My víme, že čím nižší bude volební účast dnes u volebních uren, tím jsou vyšší šance pro Vladimíra Mečiara.

Barbora Kroužková: Jaký dopad na další vývoj na Slovensku ten který výsledek nakonec může mít, podle vás?

Host (Michal Vašečka): Je to složité rozhodovat v krátkém čase.

Barbora Kroužková: Samozřejmě na vládu, protože říkáte, že se tedy vzdala jakési zodpovědnosti a pokud bude muset takzvaně soužít s opozičním nebo ona bude muset soužít vlastně s opozičním prezidentem, tak co s ní bude?

Host (Michal Vašečka): No, to je právě ta složitost vývoje na Slovensku. Vladimír Mečiar je velmi negativně vnímaný zahraničím, my někdy i dodáváme na Slovensku, že někdy přísněji, než by si možná zasloužil, je porovnávaný k Lukašenkovi a Miloševočovi, přece jenom těchto kvalit v uvozovkách nikdy pan Mečiar nedosáhl, ale je faktem, že v poslední době došlo k jistému souzvuku, tiché, neinstitucionalizované, neformální spolupráci mezi jednou části vládní koalice a Mečiarovým HZDS. HZDS se velmi urputně snaží dostat z jisté politické izolace, mezinárodní izolace, do které se dostalo a vysílá velmi pozitivní signály vůči vládní koalice. Zdá se, že vládní koalice takovýmto způsobem se chce udržet co nejdéle v křesle. Vladimír Mečiar paradoxně dnes může některým částem vládní koalice vyhovovat víc, než pan Gašparovič, za kterým stojí opoziční Směr.

Barbora Kroužková: Říká slovenský sociolog Michal Vašečka. Děkujeme a přejeme hezký podvečer.

Host (Michal Vašečka): Děkuji pěkně, na slyšenou.

Barbora Kroužková: A loučím se pomalu i s posluchači, protože takový byl tentokrát Týden v tahu. Zpravodajská směna už připravuje naši hlavní relaci Ozvěny dne, ve kterých například uslyšíte, jak se daří českým novinářům a jak se cítí těsně před odletem domů. Příjemný večer přeje a za pozornost děkuje Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.