Tomáš Laně: První kolo sice vyhrál Erdoğan, uspěla ale hlavně opozice. Zagresivní turecký režim?
O tom, kdo bude stát v čele Turecka, se nakonec rozhodne až ve 2. kole prezidentských voleb na konci května. Obhájci úřadu Recepovi Tayyipovi Erdoğanovi chybělo k dosažení vítězství jen pár desetin hlasů. Co mu podrazilo nohy? Na co vsadila opozice? A jaké karty teď oba tábory vytáhnou? Turkolog Tomáš Laně v audiozáznamu ještě vysvětlí, jaký vliv má Erdoğanova propaganda na tureckou diasporu v Německu a v čem jsou turecké volby důležité pro Evropu.
První kolo voleb vyhrál se ziskem 49,5 % hlasů současný turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu získal 44,9 % hlasů. „Souboj to tedy zas tak těsný nebyl navzdory předpovědím, které se domnívaly, že by kandidát opozice mohl vyhrát v prvním kole. Očekával jsem tedy od něj víc. Hlavní problém ale byl, že Erdoğan se propadl pod 50 % až v samém závěru,“ komentuje v pořadu Jak to vidí... turkolog Tomáš Laně.
Bez ohledu na procenta ale jde bezesporu o velký úspěch turecké společnosti, která se vzepjala k podpoře opozice, a velký neúspěch Erdoğana. „Erdoğan v posledních prezidentských volbách, které si sám zinscenoval v roce 2018, získal 52 %, čili nyní poklesl o kritická 3 %. A to rozhodně svědčí o vzrůstajících protierdoğanovských náladách v turecké společnosti.“
Proti opozici hrubá síla
Erdoğanovi k jeho výsledku samozřejmě pomohla jeho absolutní mediální převaha, kdy ovládá veškerý turecký tisk.
Čtěte také
„Vlastníky největších médií jsou buď jeho příbuzní, anebo s ním spříznění podnikatelé. Veškeré propagandistické možnosti má tak ve svých rukách. On svolává davy na náměstí, sváží je autobusy z celé země, zatímco kandidátovi opozice činí překážky a hlavní opoziční novináře drží ve vězení nebo v emigraci. Na tuto nevýhodu opozice, která volby znevěrohodňuje, upozornila dokonce i Rada Evropy,“ přibližuje zákulisí dění Laně.
Přesto Erdoğanovu pozici výrazně oslabila současná ekonomická situace i nedávné zemětřesení. „Erdoğan provádí naprosto neodborné arbitrární zásahy do ekonomiky. Ve chvíli, kdy stoupá inflace a národní banky všude zvyšují úroky, Erdoğan dělá podle muslimské zásady, že úroky jsou nevhodné a nemorální, přesný opak. Za příklonem k opozici možná stojí i nedávné katastrofální zemětřesení, i když v nejvíce postižených oblastech si Erdoğan díky své propagandě stále udržuje podporu.“
Návrat k továrnímu nastavení?
Hlavním tématem opozice, která byla v počátku velmi nesourodá, byl návrat k takzvanému továrnímu nastavení. „Myslí se tím zejména návrat k sekulárnímu režimu, parlamentnímu systému, ale hlavně to, že se Turecko obrátí ke svým tradičním spojencům na západě, k Evropě a Spojeným státům. A hlavně že se bude snažit dodržovat lidská práva, že osvobodí neprávem vězněné novináře a inteligenci, díky čemuž by se mohla vrátit i inteligence, která Turecko opustila z politických důvodů.“
Čtěte také
Je však téměř jisté, že se Erdoğan bude snažit svůj 5% náskok ze všech sil udržet. „Erdoğan bude dál tlačit na svoji protiteroristickou notu. To znamená, že bude nadále spojovat opozici s kurdským terorismem a bude vytahovat i jiné podpásovky, jako třeba Istanbulskou úmluvu nebo LGBT a podobně,“ odhaduje turkolog.
Svá témata parlamentní demokracie a ekonomické stabilizace Turecka bude ale samozřejmě dál prosazovat i opozice. „Záležet bude na tom, jak agresivní Erdoğanova propaganda bude. Dá se předpokládat, že velmi zagresivní. Erdoğan bude zcela jistě svolávat mnohatisícové davy na náměstí, kde bude mocně hřímat, aby si těch 5 % udržel, nebo je ještě zvýšil.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.