Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Sociolog: Že chudoba v EU nejmíň hrozí Čechům? Nesmysl. Naše střední třída je jako lucemburský chudý
Eurostat vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Chudoba se podle ní nejméně dotýká Čechů. „Výsledky jsou zkreslené,“ říká sociolog Prokop.
-
Politolog Petr Just: Fico v Moskvě? Vzkaz slovenskému publiku. Rok od atentátu je ještě útočnější
Slovenský premiér Robert Fico po návratu z Moskvy, kde byl na Dni vítězství, zhodnotil svou návštěvu jako významný diplomatický úspěch. Co chtěl svojí cestou ukázat?
-
Adam Šindelář: Matematik, misionář, ekolog. Nový papež Lev XIV. slibuje kontinuitu a mír pro všechny
Novou hlavou katolické církve se stal kardinál Robert Francis Prevost, rodák z amerického Chicaga. Přijal jméno Lev XIV. Jaké úkoly na nového pontifika čekají?
-
David Mareček: Hudba inspirovaná apokalypsou. Válka a koncentráky zmařily generaci skladatelů
Osmdesát let od konce druhé světové války se dá připomínat i skrze hudbu. O jaká jména z hudebního světa jsme byli konfliktem připraveni? Jakou roli hrála hudba v Terezíně?
-
Politolog Jelínek: Oslavy konce války jsou naprostá tragédie. Nevíme jak a koho oslavovat
„Jak si připomínat osvoboditele, aby to nevypadalo jako podpora současného Ruska a Putina?“ zamýšlí se v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek.
-
Historik Stehlík: Květen 1945 máme spojený s Prahou a Pattonem v Plzni. Připomínejme si ale i další
Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si květnové dny a konec druhé světové války v Evropě připomenout? Hostem pořadu je historik Michal Stehlík.
-
Jan Daňhelka: Španělský blackout odhalil naši zranitelnost. Zásoby na tři dny by měl mít doma každý
Důvod pondělního blackoutu, který postihl Španělsko a Portugalsko, zatím stále není jasný. V čem se událost podobá povodním v Česku? A jak se na podobné situace připravit?
-
Analytik Josef Šlerka: Pohřeb papeže Františka? Rozloučení se Svatým otcem i politická událost
Na sobotní pohřeb papeže Františka se sjeli věřící, zástupci církví, politici, světoví lídři i média. Jak se novináři zhostili role zprostředkovatele? A co překvapilo?
-
Politolog Kubáček: Politici tematicky utíkají k tomu, nad čím se lidé mohou chvilku hádat
Jak vypadají předvolební strategie jednotlivých politických stran? A jaká jsou jejich hlavní témata? Na otázky odpovídá politolog Jan Kubáček.
-
Publicista Chuchma: Literární soutěže ovládli debutanti. Ukojili hlad po něčem svěžím a neokoukaném
Vítězem 24. ročníku české literární ceny Magnesia Litera se stal román Letnice sedmapadesátiletého debutanta Miroslava Hlauča. Jak se v Česku posuzují literární díla?
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »