Tchajwanští studenti nechodí na pivo, ale na čaj
Jedním z nejoblíbenějších nápojů na Tchaj-wanu je pochopitelně čaj. Neslouží jen k povzbuzení, uhašení žízně nebo na zahřátí, je to pevná součást tamní čínské kultury a komunikace mezi lidmi. Čajový obřad ovšem není výsadou jen starší generace. Do čajoven a čajových obchůdků směřují s oblibou také mladí Tchajwanci.
Čaj se dá pít v jakémkoli prostředí. V ulicích měst a vesnic narazíte na spoustu stánků, které nabízejí oblíbený čaj s mlékem a tapiokovými kuličkami. V chladnějších zimních měsících je pak posezení u konvičky čaje jednou z nejoblíbenějších aktivit všech věkových kategorií.
Tchaj-wan, ostrov ležící ve Východočínském moři si svou čajovou kulturu začal budovat za čínských dynastií Ming a Čching. Odrůdu oolong přivezli první čínští osadníci už na počátku 17. století. Centrální část ostrova s ideálními podmínkami se přímo nabízela k pěstování čajových keříků. Za japonské okupace tchajwanský oolong doplnily čaje zelené a oblíbená japonská sencha. Do té doby byl však čaj určen především k exportu.
Až v 80. letech 20. století se dostal i na domácí trh. Tchajwanské čaje v současnosti patří k jedněm z nejkvalitnějších na světě. Nejpopulárnější jsou polozelené, zelené, červené a ovoněné čaje. Zatímco v čajovně na úpatí hory Maokong, nedaleko hlavního města Taipeje, popíjím čaj, student Larry vypráví:
"Myslím, že tohle je džing - šuen, druh čaje oolong, známý pro svou mléčnou chuť. Při prvním doušku jde rozeznat ona chuť mléka. Oolong je polofermentovaný čaj, tak jako černý čaj je zcela fermentovaný a zelený neprochází fermentací vůbec."
Jak mi Larry a jeho kamarád Mike dál prozradili, oolong zahrnuje velké množství druhů čajových lístků a chutí. Jejich barva se mění od jasně zelené až po téměř černou. A jak připravit čaj oolong, aby chutnal, jak má? Podle Larryho a Mike je důležitá voda a nádobí k přípravě. Například voda z vodovodu musí být dostatečně odstátá.
"První je konvička a šálky. Do konvičky nalijeme horkou vodou a až se lístky vylouhují přelijeme čaj do druhé konvičky, ze které čaj naléváme do šálků," popsal Larry.
"Běžně nepijeme první nálev," doplnil Mike a Larry dodal: "Ten je jen k zahřátí konvičky a omytí lístků. První nálevem se jen šálky polijí a zahřejí."
"Hm, přivoň si, krásná vůně," liboval si Mike. "Normálně k přivonění nepožíváme běžné šálky. Vůni nejlépe udrží speciální podlouhlé úzké šálky, ze kterých se však nepije. Přivoň si," vybídl také Larry.
Už se nedivím, že studenti tráví v čajovnách v zimě většinu volného času. Čajová kultura má své kouzlo a na Tchaj-wanu je stejně důležitá jako pivní kultura v Čechách. Možná i proto že alkohol není u místních studentů příliš oblíbený, což také Larry potvrzuje. Chodí sem studenti každý víkend?
"Nejenom o víkendech. Jsme tady skoro denně. Zvlášť, pokud druhý den nejdeme do školy," tvrdí Larry.
Zvětšit mapu: Tchaj-wan
