Takhle se vyrábí správný žitný chléb. Jiří Koláček sklidil úspěch i na berlínské výstavě pečiva
Původně si sám pro sebe chtěl upéci to, co nenašel na trhu, ani chvilku neuvažoval o tom, že by si otevřel pekárnu. Ale netrvalo dlouho a žitný chléb Jiřího Koláčka vstoupil do novodobých dějin české gastronomie. Potvrzují to nejen zákazníci, ale také ocenění, která získal – titul Regionální potravina nebo Národní cena za inovativní výrobek roku.
Jiří Koláček se mimo jiné zaměřuje na jeden z módních trendů – bezlepkový chléb. „Bezlepkové pečivo je trochu problematické na výrobu, chtěl jsem ale mít čistě bezlepkové produkty a nepoužít žádná lepidla a adjektiva, která by doplňovala, takže nám to chvíli trvalo. Nakonec se to povedlo, “ pochvaluje si v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným.
A co to znamená vyvádět kvásek? Žitný kvas je živý organismus skládající se z bakterií a kyselin, který musí být pořád udržován při životě, neustále ho množit a krmit – vodou a moukou – a tomu se říká vyvádět kvásek.
Chleba provází lidstvo tisíce a tisíce let, měl by mi mezi lidmi mít důstojné místo. JIŘÍ KOLÁČEK
Cesta k dobrému pečivu začíná právě u dobré mouky – když začínal, tak navštěvoval mlýny, kde si chtěl k mouce přičichnout a ochutnat. V jednom z mlýnů se dokonce divili – za celou dobu žádného takového pekaře neviděli.
Nešvar fenoménu průmyslové potraviny je ale chléb ze zmraženého těsta, vadí mu jeho uniformnost a neautentičnost. „To samé pečivo, které se vyrábí v halách a hluboce se mrazí, najdete téměř všude, stejně všude chutná, má stejný původ, stejnou chuť a druhý den je nepoužitelné,“ upozorňuje.
Největší trh s žitným chlebem je v Německu, kde je také největší konkurence. A protože po prvním roce fungování pekárny měl velké úspěchy u zákazníků, tak aby nezpychl, rozhodl se pro konfrontaci s cizinou. A tak zároveň zjistil, jak na tom doopravdy je.
Odjel tedy na výstavu v Berlíně, kde na stánku předváděl své výrobky. „Dopadlo to velmi dobře, byli jsme překvapení i reakcemi lidí,“ pochvaluje si.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚První tři na pásce.‘ STAN chce vládnout hlavnímu městu bez Pirátů, tedy se Spolu a Prahou sobě
-
O vztahu ředitele Nvidie s čínskou špionkou nevíme všechno, říká Jonáš. Situace je podle něj vážná
-
Děti se vrátily do školky, kterou trápil chemický zápach. Kopřivnice bude vymáhat sanační náklady
-
Návrh zákona o referendu má šanci projít Sněmovnou. Spoléháme na Piráty, říká Libor Vondráček