Takhle se vyrábí správný žitný chléb. Jiří Koláček sklidil úspěch i na berlínské výstavě pečiva

15. září 2016

Největší audioportál na českém internetu

Chléb, pečivo | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Rozhovor s majitelem pekařství Jiřím Koláčkem o tom, jak našel cestu k výrobě žitného chleba a proč nemá rád výrobky z mraženého pečiva. Moderuje Jan Pokorný.

Původně si sám pro sebe chtěl upéci to, co nenašel na trhu, ani chvilku neuvažoval o tom, že by si otevřel pekárnu. Ale netrvalo dlouho a žitný chléb Jiřího Koláčka vstoupil do novodobých dějin české gastronomie. Potvrzují to nejen zákazníci, ale také ocenění, která získal – titul Regionální potravina nebo Národní cena za inovativní výrobek roku.

Jiří Koláček se mimo jiné zaměřuje na jeden z módních trendů – bezlepkový chléb. „Bezlepkové pečivo je trochu problematické na výrobu, chtěl jsem ale mít čistě bezlepkové produkty a nepoužít žádná lepidla a adjektiva, která by doplňovala, takže nám to chvíli trvalo. Nakonec se to povedlo, “ pochvaluje si v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným.

A co to znamená vyvádět kvásek? Žitný kvas je živý organismus skládající se z bakterií a kyselin, který musí být pořád udržován při životě, neustále ho množit a krmit – vodou a moukou – a tomu se říká vyvádět kvásek.


Chleba provází lidstvo tisíce a tisíce let, měl by mi mezi lidmi mít důstojné místo. JIŘÍ KOLÁČEK

Cesta k dobrému pečivu začíná právě u dobré mouky – když začínal, tak navštěvoval mlýny, kde si chtěl k mouce přičichnout a ochutnat. V jednom z mlýnů se dokonce divili – za celou dobu žádného takového pekaře neviděli.

Nešvar fenoménu průmyslové potraviny je ale chléb ze zmraženého těsta, vadí mu jeho uniformnost a neautentičnost. „To samé pečivo, které se vyrábí v halách a hluboce se mrazí, najdete téměř všude, stejně všude chutná, má stejný původ, stejnou chuť a druhý den je nepoužitelné,“ upozorňuje.

Největší trh s žitným chlebem je v Německu, kde je také největší konkurence. A protože po prvním roce fungování pekárny měl velké úspěchy u zákazníků, tak aby nezpychl, rozhodl se pro konfrontaci s cizinou. A tak zároveň zjistil, jak na tom doopravdy je.

Odjel tedy na výstavu v Berlíně, kde na stánku předváděl své výrobky. „Dopadlo to velmi dobře, byli jsme překvapení i reakcemi lidí,“ pochvaluje si.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.