Tak moc se soustředím, že si druhý den nic nepamatuju, popisuje Kamil Střihavka své nasazení v televizním pořadu

Víte předem, o čem se s hosty budete bavit?

Jasně, příprava trvá i čtrnáct dní. Svých hostů si vážím a nerad bych je otrávil banálními otázkami. Záleží mi na tom, abych se neopakoval a ptal se na věci, které budou hudební fanoušky zajímat. Snažím se hosty natolik uvolnit, aby zapomněli na kamery. Aby to bylo, jako když se potkají dva muzikanti a baví se nejen o muzice. Občas mě něco zaskočí, třeba Roman Holý. Jeho energie mi pomohla zbavit se ostychu, ale uprostřed rozhovoru mi začal klást otázky. Když jsem to ustál, dal mi ještě hudební kvíz...

Co když vaši hosté kličkují a nechtějí vám na něco odpovědět?

Všichni mě mile překvapili. Někdy byli tak upřímní, že jsem je svou autocenzurou nepustil. Věděli, že se mnou se nemusejí bát bulvarizace, že jim neublížím. Od začátku jsme usilovali o to, aby se cítili komfortně a ztratili ostych. Jedno z pravidel je, že netlačím na pilu. Co chtěli prozradit, to prozradili.

Posluchači píšou, že se jim líbí, jak je pořad autentický. Chcete pokračovat?

Moc rád, ale rozhodnou ohlasy diváků. Zatím nám dělají velkou radost. S kamarádem Miloslavem Levejem jsme to dělali tak, aby se to líbilo nám dvěma, ale přece jen jsme byli napjatý. Nejčastější výtka je, že to je krátké. V původní verzi jsme měli padesát minut, abychom se hostovi dostali pod kůži, nakonec jeden díl trvá necelou půlhodinu. Chtěli jsme představit osobnosti, jichž si vážíme, trošku jinak. Ze stránek, které normálně na odiv nedávají. Snažili jsme se o jakési medailonky. Není to talkshow, jsou tam dokumentární části a nakonec si spolu zahrajeme...

Posloucháte tvrdou muziku, které nerozumím. Jak mám poslouchat metal?

Srdcem! Každý máme jiné estetický vnímání a nemá cenu něco lámat přes koleno. Teoretická průprava to nezmění. Jestliže vám metal nevoní, není to špatně. Hudba je úžasná v tom, že nepotřebuje nic vysvětlovat, vyvolává v nás emoce – a když se to stane, poznáte to. Mě metal zasáhl tou energií a hlasitostí, díky které se dostane na povrch určitý „smrad“. Aby to v tom randále vyznělo, musíte být strašně přesný a ovládat nástroje na mistrovské úrovni, jinak se z toho stane zvuková koule. Já se v Motorbandu naučil, že bez drilu člověk nedosáhne vytoužené instrumentální ani interpretační úrovně.

Co se do televizního pořadu nevešlo? Co Kamil Střihavka chystá s projektem BSP? A proč je občas potřeba vypínat hudbu? Poslechněte si celý rozhovor.