SERIÁL

1) Dvě tváře Oty Prouzy: Jak se stal podivín ze severu Čech uměleckou hvězdou

Ota Prouza na cestě za novými časopisy. Získává je od osadníků chalupářské vesnice
Předchozí díl
Následující díl

Neumí pořádně číst ani psát, jeho kresby ale vystavují galerie v Mnichově, Paříži nebo New Yorku. Přestože bydlí na vesnici v odlehlém pohraničí, nejčastěji kreslí města, automobily, mosty a křižovatky. Jeden z jeho obrazů koupil sběratel z Paříže za dva a půl tisíce eur. Kdo je Ota Prouza, malíř zbavený svéprávnosti?

Mezi vysokými skalami Českého Švýcarska kráčí padesátník v červeném tričku. Na zádech batoh, v ruce těžkou igelitku. Je lehce předkloněný, až shrbený. Roztěkaně se rozhlíží kolem sebe a něco si polohlasem vypráví. Spěchá do Kopce. V osadě ho sice nikdo nečeká, když ale přijde, přivítají ho.

„Ahoj,“ vypískne překvapivě tenkým hlasem a ze zápraží vyšperkované chalupy vyjde Lukáš. „Oto, pojď dál, něco pro tebe mám,“ říká mladý muž a přináší štos časopisů. Ota si je okamžitě strká do batohu. „Časopisy doma sbíráme a čekáme, až se Ota objeví,“ směje se Lukáš a chvíli si s pravidelným návštěvníkem povídá. „Máme doma i jeho obrázky, tramvaje a tak. Jsou hrozně dlouhé, tak je máme schované na půdě.“

Staří přátelé. Ota Prouza s Ilonou Hlouškovou v Kopci

Muži se loučí a Ota rychlou chůzí vyráží dál. Po cestě ukazuje, kde dostane časopisů nejvíc a kde naopak skrblí.

Chaloupky střídají mrakodrapy

Poslední chalupa patří Iloně Hlouškové. „Já znám Otu odjakživa. Znali ho i rodiče. To sem ale ještě nechodil sám, ale s ostatními klienty ústavu,“ říká chalupářka a do batohu přidává další várku novin. „Vím, že je o něj zájem. Ty jeho baráky jsou světový.“

Těmi „baráky“ myslí mrakodrapy, které Ota Prouza (58) maluje nejčastěji. Rozplývá se nad nimi i scénografka Ivana Brádková: „Za ty baráky, což jsou spíš takové zaražené hřebíky, by se nemusel stydět ani Hartung.“

Umělecký žánr art brut se používá pro umělecká díla, která tvoří lidé s duševní poruchou. Podobně se můžete setkat také s názvem outsider art, který se pro tato díla používá také.

Hans Hartung byl německý abstraktní malíř a grafik. Prohlédněte si jeho díla na webu galerie de Sarthe.

Brádková před lety založila sdružení ABCD, které propaguje a vystavuje autory uměleckého žánru art brut, tedy samouky bez výtvarného vzdělání. „Všimněte si, že v oknech nejsou lidi. Nikde. Ani auta neřídí člověk.“ Pražská scénografka je z tvorby Oty Prouzy nadšená a se svým sdružením ji nabízí sběratelům a galeriím. „Když jeho kresby viděl Bruno Decharme, majitel největší sbírky art brut na světě, spadla mu čelist, okamžitě mi volal, křičel ,magnifique‘ a že ho musí mít.“

Právě pařížský sběratel zaplatil za jeden obraz Oty Prouzy dva a půl tisíce eur.

Kde se Ota objevil a jak se jeho obrazy dostaly do světa? Pokračování najdete zítra v dalším dílu našeho seriálu.