Svobodu nezažívá každý ve stejné míře, připomíná předsedkyně spolku Díky, že můžem. Co chystají na Korzu Národní?
Voláme o pomoc. Tak se jmenuje nová instalace, respektive telefonní budka, kterou lidé najdou na Nové scéně na náměstí Václava Havla. „Ukazujeme příklady lidí, kteří svobodu nezažívají v té míře, v jaké si my všichni svobodu můžeme užívat,“ přibližuje předsedkyně neziskovky Díky, že můžem Barbora Stárková. Instalace k výročí 17. listopadu poukazuje například na příběhy matek samoživitelek nebo lidí bez domova.
Co vás na celé věci tak fascinuje, že jste předsedkyní spolku, který 17. listopadu organizuje dění na Národní třídě?
Čtěte také
Myslím, že to je náš aktuálně největší svátek, který máme. A i přesto, že jsem ho nezažila, tak to byla věc, o které se mluvilo nejenom ve škole, i moje rodiče o tom mluvili. A je to jedna z věcí, se kterou jsem vyrůstala a doteď cítím, že to v nás všech zůstává.
Co vás učili ve škole o 17. listopadu?
To je zajímavá věc – na osmiletém gymnáziu jsem skončila u husitů, a pak jsem přešla na čtyřletý gympl, a tam jsme skončili u druhé světové války. Na školách velmi chybí výuka moderní historie jako takové, je tam hodně výuky třeba o Egyptu, o pravěku, o trošku zastaralejších věcech. Ale moderní tam chybí a je to je jedna z věcí, kterou se snažíme v rámci naší organizace otvírat.
Teď společně vyrazíme na Korzo Národní, na největší oslavu svobody v České republice. Vy jste ušli už poměrně velkou část cesty, výsledkem třeba covidové Národní bez lidí je virtuální svíčka, což je strašně pěkný projekt. Bude pokračovat i letos?
Bude pokračovat i letos. My jsme ho začali dělat přesně s rokem 2020, kdy jsme chtěli dát příležitost všem lidem v Česku, kteří nemůžou přijít právě na Národní, aby si mohli připomenout události a mohli vzdát hold pomocí svíčky. A tento rok je to už potřetí, co budeme on-line svíčku dělat.
Přemýšleli jsme, jak s tím jít dál a došlo nám, že spousta zpětné vazby, kterou jsme dostali od lidí, bylo hlavně od lidí z ciziny a z regionů, kteří nemají příležitost na Národní se dostat. A je to pro ně jedna věc, kterou vlastně můžou udělat k 17. listopadu, i když jsou doma, i když jsou v Kanadě, ve Finsku. Je to pro ně důležitá součást dne, takže to nabízíme dál.
Posun vás a vašich kolegů jako organizace nenastává asi jenom v tom, že se program 17. listopadu na Národní třídě neustále rozhojňuje. Kam jdete dál?
Poslední tři roky začínáme mluvit o svobodě ohledně aktuálních problémů. A myslíme si, že téma svobody by nemělo být jenom k 17. listopadu, ale mělo by se otvírat celý rok. A to je i naším cílem. Chceme nějakým způsobem poukazovat na to, co nám svoboda dává, ale i co ostatním lidem nemusí dávat, protože svobodu každý z nás nezažívá ve stejné míře a je na to důležité upozorňovat.
Snažíme se to dělat. Například naší novou instalací Voláme o pomoc, což je telefonní budka, kterou lidé najdou na Nové scéně na náměstí Václava Havla, kdy ukazujeme příklady lidí, kteří svobodu nezažívají v té míře, jako si my všichni můžeme užívat. Ukazujeme příběhy matek samoživitelek nebo lidí bez domova a poukazujeme na to, že přestože sametová revoluce pro nás byla pozitivní změnou, tak ne pro všechny vlastně přinesla to, co bychom doufali.
Co se bude dít 17. listopadu na Národní třídě? A komu je nejvíc potřeba připomínat, že svoboda je zodpovědnost a ne samozřejmost? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Vraťte se s námi do 17. listopadu 1989. Nalaďte si živou rozhlasovou rekonstrukci Znovu Národní ’89
Nalaďte si Radiožurnál ve čtvrtek 17. listopadu po 15. hodině a sledujte spolu s Janem Pokorným a Martinem Veselovským klíčové okamžiky naší historie minutu po minutě.
-
Fenomén Marta. Hudební legenda a statečná žena slaví 80
Radiožurnál se přidává ke gratulantům a celý týden bude Martě Kubišové přát vše nejlepší! Nalaďte si nový časosběrný seriál vždy v 8:50.
-
Stovky samizdatů, půl miliónu podpisů. Příběh disidenta a katolíka Pavla Záleského
Ze současných diskusí o českém pozdním komunismu vyplyne pokřivený obraz minulosti: proti předlistopadovému režimu se dle něj za normalizace stavěla jen „hrstka disidentů“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.