Svatý grál

Podle profesora Barbagalla, medievalisty a předsedy Sdružení umění a záhady, které má 250 členů, se celý příběh váže na jednu ze sedmi římských bazilik, které by měl navštívit každý věřící katolík - na baziliku sv. Vavřince. Ve skutečnosti je to ta nejméně navštěvovaná bazilika, i proto, že z původního chrámu zbylo málo. Celá čtvrť San Lorenzo byla rozbombardovaná za druhé světové války.

Bazilika byla rekonstruovaná, ale působí stále poněkud zánovně. Proč by právě tato bazilika měla být místem, kde byl uchováván grál? První původní baziliku nechal vybudovat císař Konstantin v místě, kde byl roku 258 umučen a pohřben sv. Vavřinec, arcidiákon křesťanské církve v Římě. "Císař Valeriánus tehdy po klidnějším období začal opět pronásledovat křesťany tak důkladně, že jim hrozil zánik. 6. srpna roku 258 nechal umučit nejprve papeže Sixta III. se čtyřmi diákony a 10. srpna také sv. Vavřince."

Sv. Vavřinec byl pokladníkem a staral se o chudé. Po ony čtyři dny byl tím nejvýznamnějším představitelem křesťanů. Proto mu byl svěřen, jak praví legenda a sv. Augustýn, poklad církve, to nejcennější, co křesťané vlastnili, včetně relikvií. Podle profesora Barbagalla mezi těmi relikviemi mohl být i svatý grál, pohár poslední večeře Páně s krví ukřižovaného.

Ke svatému grálu vedou různé nitky. Jedna se týká templářů. Wolfram von Eschenbach, básník a templář, tvrdil, že právě templářům byl svěřen do ochrany svatý grál. Podle profesora Barbagalla templáři měli své sídlo i v Římě, právě v bazilice sv. Vavřince. "Historické dokumenty dosvědčují, že templáři měli v této bazilice spirituální centrum. V roce 1217 papež Honorius III. slavnostně otevřel novou baziliku obřadem, kterým korunoval francouzského feudála Pierra de Courtenoise byzantským císařem a vyzval ho k uspořádání páté křížové výpravy. Dokazovala to mimořádná mozaika na podlaze novější středověké baziliky, ze které ale po bombardování zmizel střed se dvěma postavami rytířů na koních. Zůstaly pouze rohy mozaiky, z nichž jeden s pohárem ukazuje na vchod do katakomb, ve kterých byl pohřben právě sv. Vavřinec."

Z krásné mozaiky zbyly jen předválečné fotografie, ale pan Barbagallo má pro nás jedno velké překvapení. "V roce 1863 otec římské archeologie Giovanni Battista de Rossi prováděl archeologický průzkum v podzemí středověkého chrámu, kde jsou zbytky původní, Konstantinem vybudované baziliky a katakomb. U úpatí levého nosného sloupu našel výklenek a v něm prostou skleněnou nádobku či pohár. Snad opravdu grál. Musela to být skutečně velmi posvátná relikvie, když byla uložena na tak důležitém místě. Levý nosný sloup byl ve středověku považován za ten nejdůležitější element chrámu."

Archeolog de Rossi se také zamýšlel nad významem nálezu. Podrobil nalezenou nádobku chemickým analýzám, jestli neobsahuje zbytky krve, ale nezjistil nic, co by svědčilo pro nebo proti. Jeho nález skončil v knihovně vatikánských muzeí. Měl by tam být dodnes. Proč by jinak pouze na mši slouženou na oltáři v katakombách pod bazilikou sv. Vavřince bylo vázáno zcela mimořádné privilegium osvobození jedné duše z očistce? Toto privilegium neplatí už jinde v bazilice, pouze na oltáři v katakombách. Je to jediné místo na světě. Podle profesora Barbagalla existuje jediné vysvětlení - blízkost grálu. Co tomu říkáte? Není to zajímavá teorie?