Suchá zem se drolí a šustí nedostatkem vláhy, varuje Pavel Maurer

Možná mi to mnozí z vás nebudou věřit, ale teprve před pár dny jsem o víkendu zryl všechny dva své malé záhonky na zahradě. Ještě nezačaly noční mrazíky, a tak jsem vytrhal přerostlý plevel a pak jsem se oháněl rýčem na všechny strany, aby se půda pěkně provětrala a připravila na první pokrývku blahodárného sněhu. Proč říkám blahodárného? No, protože je to přece skupenství vody a té je stále třeba.                           

Málo zelí a cibule. Sucho poškodilo zeleninu, bez závlah a dostatku pracovníků zmizí z polí

Pěstitelé ve Zlínském kraji u některých druhů místy zaznamenali až osmdesátiprocentní ztráty.

Nemám moc dlouhý rýč, ale když se do něj pořádně opřu, jsem necelých třicet centimetrů pod povrchem. A co nevidím? V mělké, čerstvě vyryté brázdě na mne kouká suchá zem. Úplně se drolí a šustí nedostatkem vláhy. To, že před pár dny trochu zapršelo, nestačí. V zemi je sucho, a to mám svoje nevelké záhony ještě obehnány nízkou kamennou zídkou, žádné stromy poblíž, takže se podzemní kořenový systém nemusí o potřebnou vodu s nikým dělit. Přesto je sucho i u nás na zahradě, i když k nám ještě navíc přitéká nějaká voda z vysokého kopce za domem. Stejně je to pořád málo. 

Uschla mi zakrslá borovice, jabloň i velký bambusový keř. A ryju zahradu a myslím na zemědělce. Taky si vzpomínám, že klimatologové říkají o nás městských, že ve svých aglomeracích pořád betonujeme, stavíme další a další domy, kanceláře, supermarkety, obchodní megacentra a přitom tiše a nenápadně kácíme stromy, keře a dusíme půdu dlažbou, asfaltem a cementem. Zajímalo by mne, kdo to všechno řídí. 

Čtěte takéDlouhodobé sucho trápí zvířata a podepíše se i na kvalitě semen ledních dřevin

Jednou jsem četl, že Ray Bradbury, slavný spisovatel sci-fi (připomenu vám jej třeba románem Marťanská kronika, nebo 451 stupňů Fahrenheita), vypočítal architektům v Kalifornii, kolik je třeba fontán, bazénků a vůbec vodních ploch v poměru k počtu obyvatel ve městě. Když se počet nedodrží, tak se lidé prostě cítí nepříjemně a život skomírá. 

Přítomnost vodních ploch, jezírek, potůčků a rybníků přitahuje zvířata, ptáky, ale také nás – lidi. Voda je kouzelná a to v kašně, ve studni nebo v bazénu. No a pak se s ní dá také docela dobře vařit, že? O zalévání zahrady ani nemluvě. Nemyslete si, že když teď občas trochu zaprší nebo nasněží, znamená to, že dole pod námi je dost vody. My vidíme jenom povrch, ale zkuste si, jako já nedávno, zajet rýčem trochu do hloubky. Teprve tam se pravda ukáže. Když nebude voda, nic neporoste a my to můžeme nejen gastronomicky, ale i vůbec celé rovnou zabalit.