Strýček Jedlička, Klement Gottwald i dobové kantáty. Tak znělo horké léto 1950
Kvůli komunisty vyvolanému konfliktu na Korejském poloostrově se svět v létě 1950 ocitl na pokraji jaderné války.
Tuto krizi zdejší propaganda náležitě vytěžovala, kromě toho se však v tehdejším Československu i jinak velmi pozoruhodně ideologicky tvořilo.
Čtěte také
Korejská tematika je zastoupena několika pasážemi ze zvukově dochovaného projevu předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda, který byl pronesen 3. září 1950 na Mírových slavnostech v Líšni u Brna.
Kromě zahraničně-politické tematiky, kde začal tendenčním líčením korejského konfliktu, od kterého postupně přešel ke globálním konstrukcím a náležitě barvitě vykreslil rozkládající se svět ležící mimo socialistický tábor, se náš komunistický vůdce rozhovořil také o domácí tematice, konkrétně o masivním násilném (v žargonu komunistické propagandy dobrovolném) zakládání kolchozů. Gottwaldovi se zde povedlo jedno velmi výmluvné freudovské přeřeknutí.
Dalším zdrojem, který rovněž vydal na několik ukázek, byl projev tehdejšího generálního ředitele Československého rozhlasu Kazimíra Stahla. Hovořil o rozhlasové – tehdy především propagandistické – práci, pochleboval mocným, tedy lidu, a barvitě vykreslil, jak by měla vypadat novinařina v totalitním režimu.
Vlak míru
Hudební oblast je tentokrát zastoupena poměrně široce. Kantátový triptych pro sóla, sbor a orchestr na slova Julia Fučíka vznikl v roce 1949. Jeho autorem byl skladatel Jan Seidel a Česká filharmonie a Český pěvecký sbor tuto skladbu – nazvanou Odkaz Julia Fučíka – natočily v létě 1950. Z nahrávky jsme vybrali dvě ukázky.
Díky kvalitnějšímu záznamu jsme z rozhlasové kantáty Vlak míru (hudbu složil Oldřich Letfus, slova napsal spisovatel František Kožík) mohli zařadit několik klíčových pasáží. Obě skladby se pohybují v prostoru vymezeném trapností, humorným kouzlem nechtěného a neuvěřitelně polopatistickou ideologičností.
Dobovou atmosféru dokreslí ve dvou vybraných úryvcích také imitátorské kreace strýčka Jedličky určené dětskému posluchači.
Celý Archiv Plus si můžete pustit na záznamu.
Související
-
Rozhlasové vysílání pro vojáky před rokem 1989: Právě tady se „narodila“ postava Járy Cimrmana
Donekonečna se opakující fráze o nejčestnější povinnosti každého muže, rádobyvtipné estrády – ale hlavně velká dávka ideologie.
-
Pionýrská jitřenka vysílala zajímavé pořady i ideologický balast
Už od 20. let 20. století vysílal Český potažmo Československý rozhlas pořady pro děti a mládež. Mezi ty nejdéle vysílané a tehdy velmi oblíbené patří Pionýrská jitřenka.
-
Léto 1949: Odboj, propaganda a duševní hygiena
V polovině roku 1949 komunisté stabilizovali svou moc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
