Středula: Zaměstnanci přijdou s novým kurzarbeitem o třetinu příjmů, v Německu lidé dostávají 100 procent

Kurzarbeit totiž podle Středuly chrání nejen zaměstnavatele a zaměstnance, ale i další podnikatele v okolí, kteří díky státní podpoře nepocítí výpadek příjmů – protože neklesne spotřeba.

Čtěte také

David Klimeš: S kurzarbeitem to bude ještě lang

Podle ministerstva financí by zaměstnanci dostávali 70 procent čisté mzdy za neodpracované hodiny, maximálně ale ve výši celostátní průměrné mzdy. Firmy by platily sociální odvody ze 70 procent hrubé mzdy a zdravotní pojištění z celého výdělku.

„Když už přebíráme nějaký systém, tak celý. U významné části německých firem, převážně průmyslových, dostávají zaměstnanci 100 procent mzdy,“ poukazuje šéf odborářů Středula s tím, že na výši náhrady se v Německu musí obě strany dohodnout.

Kurzarbeit by neměl poškodit, ale pomoci. Někteří členové vlády se netají tím, že kurzarbeit by měl být horší než program Antivirus.
Josef Středula

Podle odborů by měl být kurzarbeit spuštěn od 1. ledna a přímo navázat na program Antivirus. Ten ale vláda plánuje ukončit už k 31. říjnu; Středula ale navrhuje prodloužení programu Antivirus až do konce roku.

 „Všem je přeci zřejmé, že koronavirus tu je, firmy si nemohou určit, zda jim zaměstnanci neonemocní. A protože tedy jde o vyšší moc, bylo by dobře, aby ten nástroj pokračoval, dokud nebude jiný,“ argumentuje Středula.

Dva světy

Česko se podle šéfa odborů dostatečně nepřipravilo na druhou vlnu epidemie koronaviru. Navíc zde prý existují dva světy:

Čtěte také

Zaměstnanci prohráli koronakrizi zdravotně i příjmově, myslí si předseda odborového svazu Středula

„V tom prvním žijeme, jezdíme hromadnou dopravou nebo jdeme na koncert a v tom druhém chodíme každý den do práce. A ten jako by z pohledu hygieniků neexistoval. Nehovoříme o doporučeních, jak se mají chovat zaměstnavatelé a zaměstnanci, jak mají dbát na hygienická opatření, trasování ve firmách, to nikdo neřeší.“

Diskutovat by se podle Středuly mělo o tom, co jsou a nejsou ochranné prostředky, zda zaměstnavatel může jejich nošení nařídit, aniž by lidem například zajistil roušky. „Vypadá to jako tabuizované téma, ale několik milionů zaměstnanců chodí každý den do práce,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Julie Hrstková: Češi kurzarbeit milují, ale čekají na něj přes deset let

„Známe příklady firem, ve kterých se objevil covid, ale přesto v nich nařídili pokračovat v práci. Přestože v nich nakažený zaměstnanec prokazatelně byl,“ tvrdí Středula.

Kritizuje také, že zaměstnancům byla nařizována karanténa, ve které dostávali jen 60 procent mzdy.

Na druhou stranu ale Středula zaměstnavatele chválí za to, že se zdráhají zaměstnance propouštět, což v kombinaci s Antivirem brání růstu nezaměstnanosti. A odmítá i kritiku, že vládní program chrání již neexistující pracovní místa:

„Nikdo zaměstnavatele nenutí využívat Antivirus. Pokud vidí, že se situace na trhu zcela změnila, nemusí žádat o nic a bude restrukturalizovat. Jsme rádi, že Česko má stále nejlepší míru nezaměstnanosti v Unii a byli bychom rádi, aby se to udrželo, protože je to dobrá příprava na dobu po pandemii,“ uzavírá.

Co dalšího by zaměstnanci od vlády potřebovali? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.