Apolena Rychlíková: Ministryně financí Schillerová na straně vykořisťování? Zrušení zaručené mzdy je dalším krokem k ohrožení zaměstnanců
Co se týče výše minimální mzdy, jsme z hlediska vyspělejších zemí Evropy skutečně jen chudými příbuznými: současná hodnota minimální mzdy u nás je 14 600 korun.
A i přes postupné navyšování jsme pořád na spodních evropských příčkách. Odbory přitom žádají další růst – na 16 tisíc. Kromě mzdy minimální existuje ještě mzda zaručená.
Čtěte také
Ta má – jednoduše řečeno – zaručovat, že existují nějaké stupně kvalifikovanosti a ty se ze zákona promítají do výše mezd. Že třeba není možné učitele nebo zdravotní sestry zaměstnávat za platy či mzdy, které jsou hluboce pod úrovní vůči úsilí, které je při vykonávání této práce potřeba.
Zaručená mzda prostě stanovuje nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. A jako taková je pro spravedlivější odměňování úplně klíčová.
A přesně tento institut chce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zrušit – prý aby ulehčila podnikatelům. Po zrušení superhrubé mzdy, která nahrává pouze nejvyšším třídám a ty nižší nijak pozitivně nezasáhne, je to další z dílny nápadů ANO, které mohou stávající nerovnosti a sociální deprivace ve společnosti jen zhoršit a otevřít dveře k většímu vykořisťování pracujících.
Není to žádná hitparáda
Přitom letmý pohled na výši zaručené mzdy ukazuje, že to s ní dnes není žádná hitparáda. Existuje osm tarifů: v tom prvním kopíruje zaručená mzda mzdu minimální a pobírat ji má třeba skladník nebo uklízečka.
Čtěte také
V takovém čtvrtém pásmu se například nacházejí všeobecné zdravotní sestry, jejichž mzdy převážně v akciových nemocnicích nepodléhají tabulkovému růstu platů, a tak je zaručená mzda jediným způsobem, jak si vymáhat adekvátní ohodnocení práce. Nicméně stále hovoříme o necelých 20 tisících za jednu ze společensky nejdůležitějších profesí vůbec.
V sedmé, druhé nejvyšší skupině, která má ze zákona nárok alespoň na 26 500 korun, jsou pak třeba zubaři, vysokoškolští učitelé nebo lékaři.
Minulý rok spočítali experti výši takzvané důstojné mzdy – částky, za které se dá žít tak, aby lidé nebyli ve stresu a mohli si dovolit základní výdobytky demokratické západní společnosti. Došli k číslu necelých 32 tisíc, pro Prahu byla důstojná mzda stanovena skoro na 37 tisíc. Jenže polovina lidí v České republice nedosáhne ani na mzdu či plat ve výši 30 tisíc. A teď hrozí další zásah.
Čtěte také
Třeba takové náklady na bydlení rostou dnes v Česku dvakrát rychleji než mzdy a celá desetina obyvatel na ně už dnes vynakládá 40 procent z rodinných příjmů – podle Evropské unie jde o hranici hrozící potenciálním bezdomovectvím. Zdražují se potraviny i jiné běžné, základní výdaje. Významná část obyvatel je v exekuci, pracující chudí si každodenní dřinou nezaplatí ani úplně základní věci. Skrytá chudoba ohrožuje Česko, zákoník práce je na mnoha místech porušovaný.
V neposlední řadě jde tento krok zcela proti smyslu nějakého individuálního snažení. Proč dbát na vzdělání, zlepšovat se v práci, snažit se růst, když to stát nijak neohodnotí?
Pokud by se zrušila zaručená mzda, byla by to tvrdá rána, zvlášť teď v krizi. Vláda Andreje Babiše (ANO) tím vysílá další signál, že jí na ochraně pracujících nezáleží a vydává je pouze napospas zájmům zaměstnavatelů. Ti se přitom často brání i obyčejnému zvyšování minimální mzdy a tvrdě proti němu na vládě v tripartitě bojují.
Opravdu si tu někdo chce myslet, že zrušení zaručené mzdy už tak dost špatnou situaci na poli příjmů u nás vylepší? Ale jděte… To jen Babiš a Schillerová otevřeně házejí velkou část Česka přes palubu.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
