Stavbu heřminovské přehrady neblokujeme. Vadí nám ale, že nejde o celoplošný projekt, který by ochránil i další obce, říká koordinátor Hnutí Duha

V úterý jste se setkali s ministrem zemědělství Markem Výborným z KDU-ČSL, který vaše hnutí soustavně kritizuje za to, že údajně zdržuje výstavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která by prý dokázala před povodní ochránit Krnov i Opavu. S čím jste z jednání odcházeli?

S pocitem, že se na názorech pana ministra nic nezměnilo, což nás velice mrzí. V pondělí jsme ještě byli pod vodou, a ministerstvo už přišlo s tím, kdo je viníkem. Trošku nám to připomíná konspirační teorie a čarodějnické procesy namísto konstruktivního dialogu.

Čtěte také

iROZHLAS

Nové Heřminovy by ochránily Krnov a Opavu, míní Výborný. ‚My jsme stavbu nezdrželi,‘ říká aktivistka

Podnět ke schůzce tedy zadalo Hnutí Duha?

Ano, chtěli jsme dokázat na základě územního řízení, že Hnutí Duha nemohlo žádným způsobem zdržet nebo blokovat řízení. Všechny zákonné lhůty jsme dodrželi, podali jsme připomínky, na jejichž vypořádání má stát 60 dnů. Nemáme žádný vliv na to, že to státu trvá několik let.

O potřebě přehrady se mluví desetiletí. Diskuse se znovu otevřela po povodních v roce 1997 a opět letos. Proč se spolu s dalšími ekologickými organizacemi bráníte výstavbě?

Musíme se vrátit na počátek. My nejsme žádní extremisté, kteří by se poutali k bagru. Naopak se dvacet let účastníme s kolegy debat, mnohé naše připomínky a návrhy dokonce Povodí Odry přijalo. Příkladem jsou třeba odsazené hráze v Branticích nebo v Zátoře nebo zkapacitnění koryta v Krnově.

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že odsazené hráze jsou vyprojektované, ale budou účinné teprve po postavení přehrady, protože jsou schopné zadržet jenom menší povodně. Při velké povodni by samy o sobě prý nepomohly. Jak je to podle vás?

Každý projektant musí počítat s tím, že i odsazené hráze můžou přetéct. Nikdo neví, jaké budou srážky. Nestačily by ale ani v případě, kdyby přehrada stála a byla větší povodeň. Uvědomme si ale, že je strašně důležité, jestli mezi řekou a zástavbou je třímetrová hráz a proud nejde přímo na domy. Kdyby takové hráze stály, mnohé domy by ochránily.

Čtěte také

iROZHLAS

Velká voda odplavila politiku. Ale jen na pár dní

Proč o zamýšlené přehradě říkáte, že je to potěmkinovská stavba?

Protože od roku 2008, kdy vláda přijala usnesení, že se přehrada bude stavět, Povodí Odry jen utrácí další a další peníze za protipovodňovou přípravu, a v podstatě na povodí horní Opavy se neudělala žádná účinná opatření kromě suchého polderu v Jelením.

Účinná opatření, která by nás ochránila, se odkládají už 27 let

Jsme svědky toho, že se projektuje, že se o tom mluví, že se bourají domy, ale účinná opatření, která by nás ochránila, Povodí nevybudovalo. Město Krnov si dokonce nechalo zadat vlastní studii, v níž jsou zahrnuty třeba zvednuté mosty či náplavky, Povodí mu ji ale dodnes neschválilo. Opatření se odkládají již 27 roků.

Vy tedy nechcete hráz postavit v žádném případě?

Od počátku upozorňujeme na to, že ona hráz je velice konfliktní opatření, protože bude hodně dlouho trvat, než se státu podaří vyvlastnit pozemky a zlomit odpor obyvatel Nové Heřminovy. Důvodem ale není jen to, že je to drahé, ale také to, že je to neekologické, protože to zamezí toku splavenin a dojde k devastaci celého cenného koryta.

Ochránit potřebují i jiné obce než jen Opava a Krnov

Problém také je, že se pořád soustředíme jen na hráz. Ochránit ale potřebují také jiné obce. Prostředky, a mluvíme o 10 až 15 miliardách, by mohly sloužit na výstavbu suchých poldrů nebo na rozliv v krajině, abychom ochránili i jiné vesnice.

Ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč tvrdí, že efekt vodního díla Nové Heřminovy by byl výrazný a neocenitelný, protože by pokračoval také níže po řece Opavě. V tom nemá pravdu?

Samozřejmě každá hráz, která bude na toku stát, má efekt. Je ale třeba si uvědomit, že jsou tam také přítoky, že třeba Krnov nebyl vyplavený jenom z Opavy, ale byl vyplavený i z Opavice, kde se ale žádná efektivní opatření nechystají. Jde tedy o projekt, který není celoplošný, a to nám od počátku vadí.

Čtěte také

Povodně byly předpovězeny velmi dobře. Musíme si ale uvědomit, že příroda někdy umí být silnější než my, upozorňuje meteorolog

Velká přehrada ale přece může pomoci v tom, že se dá lépe regulovat průtok vody, když je to potřeba...

Samozřejmě máte pravdu, ale problém je v tom, že zamýšlená přehrada není příliš velká. Větší přehradu ale odmítáme, protože je to obrovský sociální problém. Menší je kompromis, se kterým ale přišlo Povodí. stejnou akumulaci by ale dokázalo vytvořit přibližně dvanáct poldrů v krajině.

Postoj obyvatel Nové Heřminovy je asi pochopitelný, protože by to znamenalo částečné zatopení obce. Jaká je tedy, co se týče protipovodňových opatření, alternativa k přehradě?

Byli bychom strašně rádi, kdyby ministerstvo zemědělství změnilo celou koncepci protipovodňové ochrany, protože máme pocit, že to je generační problém. Stále tam jsou lidé, kteří se učili, že protipovodňová ochrana znamená jen přehrady a betonové hráze. Teď máme šanci to změnit, projít si řeku, a tam, kde je možný rozliv, řeku neopevňovali a nechali ji meandrovat a působit v krajině. Musíme uvažovat tak, že povodeň, o které Povodí v roce 1997 tvrdilo, že je 500tiletá, přijde za pět let. Buďme na to připravení a snažme se poučit z toho, co se nepovedlo a co se ukázalo, že není funkční.

Proč je podle Ivo Dokoupila problém už v lesích? A proč Hnutí Duha přistoupilo k tzv. blanketnímu odvolání? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.