Stav našich lesních porostů

13. červen 2006

Navzdory tomu, že znečištění z elektráren a chemiček v posledních letech pokleslo, české lesy chřadnou. A proč to tak je? Ekologové říkají, že vinu na tom nese hlavně špatné hospodaření. Ať už je to výsadba nevhodných stromů nebo pokácení velkých ploch naráz a tím zhoršení kvality půdy lesa. Jak se na kvalitě lesa může negativně podepsat takzvaná holoseč jsme se také na Radiožurnálu zajímali.

Možná si to při návštěvě lesa ani neuvědomujeme. Ale to, že se v některém cítíme dobře a v jiném už tak ne, má několik důvodů. Příjemné, někdy až tajemné prostředí lesa vzniká tím, že tu vedle sebe po desítky let rostly různě staré stromy různých druhů. Právě takový les podle ekologů může plnit své základní funkce. Mnoho lesů v současnosti ztrácí odolnost, ubývá i schopnost zadržovat vodu nebo bránit erozi a to má podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha několik příčin. Jednou z nich jsou nevhodné metody hospodaření. Konkrétně je to třeba holoseč.

Bláha: Holoseč je prvek lesní těžby, kdy na se na jednom místě vytěží všechny stromy, na ploše až do 1 hektaru, to lesní zákon připouští.

A jak by vypadal les, pokud by do něj těžba dřeva nezasáhla?

Bláha: Přírodní lesy takto velké plochy, až na výjimky, dnes při obnově neznají. V přírodě to většinou bylo tak, že odumřely jednotlivé stromy nebo jejich skupiny a kontinuálně byly nahrazeny novými z podrostu.

Holoseč, tedy vykácení naráz až jednoho hektaru lesa, u nás zavedl rakousko-uherský model lesního hospodaření a přetrvává dodnes. Zahraniční výzkumy, které sledovaly dlouhodobý vliv holosečí na kvalitu půdy ukázaly, že taková půda se neobnovuje, lesy pěstované na těchto holosečích po několika desetiletích vyčerpají půdní živiny natolik, že stačí čtyři až pět generací a les už přestává vyrůstat úplně. Svou negativní roli tu hraje i slunce.

Bláha: Na holinách dochází k náhlému oslunění lesní půdy, v její svrchní vrstvě dojde k vysrážení bílkovin ve všem živém, některých houbách, mikroorganismech, členovcích a dojde prakticky k její sterilizaci. Život, který by zajišťoval výživu novým stromkům a vázal vodu ze svrchní vrstvy půdy mizí.

Má to i další důsledky.

Bláha: Chodíme do lesa, vidíme stromy a rostliny, ale málokdo si uvědomí, že zdraví i život lesa závisí na kvalitě života v půdě.

Půda se musí chovat jako houba, která pro život lesa udržuje vodu. A právě holosečné kácení znamená pro lesní půdu šok. Přestože v České republice je povolené pouze do rozlohy jednoho hektaru, v lužních a borových lesích až do dvou hektarů. Jaromír Bláha říká, že podle ekologů by pomohla změna legislativy.

Bláha: Tedy zákaz holosečného hospodaření a povinnost vysazovat v určitém procentu vhodné dřeviny.

autor: vva
Spustit audio

Více z pořadu