Srpnová okupace 1968
Proti okupaci se na Ukrajině protestovalo. Olexandr Serhijenko za to dostal 10 let vězení
Deset let ve vězení a ve vyhnanství za Uralem strávil Olexandr Serhijenko. Kromě jiného za to, že kritizoval okupaci Československa v roce 1968. Serhijenko už zemřel a donedávna o něm nikdo nevěděl ani v rodné Ukrajině, natož u v Česku. Teprve před časem našli ukrajinští historici jeho jméno v archívu KGB v Kyjevě. Neznámých kritiků okupace ale bylo na Ukrajině víc.
„Našli u něj československý manifest ‚Dva tisíce slov‘ přeložený do ukrajinštiny. Text pocházel z ukrajinského samizdatu a to byl jeden z důvodů odsouzení. Sedm let vězení, tři roky vyhnanství,“ říká ředitel archivu ukrajinské tajné služby SBU Andrij Kogut.
Čtěte takéPřipomínáme si rok 1968
Ze spisů vyplývá, že Serhijenko byl protisovětský živel už od mládí, dokazují to hodnocení, které se KGB vyžádala z předchozích pracovišť a studií. Z univerzity musel odejít a zatkli ho, když pracoval jako restaurátor v Muzeu národní architektury. „Serhijenkovi přitížily výslechy svědků, kterým se svěřil se svou kritikou socialistického zřízení. To byla běžná metoda v Sovětském svazu, že člověka odsoudili za názory v soukromém rozhovoru. Někdo to na něj donesl.“
Protesty na Ukrajině proti okupaci Československa studuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Štěpána Černouška. „Ukazuje se, že těch protestů bylo po celém Sovětském svazu víc. Jenom jsme o nich nevěděli.“
Serhijenko zemřel před dvěma lety, aniž by se vůbec dozvěděl, že se o něj historici zajímají nebo že si toho snad všimne i někdo z „Československa“. Historik Černoušek připomíná, že tito disidenti z periférie dostávalo často vyšší tresty než ‚prominentní‘ disidenti v Moskvě. „Serhijenko dostal mnohem vyšší trest než třeba známých ‚osm statečných z Rudého náměstí‘. Dobře, že se do toho kolegové na Ukrajině pustili.“
Podobných odvážných jedinců, kteří různým způsobem kritizovali invazi a vyvíjeli „protistátní činnost“ na území Ukrajiny našli badatelé dvě desítky. Teď jejich příbuzné a na podzim chystají speciální výstavu zaměřenou právě na ukrajinské protesty proti okupaci Československa.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
