Sportovcem i po osmdesátce

Nepřestávejte sportovat, radí plavkyně a cyklistka Blanka Vyskočilová. Letos oslaví 80 let

Blanka Vyskočilová z Hradce Králové vloni ujela na kole skoro 8 tisíc kilometrů. Během zimy plave v řece a lyžuje v Alpách. Původně učitelka tělocviku prý odolnost a sportovního ducha získala po otci. V dubnu jí bude osmdesát let.

Mrazivým Hradcem Králové přijíždí žena na obyčejném kole bez štangle, na zadním nosiči má dvě těžké brašny a čepice jí ani nezakrývá uši. Vrací se z chalupy mezi Hořicemi a Novým Bydžovem vzdálené z panelákového bytu 35 kilometrů. Jezdí tam skoro každý den. „Nebo jsem jezdila do Borohrádku pro tvaroh. Teď už je kráva stará, tak nejezdím.“

O víkendech na závody, v zimě lyžovat do Francie

Štíhlá drobná žena nasouká kolo do výtahu a vyjíždí do patra. Nerada, aby jí ho zase někdo ukradl jako posledně. Stroj zaparkuje před dveřmi hned vedle in-line bruslí. Otevře a její byt připomíná všechno jen ne úzkostlivě opečovávaný byt osmdesátileté penzistky.

VIDEO: Extrémní otužilci si dávají ledovou koupel v Harcovské přehradě

Otužilci v Harcovské přehradě

Otužování je zdravé, to dnes asi nikdo nezpochybní. Ale co extrémní otužování? Třeba v těchto mrazivých dnech na liberecké přehradě? Nejotrlejší otužilé muže v Liberci neodradí ani ledová krusta na hladině přehrady.

„Nemám uklizeno, ale o nic velkého se tady nezakopne,“ směje se mladistvým hlasem v obyváku, kde na stolku před gaučem leží sešity, časopisy a kolem hromada knih a gramofonových desek. „Tohle jsem dostala, to potřebuju, když něco hledám,“ bere do ruky Atlas světa. „Letos pojedeme s partou zase lyžovat do Francie.“

Rozhlížím se po bytě. V jednom pokoji stojí rotoped, ve druhém sportovní vybavení, na policích místo hrníčků vítězné poháry a medaile. Mezitím si paní Blanka ohřívá něco rychlého k jídlu. Nemá moc času, jede si zaplavat. „Plavu pravidelně tak dvakrát do týdne a o víkendu míváme občas závody.“

Když jsme vloni dojeli na kolech do Passo del Tonale, tak jsem tam objevila jezírko. Zatímco ostatní šli do jeskyně, kde je válečné muzeum, já si zaplavala. Viděl mě tam nějaký chlapík, seznámili jsme se a půjčil mi lyže. Tak jsem si v plavkách zajezdila na ledovci.
Blanka Vyskočilová

Penzistka nastrká do brašen ručník a plavky, zase naloží kolo do výtahu a vyráží. Jede ostře, bez zaváhání přejíždí obrubníky a vyhýbá se autům. Na rovince už letí. „V průměru jezdím tak 19 kilometrů v hodině.“

Sportovního ducha má po otci

Po dvaceti minutách přijíždí místo k městskému bazénu k dřevěné maringotce na břehu Orlice. U rozpálených kamen se rozehřívají kolegové z klubu. Blanka se rychle převléká, bere župan, ručník a v sandálech odchází na břeh. Po schůdcích vleze pomalu do řeky a odplouvá. Za pár minut se mezi větvemi vrby zase objeví. „Kolik má voda? Čtyři stupně? Já myslela tak tři a půl.“

Blanka se otužileckému plavání věnuje 60 let. Doma má slušnou sbírku medailí, mezi nimi i jednu skleněnou ve tvaru vločky z plaveckého závodu O ledovó čapo Boba Pácla. Tu dostala jako nejstarší plavec.

Když se Blanka trochu ohřeje a osuší u kamen, ještě chvíli klábosí s přáteli, domlouvají se na trénink a pak zase usedá na kolo a mrazivým večerem odjíždí do města na vernisáž. „Slíbila jsem to kamarádce, tak to snad stihnu.“

Otužilkyně je povoláním učitelka tělocviku, odolnost a sportovního ducha prý získala po otci, se kterým od dětství chodila na výpravy a co si naložila, to si musela unést. „Jediné, co vám můžu poradit, je nepřestávat sportovat. Prostě nepřestávat.“ Blanka Vyskočilová oslaví 1. dubna osmdesátiny.

Spustit audio