Společnost nedůvěry. Unikátní projekt odhaluje konspirace a dezinformace v Česku

„Někdy je lepší mlčet než vyvolávat konflikt.“ Jak se s dezinformacemi o ukrajinských uprchlících vypořádávají obce?

Dezinformace nejsou problémem jen pro jednotlivce nebo rodiny, vypořádat se s nimi často musejí i organizace a celá města. Další díl seriálu Společnost nedůvěry je z Chomutova. Klienti tamní sociální služby totiž uvěřili lžím na internetu o ukrajinských uprchlících. Když pak Ukrajinci nastoupili k nim do práce, začali na ně útočit.

Nadávky a pomluvy o ukrajinských uprchlících v práci zaslechla i jedna z klientek organizace Světlo Kadaň, která pracuje jako uklízečka. Nechtěla zveřejňovat své jméno, sama se do Česka přestěhovala ze Slovenska.

„‚Přišli okrádat stát... Přišli a byl zaplacený nájem, elektřina...,‘“ popisuje, co slýchala. Ale oni si prožili to, co prožili, a myslím si, že člověk by měl člověku pomáhat,“ hodnotí. Po čase se ale emoce v práci uklidnily.

Sociálně vyloučené rodiny, ale i pedagogové

Ukazovat konkrétní příklady pomoci ukrajinským uprchlíkům a vyprávět jejich příběhy se osvědčilo i Anetě Budové, sociální pracovnici ze Světla Kadaň. Z organizace, která se stará o sociálně vyloučené rodiny, ale i pedagogy. I ti podle Anety Budové dezinformacím podléhají.

Čtěte také

„Pokud takhle dokážou smýšlet třeba pedagogičtí pracovníci, kteří ovlivňují tím, jak mluví s dětmi i rodiči, pak velmi snadno naše rodiny, se kterými spolupracujeme – rodiny ze sociálně vyloučených lokalit, sociálně vyloučeného prostředí a s omezeným přístupem k jiným informacím – tento přístup, pohled a názory přijímají,“ upozorňuje Aneta Budová. 

Navíc je šíří dál, protože jsou rádi, že tentokrát nejsou terčem lží na internetu oni.

Komunikace v krizových situacích

I kvůli tomu vznikl na Ministerstvu pro místní rozvoj projekt PR pohotovost, který pomáhá obcím komunikovat v krizových situacích. Podle vedoucí projektu Jany Bohuňkové si na takový druh pomoci obce teprve zvykají.

„Často si politici nebo i úředníci neuvědomují, že komunikace je jedním z nejsilnějších nástrojů k řešení jakýchkoli problémů. Když se podíváme na opatření, která se zavádějí na podporu řešení nejrůznějších sociálních problémů, tak v momentě, kdy o těch opatřeních neumíte komunikovat s veřejností, veřejnost je dobře nepřijme.“

Zklidnit situaci

Jana Hronová, která má na starost rozvoj sociální oblasti v Chomutově a okolních obcích, otevírá v počítači složku s několika dokumenty, které v projektu vytvořili. Je mezi nimi i soubor argumentů a podkladů k nejčastějším dezinformacím, které sociální pracovníci slýchají.

Čtěte také

„Projekt nám rozšířil obzory, protože některé argumenty jsme ještě neznali. Nebo nám dali k dispozici přehledy ve výši sociálních dávek. Podpořili nás v tom, jak máme s lidmi mluvit. A třeba nám i říkali: někdy je lepší mlčet než s klienty vyvolávat konflikt. A zklidnit situaci,“ přibližuje Jana Hronová.

Potíže ukrajinských uprchlíků v Chomutově a okolí se teď podle Jany Hronové změnily: „Je pravda, že jsme před rokem řešili ukrajinské téma, pomoc uprchlíkům, jak to co nejlépe zvládnout. Teď řešíme psychické problémy a samozřejmě se to dotýká třeba i ukrajinských uprchlíků a ukrajinských dětí.“

Obce pomoc potřebují

Celý projekt má skončit letos v prosinci. Jana Bohuňková z Ministerstva pro místní rozvoj ale doufá, že pomoc obcím bude nějakým způsobem pokračovat dál.

Čtěte také

„Podporu až takovou zatím necítíme, ale přičítám to tomu, že Oddělení strategické komunikace na Úřadu vlády vzniklo relativně nedávno. Systematická, strategická komunikace je v České republice v plenkách.“

Projekt PR pohotovost, který je přímo pod ministerstvem, podle Jany Bohuňkové ukazuje, že obce pomoc potřebují. Ideální by podle ní bylo, kdyby se taková komunikace řešila na úrovni státu a ne jednotlivými projekty.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.