Sociolog Prokop: Chybí jim vize a upřímnost? Dvě hlavní strany vůbec nevydaly předvolební programy

„Dosavadní dění mě zklamává. Dvě hlavní strany vůbec nevydaly předvolební programy. Jak si má volič vybírat, když neví, co ty strany nabízejí? Jak je potom kontrolovat, jestli se programu držely?“ ptá se Prokop.

Strany argumentují obavou ze vzájemného vykrádání programů. Podle Prokopa je ale hlavním důvodem absence vize a neupřímnost k voličům. U koalic navíc nejspíš hraje velkou roli neschopnost najít kompromis na zásadních tématech.

„Strany se bohužel dostaly do kleští v ekonomické politice a žádná z nich není schopna přijít s úsporami. Tím, že nejsou schopny být upřímní vůči voličům, musí odkládat programy na poslední chvíli,“ domnívá se Prokop.

Důvěra a kompetence vládnout

Pro voliče přitom podle něj není zásadní detailní program. Potřebují znát obecnou vizi, kam se má Česko podle představ jednotlivých stran ubírat. Kromě plánů bude rozhodovat i ekonomická situace nebo osobní sympatie. Bez programů ale prezentace různých stran splývá dohromady.

„Ekonomicky se Spolu a ANO dají velmi těžko odlišit. Pro běžného člověka tam jde o důvěru a kompetence vládnout,“ říká Prokop. „Jde hodně o geopolitiku – jestli se člověk cítí být součástí Západu, tj. EU a NATO. Dále je to o zklamání nebo dopadech posledních čtyř, pěti let v oblasti ekonomiky.“

Politici by měli hlavně říct, jaký je jejich postoj ke globálním problémům, jak si představují vývoj vzdělávání nebo jaká je jejich ekonomická vize pro příští volební období. Zásadní je také postoj k zelené ekonomice nebo otázka dostupnosti bydlení.

Rychlé změny preferencí

Co ovšem v realitě neplatí, je předpoklad, že strany cílí na určité věkové skupiny. U hnutí ANO, které je často označováno za stranu důchodců, tvoří senioři pouze polovinu elektorátu. Mnohem výraznější faktor než věk je totiž spokojenost.

„Největší štěpící linie je v tom, jak se vám daří. Není to jenom o ekonomice, ale i o tom, jestli znáte právníky, doktory a lidi, kteří vám pomůžou. Jestli cítíte, že váš region prosperuje, jak vnímáte směřování společnosti a vlastní jistotu v ní,“ upozorňuje Prokop.

Toto vnímání se stejně jako předvolební preference může velmi rychle měnit. A předvolební průzkumy by podle Prokopa tuto nejistotu měly reflektovat.

Čtěte také

Sociolog Tomáš Kostelecký: Vliv volebních průzkumů na výsledky voleb. Dá se u nás koupit agentura?

„Strana má pravděpodobný výsledek. To je to, co často vidíte v médiích. Má ale taky volební potenciál. Když ji budou volit všichni, kteří to zvažují, nemusí mít 4, ale 8 %,“ vysvětluje.

„Je dobré ukazovat tuto nejistotu voličům. Protože výzkumník fakt neví, jak volby dopadnou. To totiž neví ani lidé, kterých se ptá. A když vzbuzujete dojem, že není šance dostat se do Sněmovny, trošku utváříte realitu.“

Statisticky jsou ale výzkumy vyvážené. Jednotlivé regiony a socioekonomické skupiny jsou v nich zastoupeny stejně. Respondenti navíc s výzkumníky spolupracují dlouhodobě, takže je možné mapovat i proměny preferencí v čase.

Změny jsou přitom častější, než by očekávali. O tom, kdo půjde volit a koho, se tak rozhodne až těsně před volbami. Rozhodující bude nabídka politických stran, ale i zklamání voličů z politiky.