Socialismus v Americe
Amerika je krutá k nemocným a slabým. Označit někoho za socialistu je nadávkou. Takové je obecné povědomí o poměrech ve Spojených státech. Realita však není tak zlá, jak se obvykle vykresluje.
„Jste místní?“ zeptala se mne paní na recepci nově otevřeného aquacentra washingtonské čtvrti Tenleytown. Odpověděl jsem, že jsme ze sousední Bethesdy.
„To je škoda," zatvářila se soucitně paní. „Místní můžou dovnitř zadarmo. Vy jako přespolní musíte zaplatit: 4 dolary za dospělého, 3 dolary za dítě,“ dodává. „Jestli vám vstupné nevadí, můžete zůstat, jak dlouho chcete. K dispozici máte padesátimetrový bazén, skokanskou věž, mělký bazén pro malé děti s vodotrysky a jinými atrakcemi, menší bazén pro starší děti, které už umějí plavat. A samozřejmě velkou vířivku, kterou mají v oblibě hlavně senioři.“
Paní se na mne tázavě podívala, jestli ty 4 dolary za mne a tři za syna nejsou moc. Rád jsem zaplatil. Na americké poměry je to minimální částka a aquacentrum jsme si se synem moc hezky užili.
Amerika má pověst země, kde jsou slova jako socialismus, nebo dokonce sociální považovaná skoro za nadávky. Někdy byste mysleli, že kvůli svému pověstnému individualismu a spoléhaní na sebe sama mají Američané tak nějak pokřivené vidění světa, starají se jenom o sebe a k okolí jsou krutí a nelítostní.
Nenechte se mýlit. Sociální, zdravotní a rekreační služby organizované na místní a někdy státní úrovni se sice můžou dramaticky lišit podle toho, kde bydlíte. V mnoha případech však předčí ty evropské. Plavecké bazény a veřejná sportoviště zadarmo nebo za minimální vstupné jsou to nejmenší.
Při debatě o předraženém a selhávajícím americkém zdravotnictví se například často zapomíná na to, že pro lidi nad 65 let tady existuje pojištění medicare a pro chudé medicaid: obojí hrazené společně federální vládou a jednotlivými státy.
Děti školou povinné mají v celé zemi nárok na dopravu zadarmo typickým žlutým školním autobusem - a že jich tady jezdí. Lidé, kteří kvůli současné krizi ztratili bydlení, často proto, že si vzali hypotéku, kterou by si správně nikdy neměli vzít, v drtivé většině případů nekončí na ulici. Obvykle získají jiné (samozřejmě skromnější) bydlení dotované státem. A tak bych mohl ještě nějakou dobu pokračovat.
I v Americe prostě najdete hodně programů a institucí, které jsou financované z veřejných rozpočtů a starají se o blaho občanů. Zdůrazňuji, že nejde o charity, ale o státem, tedy z daní placené služby. Mnozí Američané to neradi slyší, ale věřte nebo nevěřte, i v Americe zapustil socialismus docela slušné kořeny.
Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy
