Snažím se ignorovat diktát civilizace, přiznává zpěvák a skladatel Ondřej Gregor Brzobohatý
Když se před rokem rozhodl změnit si jméno, strhla se kolem toho skutečná mela. A jak Ondřej Gregor Brzobohatý v rozhovoru s Lucií Výbornou říká, vlastně se tomu ani příliš nediví. „Všichni mě mají za hodného kluka, za jakéhosi Mirka Dušína. Bulvární média se téhle kauzy proto hned ráda chytla.”
Obyčejná touha po změně jména tak vedla téměř k mediální štvanici. „Bulvár mi vytýkal, že si svého jména nevážím, že si nevážím svého otce - že můj otec toho hodně dokázal, zatímco já nic,” vzpomíná.
„Původně jsem si celý proces změny jména chtěl nechat sám pro sebe, nechtěl jsem se tím nikde chlubit. Bulvární novináři to ale vypátrali, navíc mají potřebu z čehokoliv udělat co největší kauzu - je to pro ně byznys,” zdůrazňuje.
Ve snech se můžu otce zeptat, na co chci
Nedávno vydal své nové autorské album Universum, které se hudebně pohybuje mezi popem, funky, soulem a jazzem. Zazní na něm mimo jiné i slova „mám svoji vlastní dohodu, že vám nehraju v tom podvodu”.
A o jaký jde podvod, v rozhovoru s Lucií Výbornou rozhodně neskrývá. „Jde o manipulaci s lidskou myslí, která se objevuje ze všech stran: z televizí, rádií, novin, z regálů. Co si máte myslet, co si máte oblékat, jak máte vypadat. Jde o diktát, kterým civilizace trpí už dlouho.”
Sám se každý den snaží z tohoto diktátu co nejvíc vystoupit. „Abych nikoho nesoudil, neposuzoval, abych si nemyslel to, co si myslí většina,” vypočítává.
Texty na albu Universum si napsal sám. A jak přiznává, často v nich zaznívají i slova jeho otce, herce Radoslava Brzobohatého. „Otce vídám ve snech. Často se probudím a nevěřím tomu, že fyzicky neexistuje. Ve snech se ho ale můžu zeptat, na co chci,” přiznává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.