Slovenský řezbář zachraňuje tradici dřevěných hraček. Vyrábět se začaly z takzvaných súseků
Dřevo si pamatuje, jak rostlo i energii, kterou do něj vložíte, věří řezbář Ladislav Hedvigi. V Rimavských Zalužanech na jihovýchodě Slovenska už roky vyrábí hračky podle vzoru starých mistrů. Takzvané Kyjatické hračky musí být celé ze dřeva, bez jediného šroubku a ozdobené kruhovými motivy, kterým venkovský lid přisuzoval ochranné schopnosti. Hračky barvili vyvařenou kůrou stromů nebo bylinami. Vyřezávání vzorů vyžaduje pečlivou a soustředěnou práci.
Řezbář Ladislav Hedvigi se přehrabuje ve své dílně, mezi desítkami variant modrých, červených a hnědých figurek, kohoutů nebo pávů hledá původní motiv starý 150 až 200 let.
Linkořez do namořeného dřeva
Je to placatý z desky vyřezaný kůň, stojí čtyřma nohama na podstavě s kolečky. Jako všechny kyjatické hračky je zdobený technikou linkořezu.
„Princip je takový, že je dřevo namořené, to znamená povrchově upravené. Když vezmu kružítko a vyrobím tam nějaký vzor, tu lakovanou vrstvu odstraním. Tím tam vznikne kontrast.“
Světlé vyryté linie, oblouky a kruhy vytváří ladné ornamenty, koník získává také oči, hřívu nebo sedlo. Hlavní nástroj pana Hedvigiho připomíná kružítko. Každý mistr si prý rydla vyrábí sám podle svých potřeb. Hlavní je, aby ve dřevě zanechaly ostré kontury.
Zapomenutá tradice
„Já jsem předtím dělal jiné lidové hračky, soustružené. Ale stále jsem pátral po pramenech, starých věcech, jak se vyráběly. Chtěl jsem to napodobit, lákalo mě to. Při hledání soustružených jsem našel ty kyjatické.“
Čtěte také
Téměř zapomenutou tradici našel Ladislav Hedvigi jen o tři obce od svého domova. Přesouváme se do Kyjatic.
Vesnička má jen 65 obyvatel. Je tu úžasný klid, výrobu hraček nic nepřipomíná... žádná továrna. Hračky se totiž vyráběly v domácích dílnách místních řemeslníků, a to z odřezků při výrobě nábytku.
Hračky ze súseků
Vznikly z takzvaných súseků, tedy truhlic na uskladnění šatstva, obilí nebo věna.
„Nevěstě celý svobodný život připravovali rodiče věno a sbírali to do truhly. Když se vdala a přestěhovala se k ženichovi, celou výbavu si v truhle odnesla. Když to bylo k tomuto účelu, bylo to zdobené kruhovou řezbou. Z té výroby se vyvinuly i hračky. Zdobili je stejným ornamentem, jako ty truhly. Tak hračky vznikly a nedělaly se jinde na Slovenku, jen tady.“
Nejčastějším motivem je do dnešních dnů symbol slunce, někdy také nazývaný Perunovo kolo, které mělo mít nadpřirozenou sílu.
„Některé prvky výzdoby měly ochranný charakter. Buď chránily majitele nebo zrno, které bylo možná důležitější než cokoli jiného, aby přežili v zimě. Takže symbol slunce byl všude.“
Kyjatické hračky několikrát v historii téměř vymizely. Díky Ladislavu Hedvigimu se znovu proslavily a vrací se přímo do Kyjatic. Koupil starou budovu školy, kterou pomalu opravuje. Už příští rok si v ní zájemci budou moct vyrobit vlastní hračku.
