SERIÁL

5) Po válce čekal Tisa trest. „Poprava z něj udělala mučedníka,“ myslí historik Ivan Kamenec

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martinský hřbitov sektor XIX, hrob Jozefa Tisa
Předchozí díl
Následující díl

„Byl Jozef Tiso válečný zločinec, nebo mučedník?“ Touto větou veřejnoprávní Slovenská televize představovala v soutěži Největší Slovák bývalého prezidenta Slovenského státu a katolického kněze Jozefa Tisa. Po ostré kritice veřejnosti znělku stáhla a vyřadila Jozefa Tisa i ze soutěže.  Byl to sice zřejmě zajímavý marketinkový tah, ale tím, že Tisa vyřadili, se už nikdy nedozvíme, jak by pro něj slovenští televizní diváci hlasovali.

Extrémy z obou stran

Hrob Jozefa Tisa

Historik Ivan Kamenec si myslí, že to věrně odráží postoj Slováků k této historické osobnosti. „Buď jsme ho povýšili na piedestal nedotknutelnosti, nebo zadupali do země. Ale Tiso patří do slovenských dějin, i když já na něj mám kritický názor, ale nemůže ho prezentovat ani v jedné této extrémní poloze. Navíc Tiso byl katolický kněz, s tím se musí na Slovensku počítat.“ 

Na Martinském hřbitově v Bratislavě odpočívá mnoho osobností slovenských dějin.  V sektoru XIX se jeden hrob vymyká. Má největší náhrobek široko daleko, je obsypaný květinami a věnci a ve váze je zapíchnutý plakát s nápisem Největší Slovák. Náhrobek zdobí zlatým písmem nápis „Jozef Tiso, kněz a prezident, obětoval svůj život za víru a za národ.“ U hrobu se pravidelně scházejí jeho obdivovatelé a také extrémističtí politici především na výročí popravy nebo 14. března, kdy si připomínají vznik Slovenského státu v roce 1939. 

Padouch, nebo hrdina

Projevy u prázdného hrobu (tělo za záhadných okolností zmizelo a výsledky analýzy DNA nalezených ostatků jsou nevěrohodné) se nesou obvykle ve velmi ostrém duchu a často bývá terčem kritiky československý prezident Edvard Beneš, který nedal po rozsudku smrti Jozefu Tisovi milost. Toho ale odsoudili slovenští soudci podle slovenských zákonů, vláda se doporučení milosti vyhnula a tak ji nepodepsal ani Beneš.

Rodný dům Jozefa Tisa v Bytči

Přesto historik Jan Rychlík upozorňuje, že proces byl politický. „Vítězové soudili poražené. Trest byl velmi přísný. Měli ho nechat utéct někam do kláštera v Jižní Americe, kde by dožil a kde by se na něj zapomnělo. Za jiných politických poměrů by Tisa nepopravili,“ myslí si Rychlík.

„Ta poprava z něj udělala mučedníka,“ říká jednoznačně historik Ivan Kamenec. „Buď hrdina a světec, nebo zločinec.“

Rozsudek nevyvolal na Slovensku žádné zásadní nepokoje, přestože většina Slováků s popravou nesouhlasila. Jozefa Tisa oběsili 18. dubna 1947 na nádvoří bratislavské věznice. Kde skončilo jeho tělo, není jisté. Jeho duch se ale nad Slovenskem vznáší dál.

Související

  • 80 let od nacistické okupace 1939

    Živá, zpravodajská rekonstrukce Českého rozhlasu Radiožurnál. Sedmihodinové vysílání minutu po minutě. Poslechněte si celé archivní záznamy a speciál vysílání.