SERIÁL

5) Po válce čekal Tisa trest. „Poprava z něj udělala mučedníka,“ myslí historik Ivan Kamenec

Martinský hřbitov sektor XIX, hrob Jozefa Tisa
Předchozí díl
Následující díl

„Byl Jozef Tiso válečný zločinec, nebo mučedník?“ Touto větou veřejnoprávní Slovenská televize představovala v soutěži Největší Slovák bývalého prezidenta Slovenského státu a katolického kněze Jozefa Tisa. Po ostré kritice veřejnosti znělku stáhla a vyřadila Jozefa Tisa i ze soutěže.  Byl to sice zřejmě zajímavý marketinkový tah, ale tím, že Tisa vyřadili, se už nikdy nedozvíme, jak by pro něj slovenští televizní diváci hlasovali.

Extrémy z obou stran

Hrob Jozefa Tisa

Historik Ivan Kamenec si myslí, že to věrně odráží postoj Slováků k této historické osobnosti. „Buď jsme ho povýšili na piedestal nedotknutelnosti, nebo zadupali do země. Ale Tiso patří do slovenských dějin, i když já na něj mám kritický názor, ale nemůže ho prezentovat ani v jedné této extrémní poloze. Navíc Tiso byl katolický kněz, s tím se musí na Slovensku počítat.“ 

Na Martinském hřbitově v Bratislavě odpočívá mnoho osobností slovenských dějin.  V sektoru XIX se jeden hrob vymyká. Má největší náhrobek široko daleko, je obsypaný květinami a věnci a ve váze je zapíchnutý plakát s nápisem Největší Slovák. Náhrobek zdobí zlatým písmem nápis „Jozef Tiso, kněz a prezident, obětoval svůj život za víru a za národ.“ U hrobu se pravidelně scházejí jeho obdivovatelé a také extrémističtí politici především na výročí popravy nebo 14. března, kdy si připomínají vznik Slovenského státu v roce 1939. 

Padouch, nebo hrdina

Projevy u prázdného hrobu (tělo za záhadných okolností zmizelo a výsledky analýzy DNA nalezených ostatků jsou nevěrohodné) se nesou obvykle ve velmi ostrém duchu a často bývá terčem kritiky československý prezident Edvard Beneš, který nedal po rozsudku smrti Jozefu Tisovi milost. Toho ale odsoudili slovenští soudci podle slovenských zákonů, vláda se doporučení milosti vyhnula a tak ji nepodepsal ani Beneš.

Rodný dům Jozefa Tisa v Bytči

Přesto historik Jan Rychlík upozorňuje, že proces byl politický. „Vítězové soudili poražené. Trest byl velmi přísný. Měli ho nechat utéct někam do kláštera v Jižní Americe, kde by dožil a kde by se na něj zapomnělo. Za jiných politických poměrů by Tisa nepopravili,“ myslí si Rychlík.

„Ta poprava z něj udělala mučedníka,“ říká jednoznačně historik Ivan Kamenec. „Buď hrdina a světec, nebo zločinec.“

Rozsudek nevyvolal na Slovensku žádné zásadní nepokoje, přestože většina Slováků s popravou nesouhlasila. Jozefa Tisa oběsili 18. dubna 1947 na nádvoří bratislavské věznice. Kde skončilo jeho tělo, není jisté. Jeho duch se ale nad Slovenskem vznáší dál.

Související

  • 80 let od nacistické okupace 1939

    Živá, zpravodajská rekonstrukce Českého rozhlasu Radiožurnál. Sedmihodinové vysílání minutu po minutě. Poslechněte si celé archivní záznamy a speciál vysílání.