SERIÁL

2) Vyhnání ze Slovenského státu. V roce 1939 ho muselo opustit 17 tisíc Čechů

12. březen 2019
Adolf Hitler a Jozef Tiso

Vzápětí po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 vydala vláda nového samostatného Slovenského státu nařízení, aby úřady propustily z práce všechny nahraditelné Čechy. Ještě v tom roce muselo odejít ze země i s rodinami 17 tisíc Čechů.

Aktivně a často i násilně v tom pomáhala polovojenská organizace Hlinkova garda. Velmi se tím poškodily vztahy mezi Čechy a Slováky, ale zároveň se vytvořil mýtus, že museli odejít všichni Češi.

První republika: Češi namísto Maďarů

„Proti Čechům museli být všichni autonomisti. Všude byli Češi na vedoucích místech. Já se jmenuju Fridrich a oni mě psali ve škole na vysvědčení Bedrich. Takhle nás počešťovali,“ stěžuje si pamětník předválečných Čechů z Ružomberka. Češi se dostali na Slovensko po roce 1918, kdy posty ve státní správě museli opustit Maďaři a chyběli vzdělanci.

Všichni zmizeli. Děsivý osud brněnské rodiny za protektorátu

Sirotci, kluci na ulici. 1909

Desetiletý Honzík měl dvě mámy, otce, babičku a nevlastního bratra Káju. Měli hodně divokou domácnost. Táta často pil, babička s macechou křičely...

Z českých zemí tak přijížděli vojáci, úředníci, učitelé, lékaři. Majitel českého i slovenského pasu historik Jan Rychlík to považuje za normální. „Nastal jev, který obecně známe. Když se nějaké území připojí k jinému, tak vždycky administrativní aparát jde z toho starého na nové. Tak je to vždycky.“

V první vlně, která musela ze Slovenska odejít, byla i rodina Zezulova, hospodáři, kteří na Slovensku koupili pozemky po Maďarech. Jiří byl ještě v mateřském lůně, matka odcházela těhotná. „Oni nás vyhnali. Neříkalo se jenom ‚Češi peši do Prahy‘, ale taky ‚Čecha do mecha, mech do Dunaja‘.“

Jiří Zezula se vrátil na Slovensko s rodiči po válce a dnes bydlí na Žitném ostrově ve vesnici Macov, který je plná poslovenštěných Čechů.

Liberálové proti konzervativcům

„Ne nenávist k nikomu, ale vřelá láska k svému státu, která nás povzbuzuje,“ hřímal v jednom z prvních projevů po vyhlášení Slovenského státu prezident Jozef Tiso.

Láska k bližnímu ale nebyla bezbřehá. Kromě Židů, které Slovensko posílalo do transportů, byli na ráně všichni cizinci, tedy i Češi, kterých bylo nejvíc.

Když se nějaké území připojí k jinému, tak vždycky administrativní aparát jde z toho starého na nové. Tak je to vždycky.
historik Jan Rychlík

Navíc se podle historika Jana Rychlíka liberální Češi chovali jinak konzervativní slovenské obyvatelstvo. „Místní obyvatelstvo to nebylo vždy ochotné strávit. Československý stát se neidentifikoval s žádným náboženství a to na Slovensku nebylo příliš srozumitelné.“

Některé Čechy paradoxně zachránili nacisté

S počešťováním to ale podle statistik nebylo na Slovensku tak horké. Ve státní správě byla před válkou asi třetina Čechů, ostatní byli Slováci.

Historik Rychlík boří oblíbený mýtus, že ze Slovenska museli odejít všichni Češi. Mnozí byli nenahraditelní a řadu z nich, což se podle Rychlíka málo ví a říká, zachránili nacisté. „Protektorát nebyl subjekt mezinárodního práva a Češi na Slovensku měli německý pas. Takže byli pod ochranou Říše a Němci si nepřáli během války žádné stěhování národů.“

Studio ’39: Byli jsme s vámi tenkrát i dnes

Vysílání na vlnách Radiožurnálu a ČRo Plus a také online nabídne dobová svědectví, vstupy reportérů z klíčových míst tehdejšího dění v reálném čase i hosty a pamětníky ve speciálním studiu na pražském vlakovém Hlavním nádraží. Začínáme 15. března ve 4 hodiny ráno. Záznam najdete na webu Radiožurnálu.

Před vyhlášením Slovenského státu žilo na Slovensku necelých 90 tisíc Čechů. O pět let později tam ještě třetina stále byla. Po válce se většina z nich zase vrátila a mnozí, třeba jako rodina Jiřího Zezuly, se dostali zpátky i ke svému majetku.

Související

  • 80 let od nacistické okupace 1939

    Živá, zpravodajská rekonstrukce Českého rozhlasu Radiožurnál. Sedmihodinové vysílání minutu po minutě. Poslechněte si celé archivní záznamy a speciál vysílání.