SERIÁL

1) Složitý vztah Slováků k Jozefu Tisovi: „Neměli bychom se za svoji historii stydět,“ tvrdí někteří

Ulice Dr. Jozefa Tisa ve slovenském Varínu
Předchozí díl
Následující díl

V Rusku je běžné, že lidé oslavují diktátora Stalina a nosí květiny k jeho sochám. Jeho jméno nesou ulice a náměstí. V Německu je nepředstavitelné, že by se tak uctíval Hitler. Na Slovensku jsou někde na půl cesty… Prezident autoritativního válečného Slovenského státu Jozef Tiso má několik soch a památníků na soukromých objektech, nacionalisté se pravidelně setkávají 14. března u jeho hrobu a jeho jméno dokonce nese jedna ulice.

Jozef Tiso byl po válce popravený za vlastizradu. Jeho jméno bylo za socialismu synonymem zločinů a raději ho nikdo nevyslovoval. Byl prezidentem autoritativního státu, ve kterém vládla jedna strana – neexistovala opozice ani opoziční média. Ochrannou a zároveň pevnou ruku nad ním drželo Hitlerovské Německo.

Zapomenutý antisemitismus Henryho Forda je odvrácená tvář amerického snu. Inspiroval i Hitlera

Henry Ford

Průmyslník Henry Ford je dodnes opěvovaný jako vzor úspěšného podnikatele, který stvořil masovou výrobu s masovou spotřebou a vyrobil miliony dostupné širokým vrstvám. Do světa ale nevypustil jen lidově dostupné vozidlo. Na jeho odvrácenou tvář, tedy podíl na šíření rasismu, antisemitismu a sympatie k Hitlerovi se taktně zapomíná, píše slovenský deník SME.

Zároveň byl však katolickým knězem. „To je na Slovensku důležité,“ říká historik a autor tisovy autobiografie Ivan Kamenec. „Postoj k Tisovi je na Slovensku extrémní. Buď ho zatracují jako zrádce a zločince, nebo oslavují jako hrdinu a mučedníka.“

Ulice Dr. Jozefa Tisa

Kousek od Žiliny mezi horami leží malé městečko Varín. Je proslulé tím, že tam byl v kostele pokřtěný legendární zbojník Juraj Jánošík. U kostela o tom ale není ani zmínka. Naopak na druhé straně obce, což je ale málokomu na Slovensku známé, vede ulice pojmenovaná po Jozefu Tisovi. Je to jediná ulice v zemi, která nese jeho jméno.

Hned v prvním domku bydlí Laco, právě se ve dvoře sklání nad motorem svého auto. „Já na tom nic nevidím. Není všechno tak, jak se prezentuje,“ říká trochu tajemně.

Ulice dostala svůj nový název v roce 1993, dříve nesla jméno málo známého partizánského velitele. V dolní části zrovna zametá penzistka Mária. „Vím, že byl kněz a zajímal se o Slovensko. Ale jestli byl kontroverzní, nedokážu říct, já jsem v té době nežila. Ale nemusí být všechno pravda, co se o něm říká.“

Jestli byl kontroverzní, nedokážu říct, já jsem v té době nežila.
obyvatelka Varína

Proti pojmenování protestoval Slovák židovského původu usazený v Praze. L. Z. Argumentoval tím, že tak došlo k poškození jeho cti. Stydí se za obec, která propaguje fašizmus a vzdává poctu válečnému zločincovi. Zároveň se obával ohrožení demokratického zřízení Slovenské republiky.

Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil

Emil Hácha během jednání s německými představiteli

„Jsme v situaci člověka zavřeného beze zbraně v jedné místnosti se šílencem, který je po zuby ozbrojen. Musí se mu přikyvovat a dávat zapravdu, aby se blázen nerozzuřil a nevrhl se na něho. Přitom se stále dívá ke dveřím a čeká, kdy mu zvenčí přijde pomoc.“ 

Vyšetřovatelé se tím zpočátku ani nechtěli zabývat, L.Z. je také zažaloval a spor se táhl přes deset let a skončil u Ústavního soudu. Stěžovatel neuspěl. Na Slovensku tak ulice mohou nést jméno Dr. Jozefa Tisa dál.  „Neměli bychom se za svoji historii stydět,“ říká starosta Varína Milan Cvacho.

S trochou nadsázky se dá ale říct, že Slováci se za svoji historii stydí méně než Češi.

Zatímco prezident a kněz Jozef Tiso má několik byst, jednu sochu, pár pamětních tabulí a i jednu ulici, po protektorátním prezidentovi Emilu Háchovi není v Česku pojmenovaná ani jedna náves.

Související

  • 80 let od nacistické okupace 1939

    Živá, zpravodajská rekonstrukce Českého rozhlasu Radiožurnál. Sedmihodinové vysílání minutu po minutě. Poslechněte si celé archivní záznamy a speciál vysílání.