Slováci vědí, ostatní jen tuší: nejsou halušky jako halušky

Jaká slanina k haluškám vlastně patří? Někteří tvrdí, že ta oravská, jiní používají normální, která je tučnější
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaká slanina k haluškám vlastně patří? Někteří tvrdí, že ta oravská, jiní používají normální, která je tučnější

Na přípravu slovenského národního jídla nemusíte mít zrovna vysokou kuchařskou školu, přesto se toho na haluškách dá hodně zkazit. Slovenští zasvěcení jedlíci si všimnou i detailů, které cizinec nemá šanci postřehnout. Se zápalem sommelierů hodnotí texturu i glazuru, jako by nešlo o malé kousky těsta, ale o vybroušené drahokamy. Halušky zkrátka úspěšně vstoupily do 21. století.

„V těchto je trochu víc brynzy, což není na škodu chuti, jen je budete jíst delší dobu, protože jídlo bude hutné a těžší. Slaninka vypadá dobře a těsto je také dobré – halušky nejsou rozvařené ani suché,“ hodnotí Karol s Michalem, kteří se sklánějí nad kouřícím talířem.

Slušelo by se zabořit lžíci pěkně hluboko do halušek, cestou nahoru k puse ještě nabrat trochu vypečené slaniny a začít se pořádně „futrovat“. Tihle chlapi však decentně ochutnávají špičkou jazyka. Jsou to rozhodčí, kteří se účastní mistrovství světa ve vaření a jedení brynzových halušek v Terchové.

Čtěte také

Haluškový šampionát už řadu let organizuje Jozef Mičo. Sám má hospodu a mrzí ho, že ne vždy dostane zákazník na talíř takovou kvalitu, jakou si zaplatí.

Je lepší obyčejná slanina, nebo ta se třemi pruhy?

„Nebudu mluvit o případech, kdy můžete dostat halušky, které nebyly připravené na místě. Existují totiž halušky z prášku. To je samozřejmě neodpustitelný hřích,“ tvrdí Jozef Mičo. „Hodnotíme, jak se podařilo těsto, jaká byla použita slanina a brynza,“ dodává.

V Terchové se konal haluškový šampionát

Čtěte také

Pravověrní „haluškáři“ vědí, že na talíř nepatří nic kromě halušek, brynzy a slaniny. A zelená dekorace, například pórek, jarní cibulka nebo petrželka? Prý projev neúcty k tradicím. Slaniny bývá sice na talíři v poměru k haluškám až překvapivě málo. Zatraceně na ní ovšem záleží.

„Někteří tvrdí, že oravská slanina je chutnější, protože je v ní víc masa, ale ta pravá je obyčejná, s větším množstvím cholesterolu. Tedy ta, kterou používali naši rodiče,“ vysvětluje Jozef Mičo. „Oravská slanina je dobře prorostlá a říkáme jí adidas, protože má na sobě tři pásy,“ dodává s úsměvem.

Kousek od nás na pódiu se mezitím řadí soutěžící, kterým brzo poteče mléko po bradě. Přesněji žinčice, která se tu bude pít na čas. Vyhraje ten, kdo do sebe nejrychleji nasouká celý litr tohoto zdravého, ale přece jen trochu specifického nápoje ze syrovátky z ovčího mléka.

Slovenské gnocchi můžou být pro mnohé gastronomickým šokem

Žinčice sice k haluškám patří, ale tato kombinace vás spolehlivě vyřadí z jakékoli činnosti na dobrých pár hodin. Soutěž v jejím pití tentokrát vyhrál pan Luboš Chodás, ostatně jako každý rok.

Čtěte také

„Vyhrál jsem v roce 2011, 2012 i letos,“ chlubí se Luboš Chodás medailemi, které mu visí na krku. „Obhájil jsem zlato,“ dodává.

Halušky byste měli zapít žinčicí. V Terchové se konala soutěž v jejím pití

Když jdete do slovenské restaurace, na anglickém jídelním lístku objevíte místo halušek nápis „the slovak way of gnocchi“, protože jde o jinak nepřeložitelné slovo. „Myslím, že by se i cizinci mohli naučit vyslovovat názvy národních jídel. Bylo by to určitě milejší,“ zamýšlí se Jozef Mičo.

Ne vždycky jsou halušky láskou na první pohled. Živě si pamatuji zkroucené tváře amerických turistů, kteří je v Bratislavě ochutnali poprvé. Brynza byl pro ně kulturně gastronomický šok, který museli okamžitě léčit velkou mísou hranolků. Čechům něco podobného určitě nehrozí. Na to máme se Slováky příliš podobné chutě. Až si však příště na Slovensku tradiční specialitu objednáte, buďte vybíraví. Přece jenom – nejsou halušky jako halušky.


Šampionát v přípravě halušek se konal v Terchové