Sledovali jsme zatmění Slunce s astronomem Janem Paloušem. A za půl roku? Úplné zatmění Měsíce
Na úplné zatmění Slunce si musíme počkat do roku 2135, na českém území ale můžeme pozorovat částečné, které zakrývá zhruba 70 procent slunečního disku. A k tomu nahrává pěkné počasí. Jak se na takový úkaz připravil Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky? „Vykuchal jsem si starou disketu, přes ni krásně vidíte, jak je část slunečního disku zakrytá,“ popisuje.
„Je bez mraků, takže zatmění můžeme krásně pozorovat, ale zaleží na tom, kde se v částečném stínu nacházíme,“ vysvětluje. Pro pozorování doporučuje nedívat se směrem ke Slunci pouhým okem bez ochrany, ale s různými filtry nebo svářečskými brýlemi.
A co se vlastně v této chvíli na Zemi děje? „Země, Měsíc a Slunce se vůči sobě pohybují, stín se promítá na zemský povrch, ale stín Měsíce je menší než Země – zhruba 400km. Úplná zatmění jsou pozorovatelná z různých míst, například na Špicberkách,“ říká s tím, že úplné zatmění bylo nejblíže Česku v roce 1999, pozorovatelné bylo v Rakousku, Maďarsku i v Turecku.
„Pokud máme zakryto jen část Slunce, tedy 70 procent, tak zbylých 30 procent ještě hodně září, nemáme úplnou tmu a nevyjdou hvězdy, přesto ale budeme moci pozorovat planetu Venuši,“ vysvětluje. A stejně tak nebude 70procentní zatmění stačit na to, aby se například ptáci chovali jako večer.
V září další podívaná – zatmění Měsíce
Letos 28. září ve 3 hodiny v noci budeme moci v Česku sledovat první úplné zatmění Měsíce viditelné v celém průběhu. „Měsíc vstupuje do stínu vrhanému planetou Zemí, bude to jev, který budeme moci pozorovat v celé parádě, pokud ale bude jasno,“ říká.
Ve sluneční soustavě je množství těles, které neznáme
Pro astronomy byl ale významný i loňský rok, který patřil k maximu sluneční aktivity pro erupce a velké množství skvrn na Slunci. „To má význam z hlediska představ o tom, jak Slunce funguje a jakým způsobem se energie vyrábí, jak se dostává na povrch a do celé sluneční soustavy,“ popisuje.
Vesmír se vyvíjí jako celek, hvězdy se rodí a zanikají, končí své životy a astronomové mohou porovnávat, jaká byla situace ve vesmíru, když byl mlád, a jak je tomu dnes.
„V dobách po velkém třesku bylo patrně více mezihvězdné hmoty a méně hvězd, proces tvorby byl zřejmě intenzivnější,“ nastiňuje s tím, že díky expanzi vesmíru pozorujeme ubývání četnosti tvorby hvězd ve vesmíru.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
