Skutečný život indiánů v USA
Někteří Američané brzy oslaví Den amerických indiánů a s námi se na něj můžete naladit v novém seriálu Radiožurnálu. Tento týden vás vezmeme právě za původními obyvateli Ameriky. Jaké jsou v současnosti problémy, životní styl a společenské postavení původních obyvatel Spojených států amerických? Poslouchejte seriál Jana Kaliby.
K indiánskému původu se podle vládních statistik minulý rok hlásilo skoro 7 milionů Američanů, tedy přes dvě procenta populace. Federální vláda uznává skoro 600 kmenů. Smlouvy jim mají zaručovat rozsáhlou samosprávu či zdravotní péči zdarma. Realita je ponuřejší a vztah ke Spojeným státům komplikovaný, ale hrdost přežívá.
Čtěte také
„Tady máme kořeny, je to naše země a nezáleží na tom, kdo ji zrovna ovládá,” vysvětluje George Gover z kmene Skidi Pawneeů. U Medvědí řeky zahynuly po masakru stovky Šošonů. „Oni říkají, že mají odpovědnost jít dál. A tu máme všichni,“ uzavírá Gover, který pracoval 30 let pro federální Úřad pro indiánské záležitosti.
Rituály pro veřejnost i návrat do divočiny
Své slavnosti se zpěvy, tanci, tradičními jídly a výrobky pořádají američtí indiáni pod názvem pow wow a přístupné jsou většinou všem. Chtějí veřejnost seznámit s tím, kdo jsou, jakou mají historii, a připomenout jim také, že stále čelí řadě problémů.
Domorodí Američané udržují při životě i další spirituální obřady, které jsou lidem zvenku nepřístupné, a to i proto, že jde o historicky citlivé téma. „Kolonizátoři náboženské obřady dezinterpretovali a zabíjeli kvůli nim,“ popisuje Sandra Hopeová z kmene Haliwa–Saponi.
Přestože se ideály indiánů shodují s ústavou USA, mnozí jim stále dávají najevo, že do země nepatří. „Cítíme se být součástí této země, ale asi špatně zastupovanou a často romantizovanou,“ říká Bob McConnell z kmene Juroků. Reakce okolí jsou mnohdy negativní: „Někteří nás akceptují, ale asi 40 % této země se ztotožňuje s tím, jak smýšlí současný prezident, což mě děsí.“ Výpady prezidenta Trumpa proti původním obyvatelům Severní Ameriky jsou starší než jeho prezidentství. Od jeho nástupu do Bílého domu v lednu 2017 se američtí indiáni cítí federální vládou často přehlížení a poškozovaní.
Elizabeth Azzuzová z kmene Juroků žije v lesích severní Kalifornie, pěstuje si jídlo i léčivé bylinky a umí ulovit a zpracovat i jelena. Během studia poznala život ve městě, ale rozhodla se vrátit do divočiny. Rozumět lidem a přírodě okolo a umět okolí hospodárně využívat patří do základní výbavy mnoha původních obyvatel Severní Ameriky, přestože se doba změnila. „Uchovat si kulturu, k tomu jsou potřeba srdce a mysl. Hmotné věci pomáhají, ale hlavní je, jak přemýšlíte, jaký máte cit, jak se chováte k druhým a jak vidíte sami sebe,“ popisuje George Gover.
Americké bezpráví vůči indiánským ženám
K výrazným problémům původních obyvatel Severní Ameriky patří vraždy indiánských žen, sexuální násilí na nich páchané či jejich mizení beze stopy. Následně se musí vypořádávat i s lhostejností amerických úřadů. Matka Carolyn DeFordové z kmene Puyallupů zmizela před 20 lety: „Naše lidi nikdo nehledá. Když voláme policii, ani se nám neozve zpátky.“
Čtěte také
Statistiky potvrzují, že indiánské ženy mizí beze stopy, jsou sexuálně napadány a vražděny v mnohem větší míře, než je tomu u jiných etnik v USA. Problémem jsou tábory s dělníky, kteří v sousedství indiánských rezervací pracují na ropné infrastruktuře. Počet násilných činů páchaných na indiánských ženách na takových místech často roste.
Obecně jsou pachateli převážně Američané neindiánského původu. Federální úřady se takových případů často odmítají ujmout. V některých případech chybí peníze i lidé, ale podle DeFordové je často příčinou také rasismus.
Původní obyvatelé proti lhostejnosti úřadů protestovali v americkém hlavním městě. Poslední statistika udává skoro 6 000 pohřešovaných domorodých Američanek. Studie Amerického soudního institutu dokládá, že více než třetina indiánek byla v životě znásilněna.
Genocida, která začala kolonizací Ameriky, stále pokračuje. Jsme suverénními národy závislými na USA a pod jejich ochranou. Jenže v té ochraně selhávají. Chceme stejná práva a spravedlnost jako ostatní
Carolyn DeFordová z kmene Puyallupů
Nejsme Skalpy ani Rudokožci
Citlivá témata se objevují také v jazyce a například názvech sportovních týmů, což jen podporuje stereotypní obraz indiánů v americké společnosti. Amanda Blackhorseová z kmene Navahů upozorňuje, že domorodí Američané jsou především lidé, nikoliv Rudokožci, Skalpy či jiná stereotypní označení. Kritizuje i indiánské halloweenské kostýmy. Jediný, kdo může jejich urážlivost posoudit, jsou právě samotní domorodci.
Takové stereotypy podle studií mohou snižovat sebevědomí indiánské mládeže, kteří kvůli tomu, jak jsou zobrazovaní, následně mají špatný pocit ze sebe a své identity. Podle Amandy Blackhorseové původní obyvatelé trpí v USA politicky, ekonomicky, ale také proto, že jsou z lidských bytostí degradováni na symboly sportovních týmů, romantizované postavy nebo maškarní kostýmy.
Související
-
Američtí indiáni prodávají emisní povolenky a za získané peníze kupují zpět svou zem
Za klimatickou krizí stojí vynálezy západní civilizace, ale čelit jí musejí všichni. Američtí indiáni našli způsob, jak boj s klimatem využít k získávání původního území.
-
Stále je to naše země, hlásí se o pozornost američtí indiáni. Pokračuje kolonizace i v 21. století?
Američtí indiáni i dnes v každodenním životě pociťují, že jsou ve své vlastní zemi utlačovanou menšinou. Zpravodaj Jan Kaliba se vydal na jejich manifestaci ve Washingtonu.
-
Wind River objevuje drsnou krajinu, v níž nebydlí štěstí
Ve svém režijním debutu se scenárista Taylor Sheridan opět vydává do pozapomenutého kouta Ameriky, který připomíná tíživou noční můru. Ačkoli je Wind River navenek ...