Situace v českém školství, aféra kolem Unipetrolu, výročí tragédie v Beslanu

3. září 2005
Týden v tahu

Začal nový školní rok, který českému školství přinesl i nějaké novink. Mezi ně patří například první české gymnázium kolejního typu nebo třída pro mimořádně nadané žáky. Jaká je situace v českém školství, o tom v duelu týdne diskutovali s moderátorkou Barborou Kroužkovou Anna Čurdová, poslankyně ČSSD, místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a předseda tohoto výboru Walter Bartoš, stínový ministr školství ODS.

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková: Začal nový školní rok. Do lavic zasedlo přes milion čtyři sta tisíc žáků.

Politikou hýbe aféra kolem prodeje Unipetrolu.

Beslan si připomnělo loňský teroristický útok na školu.

Takové byly některé hlavní body tohoto týdne. Teď se jim budeme věnovat podrobněji. Od mikrofonu zdraví Barbora Kroužková.

Duel

Barbora Kroužková: Prezident Václav Klaus, ministryně školství Petra Buzková i další politici zpestřili některým žákům a studentům začátek nového školního roku. Otevřela se také první škola kolejního typu v Česku, osmileté gymnázium se studenty v uniformách v Babicích u Prahy. Novinku nabídla jedna českobudějovická škola. Otevřela první třídu pro mimořádně nadané děti. Jaká je situace ve školství, o tom víc následující diskuse. Ve studiu jsou Anna Čurdová, poslankyně ČSSD, místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a předseda tohoto výboru Walter Bartoš, stínový ministr školství ODS. Dobrý den vám oběma.

Host (Anna Čurdová): Dobrý den.

Host (Walter Bartoš): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Školský zákon už platí, nový školní rok s ním začal tento týden. Do školních lavic zasedají studenti, kteří prošli novým systémem přijímaček. Katastrofa se nekonala, mnoho rodičů pravda i někteří ředitelé stále tento systém kritizují. Otázka tedy zní, nechat ho, anebo změnit? Anna Čurdová.

Host (Anna Čurdová): Já si myslím, že proto, aby se mohlo úplně vyhodnotit, tak že je potřeba ještě v tuhleté chvíli alespoň jeden rok počkat a osobně nevidím žádný problém, protože samozřejmě v tom prvním výběru je tam napsaná pouze jedna škola, ale do toho dalšího výběru potom si už děti mohou zkusit nebo mohou podat přihlášku na jakýkoli počet škol.

Barbora Kroužková: Walter Bartoš.

Host (Walter Bartoš): Já jsem přesvědčen, že je to třeba změnit, neboť vzdělání je chápáno jako služba občanovi, veřejná služba občanovi a pokud to má být služba pro občana, tak občan musí mít široký výběr. Jedna přihláška ten široký výběr neumožňuje, byť existují jako další druhá, třetí kola, nicméně v tom prvním kole už dojde k jakémusi rozdělení karet, které nemusí plně odpovídat tomu, že děti studují na školách, které chtěly. Já znám ty statistiky, které ministerstvo zveřejnilo, že asi 80 procent dětí je umístěno na středních školách, tím argumentovalo pro tento systém, nicméně neslyšel jsem nikde údaj, jestli studují opravdu děti na školách, na kterých by studovat chtěly, to jsem nikde nenašel. Já jsem přesvědčen, že tento systém to neumožňuje.

Host (Anna Čurdová): Já jsem naopak přesvědčena o tom, že tento systém to umožňuje, protože ten výběr pro děti už musí být prováděn na základních školách a on prováděn je, protože se s dětmi pracují výchovní poradci, procházejí eventuelně psychologickým vyšetřením, je jím doporučováno, jakou školu mohou jít studovat. Při nabídce vzdělání, kterou v tuhleté chvíli poskytuje Česká republika v té oblasti středního vzdělání, takže ty děti, ty mají skutečně možnost dostat na školy, na které se dostat chtějí. Nicméně je pravda...

Host (Walter Bartoš): ... já si myslím, že to není...

Barbora Kroužková: Nicméně je pravda, že se k přijímačkám na některá gymnázia dostavilo méně dětí. Je samozřejmě otázka, jestli to byl ten strach z umístění v prvním kole, anebo obecný problém méně žáků, méně dětí obecně. Chci se zeptat, jak to vypadá s ústavní stížností ODS?

Host (Walter Bartoš): Ústavní stížnost je podána, Ústavní soud ji bude řešit, prozatím nerozhodl, takže je to v řízení. Já bych se rád ještě vrátil k jedné věci. Já si myslím, že bychom neměli občany omezovat ve výběru vzdělávání. Ta jedna přihláška je prostě svým způsobem omezuje, principielně nic nevyhodnocujme. Principielně občan má mít právo volby a stát jej nemá omezovat nějakým způsobem.

Host (Anna Čurdová): Já si dovolím s tímto nesouhlasit, protože ne všichni zájemci a to zdůrazňuju, ne všichni mohou studovat na prestižních gymnáziích, ne všichni můžeme být úspěšnými podnikateli, protože ta společnost, ta struktura žáků je nějakým způsobem členěná. Pokud chceme mít vzdělanou populaci, tak potom ten stát ji musí určitým způsobem tyto věci regulovat.

Host (Walter Bartoš): A to já jsem přesvědčen, že nemusí regulovat, naopak má vytvořit dostatečnou nabídku pro to, aby si občané mohli vybírat.

Barbora Kroužková: Musíme jít k jiným věcem. Novinkou totiž je taky slovní hodnocení žáků, sebehodnocení školy, speciální rady, složené z úředníků z krajů, rodičů a vybraných učitelů, co změny přinesou, Anno Čurdová?

Host (Anna Čurdová): Já bych se ráda vyjádřila hlavně k tomu slovnímu hodnocení, protože slovní hodnocení vlastně pomáhá motivovat žáka k tomu, aby se těšil do školy, aby se mu ve škole líbilo, i když samozřejmě pro některé to ocenění, pro některé rodiče specielně to ocenění známkou, to znamená jednička, dvojka, trojka, jakoby byla tradičním, takže je to v téhle té chvíli třeba nezvyklé.

Barbora Kroužková: A jsou potřeba speciální rady?

Host (Anna Čurdová): Já jsem o tom přesvědčená, že speciální rady jsou a jsem ráda, že tento zákon je v podstatě zavádí.

Barbora Kroužková: Co říkají učitelé a ředitelé, je to administrativní práce navíc.

Host (Walter Bartoš): Já jsem přesvědčen, že speciální rady jsou nadbytečná záležitost zákonu, zřizovateli, rodiče mohou vstupovat i jiným způsobem do toho, jakým způsobem škola působí na její žáky, ale abych nebyl tak negativní, musím souhlasit s paní kolegyní Čurdovou, v tom, jak se vyjádřila ohledně slovního hodnocení. Myslím si, že v tom má pravdu. Slovní hodnocení je dobrá věc ve školském zákonu, umí povzbudit i toho žáka, který by v tom hodnocení známkovém třeba byl na tom velmi špatně, protože v tom slovním hodnocení také umíte jaksi vyzvednout to, co ten žák dovede, a to je velice důležité.

Barbora Kroužková: Školy si chystají také své vlastní osnovy, od září 2007 budou muset mít své vlastní programy. Dá se říci, že se tedy opravdu ruší tolik kritizované biflování a zaměření na encyklopedické znalosti. Anna Čurdová, poslankyně ČSSD.

Host (Anna Čurdová): Já doufám, že tomu tak bude, ačkoliv od začátku, když se zaváděl rámcový vzdělávací program a probíhala jeho experimentální ověřování, tak jsem se nikdy netajila s názorem, že rámcové vzdělávací programy jsou velice přínosné pro děti, že skutečně odbourávají takovou tu administrativu, učí děti pracovat v souvislostech, učí děti pracovat fakty, ale jsou nesmírně náročné pro pedagogický sbor a jsou nesmírně náročné pro učitele. Takže já si v tuhleté chvíli myslím, že to je obrovský posun dopředu, ale bude záležet na těch lidských vlastnostech jednotlivých pedagogů, jednotlivých pedagogických sborů, jak si s touto šancí poradí.

Barbora Kroužková: V modré šanci ODS jsem našla, že cílem změn ODS má být vycházení z tradičních středoevropského pojetí vzdělání a že také chcete, aby se reflektovaly moderní vzdělávací trendy a potřeby vzdělávaných. Odpovídá tomu nový školský zákon a konkrétně rámcové programy?

Host (Walter Bartoš): Tak on tomu neodpovídá a když jste na začátku, paní redaktorko, řekla, že i školy budou muset přejít na nové způsoby kurikula, to znamená, že budou pracovat s rámcovým vzdělávacím programem, tak to není tak úplně pravda. Musíme říct, které školy to budou. Budou to pouze základní školy, protože na středních školách neexistuje ani jeden rámcový vzdělávací program, podle kterého by školy mohly jet a není připraven, je momentálně v nějakém oponentním řízení, tudíž žádná reforma a kutikulární, čili u vzdělávání se vlastně v tomto státě nekoná. Co se týká těch rámcově vzdělávacích programů na základních školách, já si myslím, že ta první verze toho programu byla podle názoru velmi dobrá, ale jak postupně do toho vstupovali úředníci a utahovalo se to, tak se až příliš ta poslední verze neliší příliš od těch osnov. To, že jste dali občanskou výchovu a dějepis do člověk a společnost do jedné kapitoly ještě neznamená, že se tím něco výrazně změní. Čili jsou to v podstatě přelakované osnovy a nic, nic nového v tom není. Souhlasím s paní kolegyní Čurdovou, že bez učitelů to nejde udělat a ti učitelé dneska na to nejsou vyškoleni a nejsou na to připraveni a třetí problém, který přímo nesouvisí s výukou, ale který já kritizuji u rámcově vzdělávacích programů je to, že z něj neodvodíte, jaká je cena vzdělávání občana v tomto státě. A pokud tohle nebude definováno, jakoby cena veřejné služby, kterou stát nějakým způsobem stanoví, tak budeme mít problém ještě navíc s financováním základního vzdělávání, neboť nemáme hotový programy pro střední školu, budu mluvit o základním vzdělávání, tím pádem ten rámcový vzdělávací program nebude plnit tu svou funkci.

Barbora Kroužková: Walter Bartoš tvrdí, že učitelé nejsou vyškoleni a připraveni.

Host (Anna Čurdová): Paní redaktorko, já si myslím, že v téhle té chvíli se pan kolega Bartoš dotknul celé řady pedagogů, protože oni procházejí školením a také samozřejmě určitou fází samostudia a já hodně navštěvuji základní školy ve svém volebním obvodě, takže se setkávám s pedagogy, kteří jsou nadšeni pro rámcové vzdělávací programy. Samozřejmě, že se setkávám i s určitou kritikou, protože ne vždycky to, co je nové, budí nadšení, ale v žádném případě si nemyslím, že pedagogové nejsou připraveni.

Host (Walter Bartoš): Já si myslím, že učitelé potřebují jakýsi podpůrný systém, kde si budou moci také vyměňovat své zkušenosti na rámcové vzdělávací programy a bohužel ministerstvo školství zrušilo zrovna tu jednu dobrou věc, kterou vymyslelo předtím, to jsou takzvaná pedagogická centra na kraji, která měla plnit funkci jakéhosi podpůrného systému. Oni potřebují mít nějaký backround na to, aby mohli ty rámcové vzdělávací programy přetavit do těch školských programů. Je to nikdo nikde neučil, já nezpochybňuji, že učitelé by nebyli schopni, ale potřebují na to nějaký poradenský servis, ono se to prostě nedá takhle dělat.

Host (Anna Čurdová): Pane kolego, já s vámi naprosto v téhle té chvíli souhlasím, já rovněž nepovažuju za šťastný krok ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že zrušilo pedagogická centra. Ono je nezrušilo bezezbytku, protože některá pedagogická centra převzala kraje, existuje velké celostátní pedagogické centrum tady v Praze, některé úlohy pedagogických center převzaly vysoké školy, existuje něco, čemu se říká také služba škole, takže i v této oblasti se začíná nějakým způsobem podnikat, takže já si myslím, že pokud někdo chce najít a pokud je šikovný ředitel a pedagog, tak vždycky tu oporu v tom, jakým způsobem se školit, najde.

Barbora Kroužková: Učitelé také žádají růst platů, i s inflací o 10 procent. Reálné to nejspíš není, přiznává to i ministerstvo školství, vláda navrhuje růst platů o 4,2 procenta. Kde si myslíte, Anno Čurdová, že se výše platů pro učitele ustálí? Připravuje se rozpočet?

Host (Anna Čurdová): Já si myslím, že ten růst, který v téhle té chvíli navrhuje vláda, to znamená 4,2 procenta je reálný, ačkoliv i podle mých představ by ten nárůst měl být daleko vyšší, ale musíme mít ohled na to, jakým způsobem funguje česká ekonomika a musíme také přizpůsobit ten růst platů tomu, jaké jsou reálné možnosti.

Barbora Kroužková: Ten rozdíl je velký, znovu opakuji, učitelé žádají 10 procent, vláda navrhuje 4,2 procenta. Pane Bartoši, jak vy byste dostal do školství peníze a kolik byste dal učitelům?

Host (Walter Bartoš): Tak já myslím, že peníze ve školství jsou nutné, mě jenom mrzí, že sociální demokracie zapomněla na slib 130 procent průměrné mzdy pro učitele, které měla ve svých volebních letácích. Bohužel se k tomu moc neblížíme, spíše se tomu vzdalujeme a teď zkusím odpovědět na tu otázku, jak dostat více peněz do školství. Ono jedna věc je, dostat více peněz do školství a druhá věc je, aby ty peníze se dostaly přesně tam, kam je potřeba a ten problém spočívá v tom, že dneska se ty peníze nedostanou tam, kam je potřeba, neboť za 8 let vlády sociální demokracie tato vláda nebo tyto vlády demontovaly takzvaný normativní systém financování, který nakonec vede k tomu, že vlastně přes složité přerozdělování úřednické vlastně nedoputují ty peníze do škol přesně za žákem, tam jak mají.

Barbora Kroužková: A jak byste dostal do školství peníze vy a kolik by brali učitelé za vaší vlády?

Host (Walter Bartoš): Kolik by brali učitelé? My chceme smluvní platy ve školství, to znamená, že by to bylo mnohem volnější, ředitel by měl k dispozici jakýsi balík peněz a mohl by také určovat, kolik učitelů ve škole bude učit. Samozřejmě, pokud těch učitelů v té škole bude mít víc, tak ten plat bude nižší, pokud bude těch učitelů méně, tak se bude dělit jaksi ta kupa peněz mezi méně lidí. Pokud by ti ředitelé se chovali racionálně, tak si myslím, že přes 25 tisíc by bylo možné ve školství běžně brát, mluvím o základní škole, samozřejmě.

Barbora Kroužková: Říká stínový ministr školství ODS a reaguje Anna Čurdová, poslankyně ČSSD.

Host (Anna Čurdová): Já v téhle té chvíli se nechci pouštět dál žádných spekulací, tak jak tady v téhle té chvíli učinil pan stínový ministr, já ...

Barbora Kroužková: A připomněl vám také volební sliby ...

Host (Anna Čurdová): Samozřejmě, já si myslím, že co se týká oceňování pracovníků ve školství, speciálně učitelů, tak právě za dob vlád sociální demokracie a za doby vlády koaliční, to znamená za to poslední období, došlo k výraznému zvýšení platů ve školství. Pravda, nedostali jsme se na těch slibových 130 procent, ale pokud se podíváte do statistiky, tak jsme se k nim určitým způsobem přiblížili a z druhé strany také se zvýšily státní rozpočet, dotace, které jdou do oblasti vzdělávání a výchovy. To, co se tady zaznělo o té částce 25 tisíc na učitele a smluvní platy ve školství, víte, já mám strašně velikánskou obavu, aby to nevedlo k tomu, že potom v těch školách budou učitelé, kteří budou učit třeba 12 hodin denně, že tam nebudou aprobovaní učitelé a poslední poznámku. Víte, ona spousta těch peněz, které do toho školství proudí, tak jdou přes krajské úřady a na většině těch krajských úřadů sedí vlády ODS a KDU-ČSL, takže by možná bylo dobré, pane kolego, abyste se zeptal svých kolegů, kteří sedí na těchto úřadech, jakým způsobem se těmito penězi nakládají a proč tedy tyto disproporce jsou. Protože já se kolikrát setkávám s tím, protože si kontroluju tyto věci, že z ministerstva odchází částka, která je určena škole, jde přes krajský úřad a najednou nějakým záhadným způsobem na tom krajském úřadu dojde k přerozdělení a škola dostane částku menší, nežli dostat má.

Host (Walter Bartoš): Má to jeden háček, že se bavíme teď o penězích, které jdou ze státního rozpočtu, jsou to státní peníze a tyto státní peníze jsou přísně vázány metodikou, kterou dělalo vaše ministerstvo, sociálně demokratické a ty kraje s tím nemohou nic dělat. Ty kraje mohou dělat pouze se svými penězi, nemají nic na přerozdělování, mají přesnou striktní metodiku a ta metodika vychází nikoliv z normativního financování, ale z nákladového financování a dává úředníkům velké pravomoci a to i přerozdělovali, ale nikoliv těm krajským, těm centrálním, neboť ti tu metodiku stanoví.

Host (Anna Čurdová): Pane kolegu, vy nemáte pravdu ...

Host (Walter Bartoš): To paní kolegyně určitě víte, a já se ...

Host (Anna Čurdová): Nemáte pravdu, nemáte pravdu.

Host (Walter Bartoš): Já ještě musím říct jednu věc, nevím, z kterých grafů jste vycházela, že za vlád sociální demokracie jsme se k průměru 130 procent průměrné mzdy přiblížili nejvíce, když se podíváte na data z UIV, tak nejvíce jsme se k nim přiblížili v roce 1997, kdy končila vláda Václava Klause. Je dobré se na to podívat a doplnit si některé...

Host (Anna Čurdová): Pane kolego, samozřejmě já se velice ráda podívám na data z roku 1997, ale zároveň se také podívám na důsledky roku 1997, o kterých se vůbec nemluví, to znamená o úsporné balíčky a to, co potom musela udělat vláda sociální demokracie, to znamená vyvést zemi z hospodářské krize, která tady jednoznačně byla.

Barbora Kroužková: Mluvili jsme o krajských úřadech a krajských samosprávách, ty snížily limity na pedagogické pracovníky. Do práce nastoupilo míň učitelů, to je náznak práce a systému, který by zavedla ODS, protože jak už jsme říkali, tak ODS ovládá krajské samosprávy? Walter Bartoš.

Host (Walter Bartoš): Já musím říct, že mě se pojem limity v počtu zaměstnanců, mzdové limity, nelíbí vůbec obecně ve školství, nemají být žádné limity, nicméně v budoucnu, abych nemluvil jenom to, co je teď, bych si představovat, že tyto limity mají být zrušeny a limity počtu zaměstnanců si má určovat ředitel sám. Úkolem státu má být definovat veřejnou službu, tedy to, co každý člověk, každý občan ve vzdělávání musí dostat od státu, stát má, je povinen definovat, kolik tato služba stojí a pak je na řediteli školy, na autonomní škole, aby to zařídila tak, aby ten občan prostě tuto službu dostal. Jakékoliv ingerence státu jsou sociální inženýrství a za 8 let sociální demokracie jsme se přesvědčili o tom, že to nefunguje prostě.

Barbora Kroužková: Anna Čurdová.

Host (Anna Čurdová): Pane kolego, já vím, že ODS nemá ráda jakékoliv ingerence státu do čehokoliv a bylo by úplně nejlepší, abychom se vrátili zpátky na stromy, já si prostě myslím, že toto v praxi není možné a nedovedu si představit ředitele, který takto pracuje. Možná ve velkém městě, možná v Praze, kde jsou pracovní příležitosti, kde se pohybuje dostatek vysokoškolských studentů.

Host (Walter Bartoš): Já mám tchyni, která je ředitelkou malé vesnické školy a která to už podobným způsobem dělá, samozřejmě v rámci zákona, jestli paní kolegyně Čurdová bude mít zájem, tak ji pozvu na víkend k nám, aby se podívala, že i ředitel malé vesnické školy si dokáže poradit, dokáže shánět pracovní síly, dokáže kvalitní aprobované pedagogy z okolí a ti pedagogové se dnes hlásí.

Host (Anna Čurdová): Není možné do tohoto prostoru pustit ultra liberalizaci tak, jak ji navrhujete vy.

Host (Walter Bartoš): To není ultra liberalizace, to je racionální rozhodování ředitelů podle místních podmínek, paní kolegyni.

Barbora Kroužková: Já vás tedy musím v tuto chvíli přerušit. Možná se tedy setkáte u tchyně pana poslance Waltera Bartoše, ale já bych ještě k jednomu nápadu, k jednomu plánu. Existuje národní program výuky cizích jazyků, přišla s ním ministryně Petra Buzková a v podstatě je všemi stranami pozitivně hodnocen, předpokládám i že stínový ministr ODS nebude proti.

Host (Walter Bartoš): Stínový ministr ODS nemá nic proti výuce cizích jazyků, ale má proti tomu, jakým způsobem to tato vláda bude chtít připravit. Já se trošičku bojím, že zase to bude u některých akreditovaných firem, které to budou moci poskytovat, jak rozhodneme, která je to akreditovaná firma, že vytváříme určité korupční prostředí. Já jsem pro výuku cizích jazyků, jsem pro to, aby se občané vzdělávali, ale nevím, jestli zrovna tato vláda bude umět připravit takový program, aby občané měli k jazykovému vzdělávání normální přístup.

Barbora Kroužková: Walter Bartoš teď nařekl to, co už řekl jiným médiím, že učit se cizí jazyky, to, že je to potřeba víme už delší dobu. Nepřišel národní program výuky cizích jazyků pozdě? Anna Burdová.

Host (Anna Čurdová): Každá takováto záležitost má svůj čas, já si myslím, že pokud zde bylo možné tyto věci realizovat dříve, tak samozřejmě realizovány dříve byly a v některých záležitostech já můžu souhlasit, že bylo potřebné, aby skutečně tady tento národní plán byl, ale naprosto tady musím odmítnout tvrzení pana Bartoše, které tady zaznělo o tom, že se někde bude nějakým způsobem vytvářet korupční prostředí, že budou některé věci akreditovány, neakreditovány, to prostě není pravda.

Host (Walter Bartoš): Tak jste to nečetla, ten program.

Host (Anna Čurdová): Já jsem samozřejmě ten program četla, ale nespekulujme ...

Host (Walter Bartoš): Tam to máte napsáno, že to budou akredito ... .

Host (Anna Čurdová): Pane kolego, buďte tak hodný, nechte mě domluvit.

Barbora Kroužková: Já se přimlouvám.

Host (Walter Bartoš): Dobře.

Host (Anna Čurdová): V téhle té chvíli v podstatě nedocházejme do spekulací o tom, že někdo někde nějak něčím vytváří korupční prostředí.

Host (Walter Bartoš): Pokud někdo bude mít jaksi možnost vzdělávat, a tu možnost mu bude dávat ministerstvo školství a nebudou tu možnost mít všichni, ale bude o tom rozhodovat úředník, že někoho přece vybere, tak mi paní kolegyně neříkejte, že to je normálně čisté prostředí.

Host (Anna Čurdová): Jaké je korupční prostředí ... .

Barbora Kroužková: Jak by tuto problematiku ...

Host (Anna Čurdová): Měl by vyhrát vždycky ten nejlepší, nezlobte se na mě.

Barbora Kroužková: Zeptám se, jak by problematiku výuky cizích jazyků řešila ODS a přidám ještě další problémy, a to je to, co přiznávají ředitelé škol, že je pro ně velmi těžké přitáhnout do školství, když to takto řeknu, kvalitní učitele cizích jazyků.

Host (Walter Bartoš): Tak já začnu u těch kvalitních učitelů cizích jazyků, protože na tom to stojí. Paní kolegyně Čurdová před chvilkou kritizovala moje smluvní platy a znamená to, že obhajuje tudíž současný stav jaksi platných tarifních platů, kdy stát stanoví centrálně nějakou mzdu učitele a pak stanoví nějaké minimální procento do 10 procent jeho osobní příplatek, tak velice těžko ty učitele v té škole udrží tady ty jazykové, a proto právě musíte ty smluvní platy zavést, aby ten ředitel mohl toho učitele, kterého nutně potřebuje na ty cizí jazyky, protože to je skutečně priorita, já s tím souhlasím, musí ho dobře zaplatit. Paní kolegyně, jak ho zaplatíte?

Barbora Kroužková: Otázka padla, Anna Čurdová odpovídá.

Host (Anna Čurdová): Už v téhle té chvíli existují cesty, jakým způsobem ...

Host (Walter Bartoš): A jak, jak, řekněte.

Host (Anna Čurdová): Pane kolego, nechte mě domluvit, buďte tak hodný. Už v téhle té chvíli existují cesty, jak kvalitní pedagogy, učitelé cizích jazyků v podstatě zvýhodnit, a vy sám dobře víte, jaké jsou, protože i vy jste bývalý učitel.

Host (Walter Bartoš): Já je chci slyšet od vás, já, nejsou takové cesty.

Host (Anna Čurdová): Samozřejmě že takové cesty jsou.

Host (Walter Bartoš): A jaké, tak je řekněte.

Host (Anna Čurdová): Protože ředitel má určitý balík peněz, které může používat na odměny, které může používat na osobní ohodnocení a tak dál a dovolte mi ...

Host (Walter Bartoš): 10 procent, to je 10 procent.

Host (Anna Čurdová): Dovolte mi ještě poslední poznámku. Já jsem tady obhajovala stávající systém odměňování, ale upozornila jsem na rizika smluvních platů, a to je velký rozdíl.

Barbora Kroužková: Tolik dnešní debata. Ve studiu byli dva zástupci výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, dva poslanci, Anna Čurdová, poslankyně ČSSD a Walter Bartoš, poslanec ODS a taky stínový ministr školství. Já vám děkuji, mějte se hezky, na shledanou.

Host (Walter Bartoš): Také děkuji, na shledanou.

Host (Anna Čurdová): Také děkuji, na shledanou.

Barbora Kroužková: Posloucháte Český rozhlas 1 - Radiožurnál a pořad Týden v tahu.

Aféra kolem privatizace Unipetrolu

Barbora Kroužková: Českem hýbe aféra kolem Unipetrolu. Polský lobista Jacek Spyra měl údajně z privatizace Unipetrolu nabízet úplatky. Televize Nova natočila jeho jednání s dnes už bývalým šéfem premiérova sekretariátu Zdeňkem Doleželem, kde se mluví o korupci. Vláda se hájí, prodej státního podílu v Unipetrolu polské společnosti PKN Orlen nezpochybňuje česká vláda ani polský koncern, prohlásil ministr financí Bohuslav Sobotka. Zároveň zdůraznil, že privatizace byla zcela průhledná a uskutečnila se za tržních podmínek. Další informace má kolega Pavel Otto.

Pavel Otto: Celá kauza je podle Sobotky jakýmsi vedlejším produktem vrcholící volební kampaně do Polského sejmu. Ministr se tak ještě se šéfem resortu průmyslu a obchodu Milanem Urbanem snažili rozptýlit pochybnosti, které vyvolal záznam schůzky mezi Spyrou a Zdeňkem Doleželem, dnes už bývalým šéfem kabinetu Jiřího Paroubka. Jednání se uskutečnilo zhruba před 14 dny a skrytou kamerou ho pořídila televize Nova. Doležel si během schůzky řekl o pětimilionový úplatek, což ho stálo místo na Úřadu vlády, které musel v pondělí okamžitě opustit. Spyra zároveň nařkl současného předsedu ČSSD Stanislava Grosse z braní úplatků od podnikatele Andreje Babiše. Gross se měl podle Spyry angažovat ve prospěch Babišova Agrofertu, který uzavřel s PKN Orlen smlouvu o prodeji některých divizí Unipetrolu. Ministr Sobotka k aféře říká.

Host (Bohuslav Sobotka): Tady je skutečně konflikt několika soukromých firem, který nemá nic společného s českou vládou. On má společné souvislosti s polskou vládou a je to problém polské vlády. Polská vláda drží podíl PKN. Spory mezi PKN, Konokem, Agrofertem nebo jinými firmami jsou problémem polské vlády, ale nejsou problémem české vlády.

Pavel Otto: Sobotka dodal, že ještě před prodejem Unipetrolu česká vláda věděla, že PKN Orlen uzavřel závaznou smlouvu s Babišem a zároveň jednal v té době s firmou Konoko Philips. Všechny nabídky posuzovaly podle Sobotky poradenské firmy, devítičlenná meziresortní komise, vláda a konečně i Evropská komise.

Host (Bohuslav Sobotka): Evropská komise už prvního prosince loňského roku vydala své stanovisko k privatizaci Unipetrolu, konstatovala, že proces byl transparentní, že dával rovné podmínky všem uchazečům a že zaplacená cena je tržní, to znamená, neskýtá veřejnou podporu.

Pavel Otto: Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban připomněl, že rozhodujícím kritériem při privatizaci Unipetrolu byla nejvyšší cena. Hovořit proto o korupci postrádá smysl, poznamenal Urban. Podle něj je tedy zřejmé, že jde o účelný záměr propojit trestně právní chování dvojice Spyra Doležel s prodejem petrochemické skupiny. Ten se navíc odehrál více než před rokem, ještě za bývalé vlády expremiéra Vladimíra Špidly. Urban se vyjádřil i na adresu prokuratury v Krakově, která chce vyslechnout nejen jeho, ale i šéfa resortu financí Sobotku a předsedu sociální demokracie Grosse.

Host (Milan Urban): Já znovu opakuji, že my jsme připraveni informace poskytnout, ale polská strana žádný takový pokus, oficiální pokus o to, abychom případné informace poskytli, neučinila. Vypouští pouze kouřové signály přes hranice, že něco takového udělá. To si myslím, že neodpovídá autoritě takové instituce a že buď chce poskytnout informace, nechť tak udělá a udělá to rychle, anebo nechce, tak potom jí nezbývá nic jiného, než mlčet.

Pavel Otto: Polský lobista Spyra údajně pracoval pro společnost Seta Invest podnikatele Tomáše Pitra. Právě jeho firma neuspěla se svojí nabídkou na koupi 63 procentního státního podílu v Unipetrolu. Seta podle některých informací usilovala o uzavření smlouvy s PKN Orlen, aby získala některé firmy z holdingu Unipetrol a vyřadila tak ze hry Babišův Agrofert i Konoko Philips. Babiš ve středu prohlásil, že současná kauza nese výrazné rysy provokace, jejímž cílem je prý poškození Agrofertu a zmaření jeho obchodních dohod s PKN Orlen. Babiš dodal, že jde také o očernění Agrofertu v právě probíhající privatizaci polských chemických podniků. Na Spyru podal trestní oznámení nejprve český Úřad vlády, pak Gross a naposledy Babiš.

Barbora Kroužková: Ve vysílání je teď Barbara Šeršula, zpravodajka polského listu Rzecz Pospolita. Dobrý den.

Host (Barbara Šeršula): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Bývalý premiér Stanislav Gross měl prostřednictvím ženy Šárky dostávat peníze od šéfa Agrofertu Andreje Babiše. O úplatek si měl říct i Zdeněk Doležel. Jde o privatizaci Unipetrolu připomínám. Všichni aktéři to ale popírají a bouří se i vláda. O co jde podle vás v tomto případě, o uplácení, anebo je to provokace?

Host (Barbara Šeršula): Já myslím, že existují podezření, že je to uplácení.

Barbora Kroužková: Co si vy osobně myslíte právě o privatizaci Unipetrolu?

Host (Barbara Šeršula): Proběhla podle toho, jak vyjadřuje se česká vláda velmi transparentně. My jsme zjistili, že privatizaci byly takové podivné věci a jednou z věcí, která nás nutila, že by se vůbec na tu kauzu podívat bylo to, že naše firma, polská firma PKN Orlen zavázala se, že po privatizaci Unipetrolu prodá Agrofertu velmi levně podíly z 5 společností. To tak levně, že se začali ptát, proč Orlen naplánoval si ztrátu, protože ta chemická část Unipetrolu přináší zisky.

Barbora Kroužková: Nicméně, co se stalo. PKN Orlen má nové vedení a právě i tímto způsobem jste nejspíš přicházeli na různé informace. Mluvím o tom proto, že lobista Spyra právě tvrdí, že jen čerpal z polského tisku, to znamená, že chci zeptat, jestli si o něm myslíte, že nyní, tak jak vystupuje v této kauze, tak hovoří sám za sebe a nebo právě čerpá jen z polského tisku.

Host (Barbara Šeršula): Já myslím, že nečerpal jen z polského tisku, protože už tady jsme si přečetli právě, že byl zaměstnancem Sety, to je jedna z firem, která se ucházela právě o Unipetrol a on byl ty firmě zavázán. Je to lobista, který měl firmě pomoci získat ty podíly v těch firmách, které získal Agrofert. Podle našich informací bylo to tak, že přišel na to, že Seta nemůže se účastnit ty privatizace a bude tím partnerem Orlenu bude Agrofert, tak podle našich informací Spyra to řekl jednomu z členů předsednictva Orlenu, Kryštofovi Kluzkovi o tom, že je naštvaný, myslí si, že za tím stojí právě obrovská korupce. A Kluzek to nahrál, ta nahrávka je známá, je v Krakově, má ji prokuratura, Kluzek to řekl parlamentní vyšetřovací komisi, takže náznaky o tom, že tam na tom přislíben prodej těch společností je nějaká korupce, pochází od pana Spyry a prostřednictvím prakticky výslechu pana Kluzka, který stál před tou parlamentní komisí.

Barbora Kroužková: Jacek Spyra je ale prý u nás stíhán kvůli bankovním podvodům, s odvoláním na policejní zdroje o tom mluvil ministr financí Bohuslav Sobotka. Spyra má mít také problémy s exekutory a údajně je to i spolupracovník polských tajných služeb. Co je to za člověka?

Host (Barbara Šeršula): O tom jsme my prakticky taky nic neslyšeli, já bych řekla, že to jsou nové věci, které jak kauza se začíná rozvíjet, tak taky se dovídáme nové úplně věci. Jen mě jedině překvapuje, jak to, že člověk, který má takové problémy, je tak blízko spjatý s lidmi, kteří se pohybují v okolí pana premiéra dnešního a minulého.

Barbora Kroužková: Já jenom zopakuji, že pokud jde o naši vládu, tak podle ní prodej Unipetrolu polské společnosti PKN Orlen byl naprosto v pořádku a nikdo z uchazečů nebyl nijak zvýhodněn. Ministr financí Sobotka se také odvolává na závěry Evropské komise z loňského roku a mluvil i o tom, že je to problém polské vlády. Je celá tato kauza problémem polské vlády, jde o volby do Sejmu?

Host (Barbara Šeršula): Já myslím, že to není jedině o, nejde o volby do Sejmu, že problémem polské vlády, ona končí, protože my máme za týdny necelé jsou volby, je aféra, které se u nás říká Orlen gate, je už dlouho kvůli těm různým korupčním aférám prakticky musel odejít premiér Miller, přišel premiér Belka.

Barbora Kroužková: Vy jste zmínila polskou prokuraturu a myslíte si, že předvolá k výslechu i české politiky? Slyšeli jsme, že ministr Milan Urban říkal, že jsou připraveni informace poskytnout, ale polská strana prý neučinila žádný oficiální pokus, prý jen vysílá kouřové signály.

Host (Barbara Šeršula): Myslím si, že ta prokuratura je v takový zvláštní situaci, oni musí překládat strašnou spoustu dokumentů, takže myslím si, že to jsou natolik seriózní lidé, že jestli řekli, že budou prosit nám nebo přijet, já nevím jak se to stane, fyzicky, technicky, ale ...

Barbora Kroužková: Jestli v Polsku nebo tady, nicméně jde o to, jestli budu vyslýcháni ministři české vlády.

Host (Barbara Šeršula): A toto nevím, ale myslím, že existuje, ano, myslím, že existují na to nějaké mezinárodní procedury, myslím, že v zájmu jedné i druhé strany je věc vysvětlit.

Barbora Kroužková: A myslíte, že budou tedy čeští ministři vyslýcháni a bývalý premiér Stanislav Gross?

Host (Barbara Šeršula): Já myslím, že v jejich zájmu by bylo vysvětlit, co na to téma ví a co si na to téma myslí, já myslím, že takové ty reakce, jako jsme zaznamenali včera, ty nějaký diskreditační aféře a tak dál je, to jsou takové dost hysterické, že k tomu já bych ...

Barbora Kroužková: Máte na mysli komentáře našich politiků?

Host (Barbara Šeršula): Ano, komentáře, ano. Já myslím, že tady je potřeba takového klidného, ale věcného slova, které bude znít z jedné i z druhé strany, protože v našem zájmu je dopátrat se pravdy, jak to bylo.

Barbora Kroužková: Podle předsedy ODS Mirka Topolánka ale prý celý případ ohrožuje pověst České republiky. Ohrožuje ji?

Host (Barbara Šeršula): No, jestliže se přijde na to, že jsme udělali my špatný kšeft...

Barbora Kroužková: Myslíte Poláky.

Host (Barbara Šeršula): Poláci, ano a že bohužel bylo to s naší pomocí, tak to nebude to nejlepší. Já myslím, že zase ty naše vztahy mají tolik různých rovin, víte, že to je jedna z věcí, která nemůže nás zase tak poškodit.

Barbora Kroužková: Říká Barbora Šeršula, pražská zpravodajka polského listu Rzecz Pospolita. Děkuji za návštěvu, na slyšenou.

Host (Barbara Šeršula): Na slyšenou, děkuji.

Roční výročí beslanské tragédie

Barbora Kroužková: Severoosetský Beslan si v slzách připomněl loňskou katastrofu, kdy teroristé přepadli místní základní školu. Teroristické komando zajalo stovky dětí a jejich rodičů a násilím je drželo tři dny v tělocvičně bez vody a jídla. Osvobozovací akce proběhla velmi chaoticky a zajetí nepřežilo 331 osob, z toho 186 dětí. My jsme teď ve spojení s našim zpravodajem v Rusku Petrem Vavrouškou, dobrý večer, Petře.

Petr Vavrouška: Dobrý večer.

Barbora Kroužková: Ty si se právě vrátil z Beslanu, byl jsi tam a tak si nejdřív přiblížíme, jaká byla atmosféra smuteční akce.

Petr Vavrouška: V ruinách základní školy byly rozestavěné reproduktory, ze kterých se několik hodin linula smuteční hudba. Stovky lidí přicházely s květinami do tělocvičny, kam přesně před rokem zahnalo teroristické komando většinu rukojmích. Na zdech byly rozvěšené portéry obětí, pod kterými zapalovali pozůstalí svíčky. Pláč a nářek žen, které přišly před rokem o své děti nebo muže, to byla hlavní kulisa vzpomínkové akce v Beslanu. Žádné projevy politiků, jen tichý zpěv sboru pravoslavných mnichů. Údery zvonů pak odpočítaly minutu ticha. Rozruch způsobil pouze nečekaný příchod bývalé ředitelky školy, kterou většina místních dodnes podezírá ze spojení s teroristy. Jen přítomnost desítek policistů ji ochránila od fyzického napadení pozůstalými. Další rozloučení s oběťmi teroristického útoku následuje v sobotu na hřbitově v Beslanu. Do té doby jsou v Severní Osetii zakázány jakékoliv zábavné programy.

Barbora Kroužková: Tolik reportáž Petra Vavroušky, kterého se teď ptám. Petře, jaké byly tvoje pocity rok poté v Beslanu?

Petr Vavrouška: Já se přiznám, že teď, když se znovu slyšel tu krátkou minutu, tak já jsem se vrátil do Moskvy asi před 15 minutami z Beslanu a přiznám se upřímně, že už mám po tom týdnu toho, no hodně, já jsem totiž byl v Beslanu počtvrté a musím říci, že samozřejmě to město se změnilo na první pohled. Ony se postavily dvě školy, dětské sportovní centrum, ale v hloubce se Beslan podle mě nezměnil, prostě to je pořád město plné smutku, vždyť za celý rok od té tragédie se tady nekonala ani jedna svatba a je jasné, že v tyto dny, kdy bylo výročí od teroristického útoku se ten žal a to strádání ještě prohloubily. Pořád chodí většina žen v černém, pořád mají oči plné smutku, stále se spousta lidí nedokáže srovnat s tím, že přišli přesně před rokem o své blízké a že jde o nevratný proces. Já jsem dokonce zaznamenal dva případy, kdy mi jedna maminka říkala, že zaplatila několik tisíc dolarů jednomu muži, já bych řekl asi podvodníkovi, který ji slíbil vzkříšení jejího dítěte a ona čeká, že se to musí jednou stát, protože i v bibli se píše, že od hlasu hospodina povstanou mrtví a tato naděje je to jediné, v co ona věří a nikdo ji nevymluví, že to prostě není možné. Mluvil jsem taky s mužem, který před rokem přišel o svého chlapce, nikdy nenašel jeho tělo, protože shořelo v tělocvičně. Nic z něj bohužel nezůstalo a tento tatínek si myslí, že jeho syna buď unesli teroristé nebo ruské bezpečnostní služby a jednou ho vrátí. On čeká, že se tak stane na Nový rok, další možností byl dnešek, tedy 3. září, přesně rok od té tragédie a já si myslím, že tyto dva příběhy poměrně přesně vystihují tu atmosféru v Beslanu, lidé se prostě nesrovnají s tím, co prožili a bude hodně dlouho trvat, až tato bolest přejde a až tuto realitu přijmou.

Barbora Kroužková: Lidé si uchovávají určitou naději a také volají po vyšetření té beslanské tragédie. Jak daleko je vyšetřování?

Petr Vavrouška: Já myslím, Báro, že stále to nedokončené vyšetřování, vlastně to, co lidi nejvíce trápí a přesně rok po tragédii v Beslanu nedostali příbuzní obětí a ruská společnost obecně vlastně odpověď na otázky, které všechny trápí, proč došlo k tomu teroristickému činu, proč se tak zpackala ta záchranná operace. Parlamentní komisi, která vyšetřuje neslánskou tragédii neustále, jestli to tak můžu říct, mlží, není příliš sdílná, ale existuje ještě paralelní severoosetská komise a ta došla k závěru, že viníkem jsou silové struktury a od bezpečnostních složek až po ministerstvo vnitra. Dodnes vlastně nikdo nemůže pochopit, proč se ruské bezpečnostní složky chovaly během té tragédie v Beslanu tak amatérsky. Například normálně se jakékoliv místo trestného činu uzavře, policie na něj nikoho nepustí, dokud se neposbírá všechen ten důkazní materiál, neprověří se každý centimetr, ale v Beslanu den po té tragédii už chodily po škole exkurze. Já sám jsem se tam byl podívat, kde hledali své věci, pak buldozerem vyvezli ohořelé části školy, takže už se třeba stěží zjistí jak a proč došlo k tomu prvnímu výbuchu, o kterém se dodnes tak hodně spekuluje. Ten totiž vyvolal celou tu chaotickou záchrannou operaci. Další hádankou je, proč začala hořet střecha tělocvičny, která pak pohřbila desítky rukojmích, proč střílely tanky, když byli ještě uvnitř školy ranění rukojmí, proč byly požární vozy, které ke škole poslali, naplněné vodou jen z poloviny, proč prostě třeba nikdo neodtáhla vozy normálních obyvatel, které tam stály tři dny. Takže to jsou detaily, které rozhodly o životě a smrti rukojmích a jenom proto, že prostě nic nefungovalo tak, jak by mělo. A včera o těchto nejasnostech řekli prezidentu Putinovi v Moskvě pozůstalí obětí v Beslanu, zejména matky z výboru Matky Beslanu a všichni věří, že se po této schůzce něco změní a že pravda a potrestání viníků je asi tím hlavním, co lidi v Beslanu chtějí a vlastně po tom prahne celé Rusko, protože mají naději, že příště se třeba pro záchranu vlastních obyvatel udělá mnohem víc, než před rokem v Beslanu.

Barbora Kroužková: Tím jsi, Petře, něco naznačil, přesto zeptám se ještě jednou, co se v Beslanu za poslední rok změnilo? Jak tam život vypadá a co myslíš, že se bude odehrávat dál?

Petr Vavrouška: Tak, jak už jsem říkal, to, co je vidět, postavily se dvě nové, já můžu říct krásné školy, jedna naproti přes koleje, od té nešťastné a tragické školy číslo 1 a druhá poměrně další velká škola vyrostla během roku v centru města. K ní také patří dětské hřiště. A to není vše. Díky té obrovské humanitární pomoci a penězům z celého světa, tedy i z České republiky vzniklo v Beslanu během roku velké sportovní centrum, které se teď dokončuje, v plánu je ještě výstavba ozdravného komplexu. Zatím ale nikdo neví, co bude s tou rozstřílenou školou, ono už vloni se mluvilo o tom, že se zbourá, pak to ale neprošlo přes protesty místních, kteří opravdu tu tělocvičnu berou jako chrám. Pro některé rodiče je to prostě místo, kam chodí stejně jako ostatní na hřbitov. S největší pravděpodobností se zbourá ta hlavní část školy, ale ta tělocvična zůstane stát asi na místě pořád, aby dalším generacím připomněla, co se v Beslanu stalo. Je asi jasné, že ten sportovní sál dostane jakýsi obal, aby nebyl místním tolik na očích, protože já myslím, i pro mě, když se tam neustále vracím, se dostávají před oči ty vzpomínky z minulého roku, takže co ti ještě k tomu říct, no. Asi, co jsem si tak všiml, že ve městě se velmi silně usadila závist. Já už jsem to zaznamenal někdy na konci minulého roku, když jsem byl v Beslanu, protože rodiny, které přišly o někoho během toho teroristického útoku, dostaly kompenzace asi ve výši milionu rublů, ti, kdo byli těžce ranění pak 700 tisíc a objevilo se hodně případů lidí, kteří se oháněli falešnými dokumenty, že také utrpěli jakési škody během té beslanské tragédie a požadovali peníze. Obecně to rozdělení humanitární pomoci z celého světa nebylo příliš čestné a objektivní a podle psychologů je to asi jeden z těch aspektů, proč je ve městě pořád tak napjatá atmosféra a další příčinou je fakt, že dospělí ve většině případech odmítají psychologickou pomoc, která nemá na Kavkaze téměř žádnou tradici. Už třeba to, že muži jsou vychováváni k tomu, aby své city na veřejnosti neukazovali, natož se někomu svěřovali, takže na závěr, podle mnohých je prostě Beslan pořád velkým tlakovým hrncem, který může kdykoliv explodovat a ukáže jenom čas, jestli to všechno půjde k lepšímu nebo k horšímu.

Barbora Kroužková: Říká zpravodaj Českého rozhlasu v Rusku Petr Vavrouška, který je po návratu z Beslanu na moskevském letišti. Já děkuju za rozhovor, na slyšenou.

Petr Vavrouška: Já se omlouvám za ten zvuk kolem.

Barbora Kroužková: Na slyšenou.

Petr Vavrouška: Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: Závěrem ještě fejeton Jana Pokorného. Zamyšlení o pomoci.

Jan Pokorný: "V úterním Radiofóru jsme se věnovali prvním reakcím na tu spoušť, kterou způsobil hurikán Katrina. Jedna z telefonujících posluchaček se ptala, zda někdo u nás organizuje sbírku nebo humanitární pomoc postiženým oblastem. Dotaz logický, protože při podobných katastrofách to tak zaplať pán Bůh bývá. Jenže ze Spojených států přicházely nejdřív zvěsti, že nejbohatší země na světě si pomůže sama. Pak, že přijme pomoc, ale jen proto, aby neurazili dárcovské státy a nakonec americká ministryně zahraničí pravila, že je vítána jakákoliv pomoc.

Dosud jsem si myslel, že je těžší pomoc nabídnout než ji přijmout. Ale asi je to nezvyk pro stát, který dosud pomoc po planetě sám šířil, aby mu na letišti přistávala letadla se spacáky a balenými vodami. Možná je za hrdostí některých zámořských politiků i trocha obavy, co by za tu pomoc, ten který stát do budoucna chtěl. I když lidem, kteří jsou teď odříznuti od světa asi bude jedno, jestli je z bryndy vytáhne Američan nebo Tatar.

Z pomoci se v mezinárodním měřítku dávno stalo politikum. Jídlo, léky a oblečení za podporu při hlasování v OSN, třeba. Neřku-li, já tobě svobodu, ty mě ropu. Taková pomoc je na úrovni, té nejvyšší, mezinárodní. Co s tím, tady je každá rada drahá a komu není rady, tomu není pomoci. Dobře to udělali nakonec ti, co se nechali zavřít do vily s trávníkem, vířivkou a skrytými kamerami. Tam není rádio, televize, internet, ani noviny. Tím pádem ani důvod k podobným myšlenkám. Vlastně k žádným myšlenkám. Tam už vlastně nepomůže vůbec nic."

Barbora Kroužková: Jan Pokorný uzavírá Týden v tahu. Za 6 minut bude 18 hodin a nabídneme naši hlavní zpravodajskou relaci Ozvěny dne. Příjemný zbytek víkendu přeje Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: pev , jap , bak , pot
Spustit audio